Z mysu Canaveral odstartovala raketa Falcon 9, která má k Měsíci vynést lunární vozítko Rašíd Vesmírného centra Muhammada bin Rašída (MBRSC) Spojených arabských emirátů. Start byl již dvakrát odložený. Vozítko na Měsíci dosud zprovoznily jen USA, Rusko a Čína. V případě úspěchu tak půjde o první arabskou misi na Měsíc.
Raketa americké společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska veze na oběžnou dráhu Měsíce přistávací modul HAKUTO-R soukromé japonské společnosti ispace. Modul se následně snese na lunární povrch, kde z něj vyjede vozítko Rašíd a zahájí průzkum. Potrvá téměř pět měsíců, než na Měsíc dorazí, uvedla agentura AP.
Rašíd je první lunární vozítko arabské výroby, projektoval ho tým složený výhradně z vědců Spojených arabských emirátů, uvádí web stanice CNN. Předchozí start na konci listopadu SpaceX přesunula kvůli nutnosti provést další předletové kontroly, nyní již start proběhl podle plánu.
Spojené arabské emiráty svůj vesmírný program uspíšily; malé desetikilové vozítko Rašíd začaly stavět v roce 2017 a k Měsíci mělo původně vyrazit až v roce 2024.
Japonská společnost ispace, která byla založena v roce 2010, si klade za cíl poskytovat komerční dopravu na Měsíc a v dlouhodobém horizontu začlenit Měsíc do ekonomiky Země. Pokud bude mise rakety Falcon 9 úspěšná, stane se HAKUTO-R prvním komerčním modulem, který na Měsíci kontrolovaně přistál, dodává CNN.
Dopravit technologii na Měsíc, který se od Země nachází asi čtyři sta tisíc kilometrů, se zatím podařilo jen vesmírným agenturám USA, Ruska a Číny. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2, která odstartovala z kosmodromu Bajkonur. Luna 2 na Měsíc dopadla, za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci měkce přistálo, je ale považována sonda Luna 9. Stalo se tak v únoru roku 1966.
Jen USA se ale podařilo dostat na povrch Měsíce přímo člověka. Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo dvanáct astronautů. Shodou okolností právě v neděli uplynulo padesát let od chvíle, kdy Eugen Cernan, velitel mise Apollo 17, jako poslední zanechal své stopy v měsíčním prachu. Apollo 17 přistála na Měsíci 11. prosince 1972.
