Oceány přijaly mnohem víc tepla, než se dosud předpokládalo. Změna klimatu tak bude horší

Oceány absorbovaly v posledních 25 letech o 60 procent tepla víc, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že je Země vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají dvě třetiny planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.

Globální oteplování, které výrazně mění klimatické podmínky na planetě, se státy zavázaly zpomalit v roce 2015 v Pařížské dohodě, která si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) ovšem tento měsíc varoval, že situace je natolik vážná, že naplnit cíle klimatické dohody lze již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn.

Aktuální propočty IPCC uvádějí, že oceány vstřebaly 90 procent tepla, za kterým stojí uhlíkové emise způsobené lidskou činností. Nový výzkum, jehož výsledky shrnuje Nature, se ale opírá o novou metodu měření teploty oceánských vod. Vědci tak zjistili, že v posledních 25 letech každý rok oceány absorbovaly tepelnou energii odpovídající 150násobku elektrické energie, kterou lidstvo ročně vyrobí. To je o 60 procent více, než dosavadní studie uváděly.

Lepší metodologie prokázala horší stav

Předchozí vědecké práce vycházely z určování tepelných přebytků vznikajících lidskou činností emisemi skleníkových plynů, tým vědců ve Spojených státech se zaměřil na plyny přirozeně se vyskytující v atmosféře, a to na kyslík a oxid uhličitý.

Oba plyny jsou rozpustné ve vodě, ale míra rozpustnosti závisí na teplotě. S rostoucí teplotou je dokáže voda absorbovat méně. Vědci uvádějí, že každoroční měření kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře podle výše zmíněného postupu přineslo mnohem přesnější data o tom, kolik tepla oceány pohltily.

„Představte si, že by oceán byl hluboký pouze 30 stop (deset metrů),“ řekla podle agentury AFP Laure Resplandyová z Princetonské univerzity, která výzkumníky vedla. „Z našich dat vyplývá, že by se každých deset let od roku 1991 oteplil o 6,5 stupně Celsia,“ dodala.

3 minuty
Horizont ČT24: Klimatické změny vyžadují rychlou změnu
Zdroj: ČT24

Budeme muset mnohem víc šetřit

Resplandyová na základě výsledků tvrdí, že lidstvo musí znovu přehodnotit svou uhlíkovou stopu tak, aby se emise snížily o 25 procent vůči původním odhadům.

Lidstvo navíc musí počítat s tím, že když se mu bude dařit atmosféru ochlazovat, teplo nahromaděné v oceánu se začne uvolňovat zpět do ovzduší. O to více bude podle Resplandyové obtížnější udržet teplotu na povrchu planety ve stanovených mezích. Podle ní bude uvolňování tepla z oceánu otázkou nadcházejících století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci mají novou metodu na úpravu mléka pro nedonošené děti

Tuzemští vědci vymysleli novou metodu na úpravu darovaného mléka pro nedonošené děti. To by díky ní mohlo být pro kojence bezpečnější i výživnější. A lékaři by mohli využít i větší množství. Metodu mohou nemocnice zavést do praxe prakticky ihned.
před 1 hhodinou

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 18 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 20 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025
Načítání...