Nezdolné spalničky. V Číně je vysoká proočkovanost, nemoc se ale šíří dál. Vědci zjistili proč

Američtí vědci hledali důvody, proč se v Číně stále nedaří zastavit epidemie spalniček. I když je v zemi vysoká proočkovanost, nemoc se šíří dál. Výzkumníci došli k závěru, že významným faktorem pro šíření této nebezpečné nemoci je vnitrostátní migrace. Výsledky práce by mohly pomoct v boji proti spalničkám na celém světě.

Výzkumníci z Columbia University získali pro studii přístup ke všem datům o spalničkách z několika oblastí Číny i kompletní data o očkování obyvatelstva za desítky let. Díky tomu mohli popsat, jak se choroba šíří.

Úmrtnost na spalničky v Česku a v zahraničí
Zdroj: SZÚ

Přestože jsou spalničky nesmírně nebezpečnou nemocí, jednou z hlavních příčin dětských úmrtí, o procesu, jak se šíří v populaci, se ví stále relativně málo.

I když je proočkovanost v Číně vysoká, spalničky se zde stále šíří. „Přestože od roku 2008 Čína hlásí proočkovanost přes 95 procent, každým rokem dochází k rozsáhlým epidemiím. A až doposud pro ně nebyly důvody zcela vysvětlené,“ uvedl hlavní autor práce Wan Yang.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Vývoj spalniček v letech 1951 až 2004 mohli vědci dokonale popsat díky novému modelu zachycujícímu oblasti Pekingu, Kantonu (Kuang-čou) a Šan-tungu. Zmapovali všechny epidemiologické faktory a zjistili, který přispívá k nevymýtitelnosti spalniček nejvíce.

„Poté, co jsme podrobně prozkoumali a vylepšili náš model, byli jsme schopní potvrdit jeho účinnost na datech, která nebyla jeho součástí. Následně jsme jej použili pro odhad vlastností přenosu spalniček v těchto třech klíčových oblastech,“ popisuje Yang.

Spalničky v Číně

Většina výzkumů spalniček se v minulosti soustředila na vyspělé průmyslové země. Ale systém, který vytvořil Yang se svými kolegy, bere v úvahu složitou a neustále se měnící strukturu obyvatelstva v Číně. Za půlstoletí, které data reflektují, se země změnila z většinou vesnické na moderní městskou. Vědci brali v úvahu i pohyby obyvatelstva, migraci, vlny očkování i jeho úspěšnost, ale také neúplnost údajů.

Ukázalo se, že klíčovým faktorem je zřejmě vnitrostátní migrace. Například roku 2010 tvořili 36 procent obyvatel Pekingu migranti. Asi devět procent z nich pocházelo z provincie Šan-tung, která je oproti Pekingu ekonomicky značně zaostalá a také méně proočkovaná.

Nahrávám video

„Kvůli nerovnoměrnému hospodářskému vývoji v současné době asi sto milionů pracovníků v Číně migruje za prací z méně rozvinutých oblastí, jako je Šan-tung, do velkých měst. Klíčem k pochopení neustálých přenosů spalniček v Číně je právě masivní velikost migrující populace,“ vysvětluje Yang výsledky studie.

Nejrůznější výzkumy ukazují, že migranti byli, jsou a nadále budou zranitelnou populací. „Tím přispívají k neustálému přenosu spalniček ve velkých městech, a to přes vysokou proočkovanost,“ dodává Yang.

Spalničky v Evropě na podzim 2018
Zdroj: ECDC

Podle vědců je právě toto možnou cestou, jak se s epidemiemi spalniček ve velkoměstech vypořádat. Snažit se dodatečně proočkovat právě migrující skupiny.

Epidemie závisí i na sezoně

„Naše práce kromě vlivu migrace také odhalila zajímavé sezonní rozdíly v epidemiích spalniček ve třech zkoumaných lokalitách,“ komentoval výsledky další z autorů Jeffrey Shaman. Ke zvýšení počtu nákaz dochází v době, kdy se děti vrací do škol. Ví se také, že jistý dopad mají klimatické podmínky.

Zvýšit riziko infekce v městských oblastech může podle studie i topení v zimních měsících, zejména v chladnějších oblastech. Lidé v zimě totiž méně větrají a tráví více času v uzavřených prostorách. „A to všechno dohromady zvyšuje pravděpodobnost vzniku infekce,“ říkají autoři práce.

Vědci věří, že odhalili klíčové faktory, které pomohou lépe předcházet vzniku epidemií v Číně, jejich výzkum ale bude mít dopad po celém světě, včetně Česka.

V Česku klesá proočkovanost i imunita

V loňském roce bylo v České republice zaznamenáno přes dvě stě případů spalniček. Jen za první měsíc letošního roku je to dalších 88 výskytů, nejvíce v Praze a Moravskoslezském kraji. Náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula varuje před klesající proočkovaností i imunitou populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 10 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.