Očkování by se mohlo podávat pomocí náplastí s mikrojehličkami. Vědci vymysleli, jak je vyrábět 3D tiskem

Vědci ze Stanfordovy univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vytvořili očkovací náplast vytištěnou na 3D tiskárně. Vakcína podaná skrze ni poskytuje větší ochranu než typická očkovací injekce, uvádí vědci.

Hlavní výhodou této vychytávky je, že aplikuje očkovací látku přímo do kůže, která je plná imunitních buněk, na něž se očkovací látky zaměřují.

Podle studie provedené na zvířatech a publikované týmem vědců v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences byla výsledná imunitní reakce po aplikaci vakcinační náplasti desetkrát větší než u očkování podaného do svalu paže klasicky, tedy injekční jehlou.

Tohoto průlomu vědci dosáhli díky mikrojehličkám, jež jsou vytištěné na polymerové náplasti. Jsou přesně tak dlouhé, aby pronikly kůží a dostaly vakcínu tam, kde je nejvíc účinná. „Doufáme, že vývojem této technologie položíme základy pro ještě rychlejší celosvětový vývoj vakcín v nižších dávkách, a to bezbolestně a bez obav,“ uvedl hlavní autor studie a podnikatel v oblasti technologie 3D tisku Joseph M. DeSimone, profesor translační medicíny a chemického inženýrství na Stanfordově univerzitě.

Očkování bez vedlejších účinků se blíží

Na inovativní způsoby, jak podávat očkování účinněji a tedy v nižších dávkách, méně bolestivě a současně s menším množstvím vedlejších účinků, je cílem řady vědců i společností, které v tomto oboru podnikají. Novinka ze Stanfordu přináší ještě jednu výhodu. Protože jde o náplast, člověk by si mohl vakcínu snadno podat sám a nemusel by navštěvovat ani lékaře.

„Výsledky studie ukazují, že náplast s vakcínou vyvolala významnou odpověď T-buněk a antigen-specifických protilátek, která byla padesátkrát vyšší než u podkožní injekce,“ uvádí autoři. Tato zvýšená imunitní odpověď by mohla vést k úspornému dávkování, kdy by mikrojehličková vakcínová náplast za použití menší dávky vyvolala podobnou imunitní odpověď jako preparát podávaný jehlou a injekční stříkačkou. 

Mikrojehlové náplasti se sice studují již desítky let, ale nová práce překonává některé problémy z minulosti: díky 3D tisku lze mikrojehly snadno přizpůsobit pro vývoj různých očkovacích náplastí pro vakcíny proti chřipce, spalničkám, nebo třeba covidu-19.

Výhody náplasti

Pandemie covidu jasně ukázala, jak důležité je očkování a jak moc může změnit život s nějakou nemocí. Současně ale připomněla, že samotný vývoj, testování i výroba vakcíny jsou vlastně tím nejjednodušším. Mnohem náročnějším se ukázalo očkování milionů lidí v co nejkratším čase. Většina států musela zřizovat rozsáhlá specializovaná očkovací centra, vznikaly několikaměsíční pořadníky a na organizaci musela dohlížet armáda.

Vakcíny se navíc musely složitě převážet a skladovat za nízkých teplot, občas kvůli nedodržení přísných pravidel docházelo k jejich znehodnocení. Vakcíny v náplastech nic takového nepotřebují. Teoreticky by se daly doručit každému občanovi poštou, skladují se za pokojové teploty a přepravují se díky svým rozměrům zcela snadno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 29 mminutami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 1 hhodinou

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 3 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 6 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...