Očkování by se mohlo podávat pomocí náplastí s mikrojehličkami. Vědci vymysleli, jak je vyrábět 3D tiskem

Vědci ze Stanfordovy univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vytvořili očkovací náplast vytištěnou na 3D tiskárně. Vakcína podaná skrze ni poskytuje větší ochranu než typická očkovací injekce, uvádí vědci.

Hlavní výhodou této vychytávky je, že aplikuje očkovací látku přímo do kůže, která je plná imunitních buněk, na něž se očkovací látky zaměřují.

Podle studie provedené na zvířatech a publikované týmem vědců v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences byla výsledná imunitní reakce po aplikaci vakcinační náplasti desetkrát větší než u očkování podaného do svalu paže klasicky, tedy injekční jehlou.

Tohoto průlomu vědci dosáhli díky mikrojehličkám, jež jsou vytištěné na polymerové náplasti. Jsou přesně tak dlouhé, aby pronikly kůží a dostaly vakcínu tam, kde je nejvíc účinná. „Doufáme, že vývojem této technologie položíme základy pro ještě rychlejší celosvětový vývoj vakcín v nižších dávkách, a to bezbolestně a bez obav,“ uvedl hlavní autor studie a podnikatel v oblasti technologie 3D tisku Joseph M. DeSimone, profesor translační medicíny a chemického inženýrství na Stanfordově univerzitě.

Očkování bez vedlejších účinků se blíží

Na inovativní způsoby, jak podávat očkování účinněji a tedy v nižších dávkách, méně bolestivě a současně s menším množstvím vedlejších účinků, je cílem řady vědců i společností, které v tomto oboru podnikají. Novinka ze Stanfordu přináší ještě jednu výhodu. Protože jde o náplast, člověk by si mohl vakcínu snadno podat sám a nemusel by navštěvovat ani lékaře.

„Výsledky studie ukazují, že náplast s vakcínou vyvolala významnou odpověď T-buněk a antigen-specifických protilátek, která byla padesátkrát vyšší než u podkožní injekce,“ uvádí autoři. Tato zvýšená imunitní odpověď by mohla vést k úspornému dávkování, kdy by mikrojehličková vakcínová náplast za použití menší dávky vyvolala podobnou imunitní odpověď jako preparát podávaný jehlou a injekční stříkačkou. 

Mikrojehlové náplasti se sice studují již desítky let, ale nová práce překonává některé problémy z minulosti: díky 3D tisku lze mikrojehly snadno přizpůsobit pro vývoj různých očkovacích náplastí pro vakcíny proti chřipce, spalničkám, nebo třeba covidu-19.

Výhody náplasti

Pandemie covidu jasně ukázala, jak důležité je očkování a jak moc může změnit život s nějakou nemocí. Současně ale připomněla, že samotný vývoj, testování i výroba vakcíny jsou vlastně tím nejjednodušším. Mnohem náročnějším se ukázalo očkování milionů lidí v co nejkratším čase. Většina států musela zřizovat rozsáhlá specializovaná očkovací centra, vznikaly několikaměsíční pořadníky a na organizaci musela dohlížet armáda.

Vakcíny se navíc musely složitě převážet a skladovat za nízkých teplot, občas kvůli nedodržení přísných pravidel docházelo k jejich znehodnocení. Vakcíny v náplastech nic takového nepotřebují. Teoreticky by se daly doručit každému občanovi poštou, skladují se za pokojové teploty a přepravují se díky svým rozměrům zcela snadno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...