Opičí neštovice v Evropě zpomalují, můžeme je tam zastavit, oznámila WHO

Zástupci Světové zdravotnické organizace (WHO) v úterý uvedli, že je možné eliminovat epidemii opičích neštovic v Evropě. Zdůraznili přitom, že nárůst počtu případů se už v řadě zemí zpomaluje.

„Věříme, že se nám podaří v evropském regionu eliminovat přenos opičích neštovic z člověka na člověka,“ uvedl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge. „Abychom se ale posunuli tímto směrem, musíme pro to udělat víc.“

Počet nově hlášených případů opičích neštovic klesá celosvětově. Podle posledního hlášení z minulého týdne klesl za posledních sedm dní o 21 procent, ve čtyřech týdnech před tímto prvním poklesem naopak počty případů infekce rostly.

„Tento pokles by mohl odrážet první náznaky klesajícího počtu případů v evropském regionu, ale musí být ještě potvrzen,“ informovala WHO v Ženevě. Evropský region v pojímání WHO zahrnuje 53 zemí od EU přes Turecko či Turkmenistán a Rusko až po Izrael. V regionu Severní a Jižní Ameriky naopak počty případů nadále rostou.

Z celého světa bylo v týdnu od 15. do 21. srpna hlášeno 5907 případů opičích neštovic, zatímco v předcházejícím týdnu jich bylo 7477. Opičí neštovice se v poslední době rozšířily v takzvaných neendemických oblastech, tedy takových, kde se vir původem z Afriky dříve téměř nevyskytoval. Od začátku roku WHO eviduje na 41 600 případů nákazy a 12 souvisejících úmrtí v 96 zemích. Nejvíce případů, více než 14 tisíc, hlásí Spojené státy. Následují Španělsko, Brazílie a Německo. 

Vakcína má zpoždění

WHO současně vysvětlila, proč se zpozdily vakcíny proti opičím neštovicím. Očkovací látka BAVA.CO společnosti Bavarian Nordic se totiž podává i proti pravým neštovicím a výrobce ji nestihl dodat. Evropské regulační orgány ale podnikají kroky k rozšíření stávajících zásob.

Zodpovědné orgány v USA, Evropské unii a Velké Británie podpořily změnu způsobu aplikace vakcíny, kdy se menší množství injekce aplikuje intradermálně, čímž se pětkrát zvýší počet dávek, které lze použít z jedné lahvičky. Vzhledem k době, která je potřebná k nasazení vakcíny a k tomu, aby začala účinkovat, se podle WHO zdá, že za zpomalením opičích neštovic je zejména to, že je lékaři dokáží dříve a snadněji odhalovat a pacienti se dříve izolují.

Catherine Smallwoodová, která je v evropské WHO za boj proti této nemoci zodpovědná, uvedla, že je vidět i změna v chování rizikových skupin. „Máme docela dobré neoficiální důkazy o tom, že lidé – zejména muži mající sex s muži, kteří patří do určitých rizikových skupin – jsou o nemoci mnohem více informováni,“ uvedla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.