Nová kniha ukazuje neviditelnou Prahu. Odhaluje skryté archeologické památky

Praha je zásobárnou unikátních památek a historických předmětů, ale některé z nich už člověk nemá šanci vidět. Skrývají se hluboko v hlídě nebo zmizely a zbyly po nich jen stopy pod zemí. Archeologické památky připomíná nová kniha.

Památky známé, neznámé i skryté mapuje Průvodce pražskou archeologií. Nová kniha upozorňuje na objekty z bohaté historie metropole, které se často skrývají pod povrchem města.

Dnes vedou po většině Prahy rušné ulice, nebo je území zastavěné domy. Typickým případem je Karlovo náměstí. Nyní se tu kříží dopravní tepny města, ale dříve v jeho středu stála kaple Božího těla.

„Jednou z neznámých, kterou bohužel přesně do dneška nevíme, je, jak tato kaple vypadala. Zhruba před pěti lety jsme prováděli zjišťovací výzkum za účelem ověření pozůstatků této kaple a opravdu se nám podařilo v hloubce zhruba dvou metrů narazit na základy,“ vysvětluje archeolog a památkář Jaroslav Podliska.

Počátky budovy sahají až do dob Karla IV. a jeho výstavby Nového města. „Souvisejí s poutí, která se konala každý pátek po Velikonocích k vystavování velkých relikvií císaře Karla IV. a samozřejmě korunovačních klenotů,“ dodává Podliska.

Právě Jaroslav Podliska společně s Ivanou Boháčovou jsou hlavními autory této knihy. Podařilo se jim shromáždit unikátní informace o archeologických nálezech na území hlavního města Prahy a představit je veřejnosti srozumitelnou a přehlednou formou. Průvodce umožní všem zájemcům o historii objevovat dosud skryté památky v podzemí města zapsaného na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Tato kniha poprvé v ucelené podobě přináší výsledky archeologického výzkumu Prahy, především jejího historického jádra. Těžištěm jejího zájmu je středověká minulost, okrajově je zastoupeno jak období pravěku, tak památky z nedávných období, prezentované vybranými příklady.

Jak napovídá forma, průvodce se zaměřuje především na širokou veřejnost. Tomu se přizpůsobuje také srozumitelný slovník. Přesto jde o fundovaný přehled zcela aktuálních poznatků archeologického studia evropsky významné metropole.

Publikace vznikla ve spolupráci širokého kolektivu autorů z řady odborných institucí na základě jejich často mnohaleté profesionální činnosti. Zahrnuje i vyhodnocování starších fondů získávaných především v průběhu posledních sta let a v některých případech dokonce i dříve.

První stručné kapitoly ozřejmují historii i současnost archeologického bádání v Praze. Vedle popisu více než sedmi desítek archeologických památek různého charakteru, který doplňuje bohatá obrazová příloha, jsou zde uveřejněny zcela nové informace o proměnách jednotlivých částí Prahy v průběhu jejich historického vývoje.

Formou krátkých medailonků shrnuli autoři současný stav vědomostí o tématech, jakými jsou například vybrané otázky středověkého stavitelství, pohřbívání, řemesel či každodenního života obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 15 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...