Nový britský úřad chce překračovat hranice nemožného, třeba poroučet počasí

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Modelový scénář: Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Nad Atlantský oceán zamíří tisíce dronů. Některé z nich vypustí suchý led, další vysílají elektrické impulsy. V důsledku toho se na moři rozprší. Příval vody, který by jinak zaplavil severní Anglii, se místo toho uvolní nad oceánem, píše list The Times.

Uvedený scénář je prozatím jen dílem fikce – ale nové britské vládní oddělení se domnívá, že jednou budou podobné technologie potřeba ke zmírnění dopadů klimatické změny.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA) dostal od státu 800 milionů liber (23,6 miliardy korun), které v příštích čtyřech letech investuje do vývoje a výzkumných projektů podle šablony „vysoké riziko – vysoký přínos“. Ty mají potenciál přinést revoluční výsledky, ale je také dost pravděpodobné, že selžou.

Britská DARPA má chránit Ostrovy

Úřad vznikl částečně po vzoru agentury amerického ministerstva obrany DARPA, které se často připisuje vynález internetu. Její výstupy zahrnují také útočné drony, samořízené automobily, hlasové rozpoznávání, ale i plány na ovládnutí vietnamských vesnic pomocí masové hypnózy či nechvalně známý herbicid Agent Orange.

Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) je agentura amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií.

Agentura byla založena roku 1958 a její úkol byl udržet technologický náskok ozbrojených sil USA a předejít tak z hlediska USA překvapivým událostem, jakou bylo vypuštění sovětské družice Sputnik 1.

V čele ARIA stojí Američan Illan Gur, který uvedl, že hodlá podporovat projekty, které jsou na „hranici možností“. Jeden z prvních bude podle něj zkoumat způsoby, jak „odpovědně řídit klima a počasí“.

Obrana proti klimatickým extrémům

„Zaměříme se na počasí – takže krátkodobé, lokální vlivy,“ řekl šéf tohoto programu Mark Symes. „Představte si osévání mraků, aby pršelo nad Atlantikem, a ne nad pevninou, abychom zabránili záplavám v Británii,“ uvedl s odkazem na spornou metodu anglicky označovanou jako cloud seeding. „Nebo si představte uměle vytvořenou mlhu nad menší oblastí, třeba abychom ochránili město před vlnou veder,“ dodal odborník.

Symesovým úkolem, jako jednoho z osmi programových ředitelů ARIA, je identifikovat technologie, které by mohly změnit svět a které zatím neexistují, ale nejsou zcela nemožné. Gur spolu s odborným panelem a dalšími vedoucími členy úřadu bude jeho návrhy schvalovat. V případě, že projekt dostane zelenou, očekává se, že na jeho podporu ARIA vyčlení 50 milionů liber (1,5 miliardy korun).

„Ve Spojeném království máme lidi, kteří pracují na technologiích pro řízení počasí. V některých případech mají malá funkční zařízení. Čekají jen na to, až je někdo vezme vážně,“ řekl Symes.

Kontroverzní výzkumy

ARIA je navržena tak, aby se obešla bez zásahů byrokracie a britského ministerstva financí. Mezi další programy úřadu patří například vývoj geneticky upravených rostlin, umělé inteligence (AI) dostatečně bezpečné pro použití v kritické infrastruktuře nebo nové způsoby interakce a monitoringu mozku.

Pokusy o manipulaci s počasím a klimatem ale mohou být nejspornější částí portfolia úřadu. Kritici tvrdí, že investice do podobných projektů mohou dát politikům záminku, aby přestali řešit emise skleníkových plynů – hlavní příčiny klimatické změny. Obávají se také, že zásah do přírodních jevů bude mít nezamýšlené katastrofální důsledky od narušení klimatických systémů po vyvolání chaosu v ekosystémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...