„Očkování proti koronaviru zatím neřešíme,“ hlásí nemocnice. Čekají na konkrétní pokyny

Řada českých nemocnic se na očkování proti koronaviru ještě nezačala připravovat.  Podle jejich zástupců jim totiž chybí detailní pokyny od státu. Na nedostatek informací přitom poukazují také praktičtí lékaři. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by očkování mohlo začít v rozmezí šesti až osmi týdnů poté, co Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vakcínu schválí.

První vakcína proti covidu-19 pro použití v Evropské unii by mohla být schválena 29. prosince, uvedl ve čtvrtek Blatný. V rámci příprav na očkování vláda v pondělí přijala vakcinační strategii, podrobnější prováděcí předpis chce mít do Vánoc.

Dokument počítá s dodávkou očkovací látky pro milion lidí v prvním čtvrtletí roku 2021, ve druhém pro 2,62 milionu lidí, ve třetím pro 2,42 milionu lidí a ve čtvrtém pro 382 tisíc lidí. Další dávky budou dostupné v roce 2022, Česko je má předběžně objednané od několika dodavatelů. Celkem by mělo být asi pro 6,9 milionu lidí. 

Očkování bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a bude dobrovolné. První na řadu přijdou podle plánu lidé nad 65 let a mladší nemocní s vážnými chorobami. Jen seniorů je podle poslední statistické ročenky přes 2,13 milionu, tvoří tak pětinu obyvatel republiky. Dříve než ostatní zájemci mají dostat vakcínu také zdravotníci z vybraných oddělení, kteří jsou více ohrožení, poté ostatní zdravotníci, zaměstnanci v sociálních službách a kritické státní infrastruktuře.

Nejdříve se bude látka aplikovat v očkovacích centrech nemocnic, kterým můžou pomáhat i mobilní očkovací týmy. Až bude k dispozici vakcína, kterou bude možné skladovat v běžné ledničce, začnou proti koronaviru očkovat i praktičtí lékaři.

Koordinátor, který bude mít vakcinaci na starosti, Zdeněk Blahuta, v úterý pro Hospodářské noviny mimo jiné uvedl, že nevidí důvod, proč by se očkování nedalo do 250 až 270 dnů stihnout. „Což je méně než rok,“ řekl. 

Nemocnicím zatím chybí informace

Nemocnice zatím ovšem nedostaly podrobné pokyny, co mají chystat. Řada z nich tak s přípravou na vakcinaci ještě nezačala. „Očkování zatím neřešíme,“  uvedla například mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Dana Lipovská. Vakcinací se zatím nezaobírala ani zdravotnická zařízení zřizovaná Pardubickým krajem či například břeclavská nemocnice. 

„Jsme v přípravné fázi, ale zatím k tomu máme málo informací,“ sdělila mluvčí Fakultní nemocnice v Motole Pavlína Danková. Podobně se vyjádřil také mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. „K očkování nemáme zatím podrobnější informace,“ poznamenal.

Na oficiální instrukce od státu čekají také jihočeské nemocnice. „Nelze se rozhodovat na základě mediálních informací. Nedisponujeme ani českým souhrnem údajů o léčivém přípravku (SPC) žádné z mediálně probíraných vakcín. Možných diskutovaných scénářů očkování s různými dopady na nemocnici je tolik, že v tuto chvíli nejde předvídat, jaký bude v České republice nakonec zvolen,“ vyjádřila se jejich mluvčí Iva Nováková.

Na nedostatek informací si v neposlední řadě stěžují i praktici. „Nikdo nic neví, zatím se vše piluje,“ poznamenala Monika Richterová ze sekretariátu Sdružení praktických lékařů ČR.

Některá zdravotická zařízení, která mají očkovací centra, naopak hlásí, že jsou na začátek očkování připravena. Jednou z nich je podle svého mluvčího Adama Fritschera Fakultní nemocnice Olomouc. I podle něj je nyní krok na straně ministerstva. „Čekáme na prováděcí instrukce,“ dodal. Očkovacím centrem disponuje také plzeňská fakultní nemocnice. To má na vakcinaci proti koronaviru kapacity, poznamenala mluvčí Gabriela Levorová. 

Na zřízení takového střediska se v těchto dnech připravuje například Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Velikost i umístění je závislé na predikci zájmu občanů a technických a prostorových možnostech,“ uvedla Tereza Romanová z tiskového oddělení. Dodala, že řada záležitostí, které s přípravami na očkování souvisí, je v diskuzi. Na zřízení očkovacích center se chystá také Krajská zdravotní, která provozuje nemocnice v Ústeckém kraji. „Společnost pro ně již objednala 12 tisíc dávek vakcín,“ uvedl tamní náměstek pro řízení zdravotní péče Tomáš Hrubý.

V první fázi se bude očkovat také na Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Vakcinace proti covidu-19 tam bude probíhat podobně jako očkování proti chřipce v jejich závodní ordinaci. Přípravy prý probíhají nerušeně. 

Z plánu na vakcinaci proti koronaviru jsou zatím vyloučena soukromá očkovací centra. Ta jsou podle jednatelky Střediska očkování a cestovního lékařství Aleny Lukešové rozhořčená. Lukešová nechápe, proč také nemohou provádět hrazené očkování, když mají potřebné vybavení i odborníky.

Nejasnosti kolem způsobu uchovávání

Nejistota mezi nemocnicemi panuje kvůli způsobu, jak vakcíny uchovávat. Například látka Pfizeru-BioNTechu, kterou se tento týden začalo očkovat ve Velké Británii, vyžaduje velmi nízké teploty. Na skladování většího množství dávek tak není v současnosti podle svého mluvčího Vladislava Podrackého připravená například karlovarská nemocnice. „To je ta první věc, kterou bychom museli řešit,“ řekl. Také příbramská nemocnice v případě potřeby bude muset mrazicí zařízení dokoupit. 

SZÚ se na tento scénář už podle svého ředitele Pavla Březovského připravil. „Jsme domluveni s dodavatelem chladicího media o pravidelných dodávkách chladiva tak, aby nedošlo ke znehodnocení vakcíny v čase skladování,“ nastínil.

Některé nemocnice s nutností pořizovat nová mrazicí zařízení nepočítají. „Na základě informací, které máme, předpokládáme, že budou látky dodávány v takovém obale, který zajistí potřebnou teplotu,“ uvedla k záležitosti mluvčí mladoboleslavské nemocnice Hana Kopalová.

Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula v té souvislosti připomněl, že v první fázi se do Česka mnoho vakcín nedostane a nehrozí tak, že by nemocnice nedokázaly množství očkovací látky skladovat. Zajistit, aby se vakcíny nekazily, podle něj bude i v zájmu výrobce. 

V Británii se už očkuje, Německo zřizuje centra

S očkováním už tento týden začala Velká Británie. Vakcinaci látkou vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech schválila tamní vláda minulou středu. Jako první byla naočkována devadesátiletá žena ze Severního Irska. Vakcinační centra v Británii chtějí nejdříve očkovat osoby starší 80 let a zdravotnický a pečovatelský personál. 

Na vakcinaci se intenzivně připravuje mimo jiné sousední Německo. Tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn vyzval tento týden spolkové země, aby dokončily výstavbu očkovacích center do poloviny prosince. Například Berlín, jakmile bude mít k dispozici vakcínu, chce do tří až čtyř týdnů naočkovat 450 tisíc lidí. Zájemce o vakcínu, která nebude povinná, stráví v očkovacím centru 70 minut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 9 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...