Nezdolné spalničky. V Číně je vysoká proočkovanost, nemoc se ale šíří dál. Vědci zjistili proč

Američtí vědci hledali důvody, proč se v Číně stále nedaří zastavit epidemie spalniček. I když je v zemi vysoká proočkovanost, nemoc se šíří dál. Výzkumníci došli k závěru, že významným faktorem pro šíření této nebezpečné nemoci je vnitrostátní migrace. Výsledky práce by mohly pomoct v boji proti spalničkám na celém světě.

Výzkumníci z Columbia University získali pro studii přístup ke všem datům o spalničkách z několika oblastí Číny i kompletní data o očkování obyvatelstva za desítky let. Díky tomu mohli popsat, jak se choroba šíří.

Úmrtnost na spalničky v Česku a v zahraničí
Zdroj: SZÚ

Přestože jsou spalničky nesmírně nebezpečnou nemocí, jednou z hlavních příčin dětských úmrtí, o procesu, jak se šíří v populaci, se ví stále relativně málo.

I když je proočkovanost v Číně vysoká, spalničky se zde stále šíří. „Přestože od roku 2008 Čína hlásí proočkovanost přes 95 procent, každým rokem dochází k rozsáhlým epidemiím. A až doposud pro ně nebyly důvody zcela vysvětlené,“ uvedl hlavní autor práce Wan Yang.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Vývoj spalniček v letech 1951 až 2004 mohli vědci dokonale popsat díky novému modelu zachycujícímu oblasti Pekingu, Kantonu (Kuang-čou) a Šan-tungu. Zmapovali všechny epidemiologické faktory a zjistili, který přispívá k nevymýtitelnosti spalniček nejvíce.

„Poté, co jsme podrobně prozkoumali a vylepšili náš model, byli jsme schopní potvrdit jeho účinnost na datech, která nebyla jeho součástí. Následně jsme jej použili pro odhad vlastností přenosu spalniček v těchto třech klíčových oblastech,“ popisuje Yang.

Spalničky v Číně

Většina výzkumů spalniček se v minulosti soustředila na vyspělé průmyslové země. Ale systém, který vytvořil Yang se svými kolegy, bere v úvahu složitou a neustále se měnící strukturu obyvatelstva v Číně. Za půlstoletí, které data reflektují, se země změnila z většinou vesnické na moderní městskou. Vědci brali v úvahu i pohyby obyvatelstva, migraci, vlny očkování i jeho úspěšnost, ale také neúplnost údajů.

Ukázalo se, že klíčovým faktorem je zřejmě vnitrostátní migrace. Například roku 2010 tvořili 36 procent obyvatel Pekingu migranti. Asi devět procent z nich pocházelo z provincie Šan-tung, která je oproti Pekingu ekonomicky značně zaostalá a také méně proočkovaná.

Nahrávám video

„Kvůli nerovnoměrnému hospodářskému vývoji v současné době asi sto milionů pracovníků v Číně migruje za prací z méně rozvinutých oblastí, jako je Šan-tung, do velkých měst. Klíčem k pochopení neustálých přenosů spalniček v Číně je právě masivní velikost migrující populace,“ vysvětluje Yang výsledky studie.

Nejrůznější výzkumy ukazují, že migranti byli, jsou a nadále budou zranitelnou populací. „Tím přispívají k neustálému přenosu spalniček ve velkých městech, a to přes vysokou proočkovanost,“ dodává Yang.

Spalničky v Evropě na podzim 2018
Zdroj: ECDC

Podle vědců je právě toto možnou cestou, jak se s epidemiemi spalniček ve velkoměstech vypořádat. Snažit se dodatečně proočkovat právě migrující skupiny.

Epidemie závisí i na sezoně

„Naše práce kromě vlivu migrace také odhalila zajímavé sezonní rozdíly v epidemiích spalniček ve třech zkoumaných lokalitách,“ komentoval výsledky další z autorů Jeffrey Shaman. Ke zvýšení počtu nákaz dochází v době, kdy se děti vrací do škol. Ví se také, že jistý dopad mají klimatické podmínky.

Zvýšit riziko infekce v městských oblastech může podle studie i topení v zimních měsících, zejména v chladnějších oblastech. Lidé v zimě totiž méně větrají a tráví více času v uzavřených prostorách. „A to všechno dohromady zvyšuje pravděpodobnost vzniku infekce,“ říkají autoři práce.

Vědci věří, že odhalili klíčové faktory, které pomohou lépe předcházet vzniku epidemií v Číně, jejich výzkum ale bude mít dopad po celém světě, včetně Česka.

V Česku klesá proočkovanost i imunita

V loňském roce bylo v České republice zaznamenáno přes dvě stě případů spalniček. Jen za první měsíc letošního roku je to dalších 88 výskytů, nejvíce v Praze a Moravskoslezském kraji. Náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula varuje před klesající proočkovaností i imunitou populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 13 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 14 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 15 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 19 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.