Opičí neštovice v Evropě zpomalují, můžeme je tam zastavit, oznámila WHO

Zástupci Světové zdravotnické organizace (WHO) v úterý uvedli, že je možné eliminovat epidemii opičích neštovic v Evropě. Zdůraznili přitom, že nárůst počtu případů se už v řadě zemí zpomaluje.

„Věříme, že se nám podaří v evropském regionu eliminovat přenos opičích neštovic z člověka na člověka,“ uvedl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge. „Abychom se ale posunuli tímto směrem, musíme pro to udělat víc.“

Počet nově hlášených případů opičích neštovic klesá celosvětově. Podle posledního hlášení z minulého týdne klesl za posledních sedm dní o 21 procent, ve čtyřech týdnech před tímto prvním poklesem naopak počty případů infekce rostly.

„Tento pokles by mohl odrážet první náznaky klesajícího počtu případů v evropském regionu, ale musí být ještě potvrzen,“ informovala WHO v Ženevě. Evropský region v pojímání WHO zahrnuje 53 zemí od EU přes Turecko či Turkmenistán a Rusko až po Izrael. V regionu Severní a Jižní Ameriky naopak počty případů nadále rostou.

Z celého světa bylo v týdnu od 15. do 21. srpna hlášeno 5907 případů opičích neštovic, zatímco v předcházejícím týdnu jich bylo 7477. Opičí neštovice se v poslední době rozšířily v takzvaných neendemických oblastech, tedy takových, kde se vir původem z Afriky dříve téměř nevyskytoval. Od začátku roku WHO eviduje na 41 600 případů nákazy a 12 souvisejících úmrtí v 96 zemích. Nejvíce případů, více než 14 tisíc, hlásí Spojené státy. Následují Španělsko, Brazílie a Německo. 

Vakcína má zpoždění

WHO současně vysvětlila, proč se zpozdily vakcíny proti opičím neštovicím. Očkovací látka BAVA.CO společnosti Bavarian Nordic se totiž podává i proti pravým neštovicím a výrobce ji nestihl dodat. Evropské regulační orgány ale podnikají kroky k rozšíření stávajících zásob.

Zodpovědné orgány v USA, Evropské unii a Velké Británie podpořily změnu způsobu aplikace vakcíny, kdy se menší množství injekce aplikuje intradermálně, čímž se pětkrát zvýší počet dávek, které lze použít z jedné lahvičky. Vzhledem k době, která je potřebná k nasazení vakcíny a k tomu, aby začala účinkovat, se podle WHO zdá, že za zpomalením opičích neštovic je zejména to, že je lékaři dokáží dříve a snadněji odhalovat a pacienti se dříve izolují.

Catherine Smallwoodová, která je v evropské WHO za boj proti této nemoci zodpovědná, uvedla, že je vidět i změna v chování rizikových skupin. „Máme docela dobré neoficiální důkazy o tom, že lidé – zejména muži mající sex s muži, kteří patří do určitých rizikových skupin – jsou o nemoci mnohem více informováni,“ uvedla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...