Nezdolné spalničky. V Číně je vysoká proočkovanost, nemoc se ale šíří dál. Vědci zjistili proč

Američtí vědci hledali důvody, proč se v Číně stále nedaří zastavit epidemie spalniček. I když je v zemi vysoká proočkovanost, nemoc se šíří dál. Výzkumníci došli k závěru, že významným faktorem pro šíření této nebezpečné nemoci je vnitrostátní migrace. Výsledky práce by mohly pomoct v boji proti spalničkám na celém světě.

Výzkumníci z Columbia University získali pro studii přístup ke všem datům o spalničkách z několika oblastí Číny i kompletní data o očkování obyvatelstva za desítky let. Díky tomu mohli popsat, jak se choroba šíří.

Úmrtnost na spalničky v Česku a v zahraničí
Zdroj: SZÚ

Přestože jsou spalničky nesmírně nebezpečnou nemocí, jednou z hlavních příčin dětských úmrtí, o procesu, jak se šíří v populaci, se ví stále relativně málo.

I když je proočkovanost v Číně vysoká, spalničky se zde stále šíří. „Přestože od roku 2008 Čína hlásí proočkovanost přes 95 procent, každým rokem dochází k rozsáhlým epidemiím. A až doposud pro ně nebyly důvody zcela vysvětlené,“ uvedl hlavní autor práce Wan Yang.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Vývoj spalniček v letech 1951 až 2004 mohli vědci dokonale popsat díky novému modelu zachycujícímu oblasti Pekingu, Kantonu (Kuang-čou) a Šan-tungu. Zmapovali všechny epidemiologické faktory a zjistili, který přispívá k nevymýtitelnosti spalniček nejvíce.

„Poté, co jsme podrobně prozkoumali a vylepšili náš model, byli jsme schopní potvrdit jeho účinnost na datech, která nebyla jeho součástí. Následně jsme jej použili pro odhad vlastností přenosu spalniček v těchto třech klíčových oblastech,“ popisuje Yang.

Spalničky v Číně

Většina výzkumů spalniček se v minulosti soustředila na vyspělé průmyslové země. Ale systém, který vytvořil Yang se svými kolegy, bere v úvahu složitou a neustále se měnící strukturu obyvatelstva v Číně. Za půlstoletí, které data reflektují, se země změnila z většinou vesnické na moderní městskou. Vědci brali v úvahu i pohyby obyvatelstva, migraci, vlny očkování i jeho úspěšnost, ale také neúplnost údajů.

Ukázalo se, že klíčovým faktorem je zřejmě vnitrostátní migrace. Například roku 2010 tvořili 36 procent obyvatel Pekingu migranti. Asi devět procent z nich pocházelo z provincie Šan-tung, která je oproti Pekingu ekonomicky značně zaostalá a také méně proočkovaná.

Nahrávám video
Epidemie spalniček v USA
Zdroj: ČT24

„Kvůli nerovnoměrnému hospodářskému vývoji v současné době asi sto milionů pracovníků v Číně migruje za prací z méně rozvinutých oblastí, jako je Šan-tung, do velkých měst. Klíčem k pochopení neustálých přenosů spalniček v Číně je právě masivní velikost migrující populace,“ vysvětluje Yang výsledky studie.

Nejrůznější výzkumy ukazují, že migranti byli, jsou a nadále budou zranitelnou populací. „Tím přispívají k neustálému přenosu spalniček ve velkých městech, a to přes vysokou proočkovanost,“ dodává Yang.

Spalničky v Evropě na podzim 2018
Zdroj: ECDC

Podle vědců je právě toto možnou cestou, jak se s epidemiemi spalniček ve velkoměstech vypořádat. Snažit se dodatečně proočkovat právě migrující skupiny.

Epidemie závisí i na sezoně

„Naše práce kromě vlivu migrace také odhalila zajímavé sezonní rozdíly v epidemiích spalniček ve třech zkoumaných lokalitách,“ komentoval výsledky další z autorů Jeffrey Shaman. Ke zvýšení počtu nákaz dochází v době, kdy se děti vrací do škol. Ví se také, že jistý dopad mají klimatické podmínky.

Zvýšit riziko infekce v městských oblastech může podle studie i topení v zimních měsících, zejména v chladnějších oblastech. Lidé v zimě totiž méně větrají a tráví více času v uzavřených prostorách. „A to všechno dohromady zvyšuje pravděpodobnost vzniku infekce,“ říkají autoři práce.

Vědci věří, že odhalili klíčové faktory, které pomohou lépe předcházet vzniku epidemií v Číně, jejich výzkum ale bude mít dopad po celém světě, včetně Česka.

V Česku klesá proočkovanost i imunita

V loňském roce bylo v České republice zaznamenáno přes dvě stě případů spalniček. Jen za první měsíc letošního roku je to dalších 88 výskytů, nejvíce v Praze a Moravskoslezském kraji. Náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula varuje před klesající proočkovaností i imunitou populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 7 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 9 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 14 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...