Nový britský úřad chce překračovat hranice nemožného, třeba poroučet počasí

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Modelový scénář: Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Nad Atlantský oceán zamíří tisíce dronů. Některé z nich vypustí suchý led, další vysílají elektrické impulsy. V důsledku toho se na moři rozprší. Příval vody, který by jinak zaplavil severní Anglii, se místo toho uvolní nad oceánem, píše list The Times.

Uvedený scénář je prozatím jen dílem fikce – ale nové britské vládní oddělení se domnívá, že jednou budou podobné technologie potřeba ke zmírnění dopadů klimatické změny.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA) dostal od státu 800 milionů liber (23,6 miliardy korun), které v příštích čtyřech letech investuje do vývoje a výzkumných projektů podle šablony „vysoké riziko – vysoký přínos“. Ty mají potenciál přinést revoluční výsledky, ale je také dost pravděpodobné, že selžou.

Britská DARPA má chránit Ostrovy

Úřad vznikl částečně po vzoru agentury amerického ministerstva obrany DARPA, které se často připisuje vynález internetu. Její výstupy zahrnují také útočné drony, samořízené automobily, hlasové rozpoznávání, ale i plány na ovládnutí vietnamských vesnic pomocí masové hypnózy či nechvalně známý herbicid Agent Orange.

Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) je agentura amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií.

Agentura byla založena roku 1958 a její úkol byl udržet technologický náskok ozbrojených sil USA a předejít tak z hlediska USA překvapivým událostem, jakou bylo vypuštění sovětské družice Sputnik 1.

V čele ARIA stojí Američan Illan Gur, který uvedl, že hodlá podporovat projekty, které jsou na „hranici možností“. Jeden z prvních bude podle něj zkoumat způsoby, jak „odpovědně řídit klima a počasí“.

Obrana proti klimatickým extrémům

„Zaměříme se na počasí – takže krátkodobé, lokální vlivy,“ řekl šéf tohoto programu Mark Symes. „Představte si osévání mraků, aby pršelo nad Atlantikem, a ne nad pevninou, abychom zabránili záplavám v Británii,“ uvedl s odkazem na spornou metodu anglicky označovanou jako cloud seeding. „Nebo si představte uměle vytvořenou mlhu nad menší oblastí, třeba abychom ochránili město před vlnou veder,“ dodal odborník.

Symesovým úkolem, jako jednoho z osmi programových ředitelů ARIA, je identifikovat technologie, které by mohly změnit svět a které zatím neexistují, ale nejsou zcela nemožné. Gur spolu s odborným panelem a dalšími vedoucími členy úřadu bude jeho návrhy schvalovat. V případě, že projekt dostane zelenou, očekává se, že na jeho podporu ARIA vyčlení 50 milionů liber (1,5 miliardy korun).

„Ve Spojeném království máme lidi, kteří pracují na technologiích pro řízení počasí. V některých případech mají malá funkční zařízení. Čekají jen na to, až je někdo vezme vážně,“ řekl Symes.

Kontroverzní výzkumy

ARIA je navržena tak, aby se obešla bez zásahů byrokracie a britského ministerstva financí. Mezi další programy úřadu patří například vývoj geneticky upravených rostlin, umělé inteligence (AI) dostatečně bezpečné pro použití v kritické infrastruktuře nebo nové způsoby interakce a monitoringu mozku.

Pokusy o manipulaci s počasím a klimatem ale mohou být nejspornější částí portfolia úřadu. Kritici tvrdí, že investice do podobných projektů mohou dát politikům záminku, aby přestali řešit emise skleníkových plynů – hlavní příčiny klimatické změny. Obávají se také, že zásah do přírodních jevů bude mít nezamýšlené katastrofální důsledky od narušení klimatických systémů po vyvolání chaosu v ekosystémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 9 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 10 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 13 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 14 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 15 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.