Nový britský úřad chce překračovat hranice nemožného, třeba poroučet počasí

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Modelový scénář: Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Nad Atlantský oceán zamíří tisíce dronů. Některé z nich vypustí suchý led, další vysílají elektrické impulsy. V důsledku toho se na moři rozprší. Příval vody, který by jinak zaplavil severní Anglii, se místo toho uvolní nad oceánem, píše list The Times.

Uvedený scénář je prozatím jen dílem fikce – ale nové britské vládní oddělení se domnívá, že jednou budou podobné technologie potřeba ke zmírnění dopadů klimatické změny.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA) dostal od státu 800 milionů liber (23,6 miliardy korun), které v příštích čtyřech letech investuje do vývoje a výzkumných projektů podle šablony „vysoké riziko – vysoký přínos“. Ty mají potenciál přinést revoluční výsledky, ale je také dost pravděpodobné, že selžou.

Britská DARPA má chránit Ostrovy

Úřad vznikl částečně po vzoru agentury amerického ministerstva obrany DARPA, které se často připisuje vynález internetu. Její výstupy zahrnují také útočné drony, samořízené automobily, hlasové rozpoznávání, ale i plány na ovládnutí vietnamských vesnic pomocí masové hypnózy či nechvalně známý herbicid Agent Orange.

Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) je agentura amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií.

Agentura byla založena roku 1958 a její úkol byl udržet technologický náskok ozbrojených sil USA a předejít tak z hlediska USA překvapivým událostem, jakou bylo vypuštění sovětské družice Sputnik 1.

V čele ARIA stojí Američan Illan Gur, který uvedl, že hodlá podporovat projekty, které jsou na „hranici možností“. Jeden z prvních bude podle něj zkoumat způsoby, jak „odpovědně řídit klima a počasí“.

Obrana proti klimatickým extrémům

„Zaměříme se na počasí – takže krátkodobé, lokální vlivy,“ řekl šéf tohoto programu Mark Symes. „Představte si osévání mraků, aby pršelo nad Atlantikem, a ne nad pevninou, abychom zabránili záplavám v Británii,“ uvedl s odkazem na spornou metodu anglicky označovanou jako cloud seeding. „Nebo si představte uměle vytvořenou mlhu nad menší oblastí, třeba abychom ochránili město před vlnou veder,“ dodal odborník.

Symesovým úkolem, jako jednoho z osmi programových ředitelů ARIA, je identifikovat technologie, které by mohly změnit svět a které zatím neexistují, ale nejsou zcela nemožné. Gur spolu s odborným panelem a dalšími vedoucími členy úřadu bude jeho návrhy schvalovat. V případě, že projekt dostane zelenou, očekává se, že na jeho podporu ARIA vyčlení 50 milionů liber (1,5 miliardy korun).

„Ve Spojeném království máme lidi, kteří pracují na technologiích pro řízení počasí. V některých případech mají malá funkční zařízení. Čekají jen na to, až je někdo vezme vážně,“ řekl Symes.

Kontroverzní výzkumy

ARIA je navržena tak, aby se obešla bez zásahů byrokracie a britského ministerstva financí. Mezi další programy úřadu patří například vývoj geneticky upravených rostlin, umělé inteligence (AI) dostatečně bezpečné pro použití v kritické infrastruktuře nebo nové způsoby interakce a monitoringu mozku.

Pokusy o manipulaci s počasím a klimatem ale mohou být nejspornější částí portfolia úřadu. Kritici tvrdí, že investice do podobných projektů mohou dát politikům záminku, aby přestali řešit emise skleníkových plynů – hlavní příčiny klimatické změny. Obávají se také, že zásah do přírodních jevů bude mít nezamýšlené katastrofální důsledky od narušení klimatických systémů po vyvolání chaosu v ekosystémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...