Nový britský úřad chce překračovat hranice nemožného, třeba poroučet počasí

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Modelový scénář: Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Nad Atlantský oceán zamíří tisíce dronů. Některé z nich vypustí suchý led, další vysílají elektrické impulsy. V důsledku toho se na moři rozprší. Příval vody, který by jinak zaplavil severní Anglii, se místo toho uvolní nad oceánem, píše list The Times.

Uvedený scénář je prozatím jen dílem fikce – ale nové britské vládní oddělení se domnívá, že jednou budou podobné technologie potřeba ke zmírnění dopadů klimatické změny.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA) dostal od státu 800 milionů liber (23,6 miliardy korun), které v příštích čtyřech letech investuje do vývoje a výzkumných projektů podle šablony „vysoké riziko – vysoký přínos“. Ty mají potenciál přinést revoluční výsledky, ale je také dost pravděpodobné, že selžou.

Britská DARPA má chránit Ostrovy

Úřad vznikl částečně po vzoru agentury amerického ministerstva obrany DARPA, které se často připisuje vynález internetu. Její výstupy zahrnují také útočné drony, samořízené automobily, hlasové rozpoznávání, ale i plány na ovládnutí vietnamských vesnic pomocí masové hypnózy či nechvalně známý herbicid Agent Orange.

Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) je agentura amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií.

Agentura byla založena roku 1958 a její úkol byl udržet technologický náskok ozbrojených sil USA a předejít tak z hlediska USA překvapivým událostem, jakou bylo vypuštění sovětské družice Sputnik 1.

V čele ARIA stojí Američan Illan Gur, který uvedl, že hodlá podporovat projekty, které jsou na „hranici možností“. Jeden z prvních bude podle něj zkoumat způsoby, jak „odpovědně řídit klima a počasí“.

Obrana proti klimatickým extrémům

„Zaměříme se na počasí – takže krátkodobé, lokální vlivy,“ řekl šéf tohoto programu Mark Symes. „Představte si osévání mraků, aby pršelo nad Atlantikem, a ne nad pevninou, abychom zabránili záplavám v Británii,“ uvedl s odkazem na spornou metodu anglicky označovanou jako cloud seeding. „Nebo si představte uměle vytvořenou mlhu nad menší oblastí, třeba abychom ochránili město před vlnou veder,“ dodal odborník.

Symesovým úkolem, jako jednoho z osmi programových ředitelů ARIA, je identifikovat technologie, které by mohly změnit svět a které zatím neexistují, ale nejsou zcela nemožné. Gur spolu s odborným panelem a dalšími vedoucími členy úřadu bude jeho návrhy schvalovat. V případě, že projekt dostane zelenou, očekává se, že na jeho podporu ARIA vyčlení 50 milionů liber (1,5 miliardy korun).

„Ve Spojeném království máme lidi, kteří pracují na technologiích pro řízení počasí. V některých případech mají malá funkční zařízení. Čekají jen na to, až je někdo vezme vážně,“ řekl Symes.

Kontroverzní výzkumy

ARIA je navržena tak, aby se obešla bez zásahů byrokracie a britského ministerstva financí. Mezi další programy úřadu patří například vývoj geneticky upravených rostlin, umělé inteligence (AI) dostatečně bezpečné pro použití v kritické infrastruktuře nebo nové způsoby interakce a monitoringu mozku.

Pokusy o manipulaci s počasím a klimatem ale mohou být nejspornější částí portfolia úřadu. Kritici tvrdí, že investice do podobných projektů mohou dát politikům záminku, aby přestali řešit emise skleníkových plynů – hlavní příčiny klimatické změny. Obávají se také, že zásah do přírodních jevů bude mít nezamýšlené katastrofální důsledky od narušení klimatických systémů po vyvolání chaosu v ekosystémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 10 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 12 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 15 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 20 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.