Nový britský úřad chce překračovat hranice nemožného, třeba poroučet počasí

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Modelový scénář: Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Nad Atlantský oceán zamíří tisíce dronů. Některé z nich vypustí suchý led, další vysílají elektrické impulsy. V důsledku toho se na moři rozprší. Příval vody, který by jinak zaplavil severní Anglii, se místo toho uvolní nad oceánem, píše list The Times.

Uvedený scénář je prozatím jen dílem fikce – ale nové britské vládní oddělení se domnívá, že jednou budou podobné technologie potřeba ke zmírnění dopadů klimatické změny.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA) dostal od státu 800 milionů liber (23,6 miliardy korun), které v příštích čtyřech letech investuje do vývoje a výzkumných projektů podle šablony „vysoké riziko – vysoký přínos“. Ty mají potenciál přinést revoluční výsledky, ale je také dost pravděpodobné, že selžou.

Britská DARPA má chránit Ostrovy

Úřad vznikl částečně po vzoru agentury amerického ministerstva obrany DARPA, které se často připisuje vynález internetu. Její výstupy zahrnují také útočné drony, samořízené automobily, hlasové rozpoznávání, ale i plány na ovládnutí vietnamských vesnic pomocí masové hypnózy či nechvalně známý herbicid Agent Orange.

Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) je agentura amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií.

Agentura byla založena roku 1958 a její úkol byl udržet technologický náskok ozbrojených sil USA a předejít tak z hlediska USA překvapivým událostem, jakou bylo vypuštění sovětské družice Sputnik 1.

V čele ARIA stojí Američan Illan Gur, který uvedl, že hodlá podporovat projekty, které jsou na „hranici možností“. Jeden z prvních bude podle něj zkoumat způsoby, jak „odpovědně řídit klima a počasí“.

Obrana proti klimatickým extrémům

„Zaměříme se na počasí – takže krátkodobé, lokální vlivy,“ řekl šéf tohoto programu Mark Symes. „Představte si osévání mraků, aby pršelo nad Atlantikem, a ne nad pevninou, abychom zabránili záplavám v Británii,“ uvedl s odkazem na spornou metodu anglicky označovanou jako cloud seeding. „Nebo si představte uměle vytvořenou mlhu nad menší oblastí, třeba abychom ochránili město před vlnou veder,“ dodal odborník.

Symesovým úkolem, jako jednoho z osmi programových ředitelů ARIA, je identifikovat technologie, které by mohly změnit svět a které zatím neexistují, ale nejsou zcela nemožné. Gur spolu s odborným panelem a dalšími vedoucími členy úřadu bude jeho návrhy schvalovat. V případě, že projekt dostane zelenou, očekává se, že na jeho podporu ARIA vyčlení 50 milionů liber (1,5 miliardy korun).

„Ve Spojeném království máme lidi, kteří pracují na technologiích pro řízení počasí. V některých případech mají malá funkční zařízení. Čekají jen na to, až je někdo vezme vážně,“ řekl Symes.

Kontroverzní výzkumy

ARIA je navržena tak, aby se obešla bez zásahů byrokracie a britského ministerstva financí. Mezi další programy úřadu patří například vývoj geneticky upravených rostlin, umělé inteligence (AI) dostatečně bezpečné pro použití v kritické infrastruktuře nebo nové způsoby interakce a monitoringu mozku.

Pokusy o manipulaci s počasím a klimatem ale mohou být nejspornější částí portfolia úřadu. Kritici tvrdí, že investice do podobných projektů mohou dát politikům záminku, aby přestali řešit emise skleníkových plynů – hlavní příčiny klimatické změny. Obávají se také, že zásah do přírodních jevů bude mít nezamýšlené katastrofální důsledky od narušení klimatických systémů po vyvolání chaosu v ekosystémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled