Nezdolné spalničky. V Číně je vysoká proočkovanost, nemoc se ale šíří dál. Vědci zjistili proč

Američtí vědci hledali důvody, proč se v Číně stále nedaří zastavit epidemie spalniček. I když je v zemi vysoká proočkovanost, nemoc se šíří dál. Výzkumníci došli k závěru, že významným faktorem pro šíření této nebezpečné nemoci je vnitrostátní migrace. Výsledky práce by mohly pomoct v boji proti spalničkám na celém světě.

Výzkumníci z Columbia University získali pro studii přístup ke všem datům o spalničkách z několika oblastí Číny i kompletní data o očkování obyvatelstva za desítky let. Díky tomu mohli popsat, jak se choroba šíří.

Úmrtnost na spalničky v Česku a v zahraničí
Zdroj: SZÚ

Přestože jsou spalničky nesmírně nebezpečnou nemocí, jednou z hlavních příčin dětských úmrtí, o procesu, jak se šíří v populaci, se ví stále relativně málo.

I když je proočkovanost v Číně vysoká, spalničky se zde stále šíří. „Přestože od roku 2008 Čína hlásí proočkovanost přes 95 procent, každým rokem dochází k rozsáhlým epidemiím. A až doposud pro ně nebyly důvody zcela vysvětlené,“ uvedl hlavní autor práce Wan Yang.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Vývoj spalniček v letech 1951 až 2004 mohli vědci dokonale popsat díky novému modelu zachycujícímu oblasti Pekingu, Kantonu (Kuang-čou) a Šan-tungu. Zmapovali všechny epidemiologické faktory a zjistili, který přispívá k nevymýtitelnosti spalniček nejvíce.

„Poté, co jsme podrobně prozkoumali a vylepšili náš model, byli jsme schopní potvrdit jeho účinnost na datech, která nebyla jeho součástí. Následně jsme jej použili pro odhad vlastností přenosu spalniček v těchto třech klíčových oblastech,“ popisuje Yang.

Spalničky v Číně

Většina výzkumů spalniček se v minulosti soustředila na vyspělé průmyslové země. Ale systém, který vytvořil Yang se svými kolegy, bere v úvahu složitou a neustále se měnící strukturu obyvatelstva v Číně. Za půlstoletí, které data reflektují, se země změnila z většinou vesnické na moderní městskou. Vědci brali v úvahu i pohyby obyvatelstva, migraci, vlny očkování i jeho úspěšnost, ale také neúplnost údajů.

Ukázalo se, že klíčovým faktorem je zřejmě vnitrostátní migrace. Například roku 2010 tvořili 36 procent obyvatel Pekingu migranti. Asi devět procent z nich pocházelo z provincie Šan-tung, která je oproti Pekingu ekonomicky značně zaostalá a také méně proočkovaná.

Nahrávám video

„Kvůli nerovnoměrnému hospodářskému vývoji v současné době asi sto milionů pracovníků v Číně migruje za prací z méně rozvinutých oblastí, jako je Šan-tung, do velkých měst. Klíčem k pochopení neustálých přenosů spalniček v Číně je právě masivní velikost migrující populace,“ vysvětluje Yang výsledky studie.

Nejrůznější výzkumy ukazují, že migranti byli, jsou a nadále budou zranitelnou populací. „Tím přispívají k neustálému přenosu spalniček ve velkých městech, a to přes vysokou proočkovanost,“ dodává Yang.

Spalničky v Evropě na podzim 2018
Zdroj: ECDC

Podle vědců je právě toto možnou cestou, jak se s epidemiemi spalniček ve velkoměstech vypořádat. Snažit se dodatečně proočkovat právě migrující skupiny.

Epidemie závisí i na sezoně

„Naše práce kromě vlivu migrace také odhalila zajímavé sezonní rozdíly v epidemiích spalniček ve třech zkoumaných lokalitách,“ komentoval výsledky další z autorů Jeffrey Shaman. Ke zvýšení počtu nákaz dochází v době, kdy se děti vrací do škol. Ví se také, že jistý dopad mají klimatické podmínky.

Zvýšit riziko infekce v městských oblastech může podle studie i topení v zimních měsících, zejména v chladnějších oblastech. Lidé v zimě totiž méně větrají a tráví více času v uzavřených prostorách. „A to všechno dohromady zvyšuje pravděpodobnost vzniku infekce,“ říkají autoři práce.

Vědci věří, že odhalili klíčové faktory, které pomohou lépe předcházet vzniku epidemií v Číně, jejich výzkum ale bude mít dopad po celém světě, včetně Česka.

V Česku klesá proočkovanost i imunita

V loňském roce bylo v České republice zaznamenáno přes dvě stě případů spalniček. Jen za první měsíc letošního roku je to dalších 88 výskytů, nejvíce v Praze a Moravskoslezském kraji. Náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula varuje před klesající proočkovaností i imunitou populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.