Nevídaný hon za očkováním na koronavirus. Vědců a peněz se sešlo nejvíc v dějinách

Parametry závodu o vakcínu proti novému typu koronaviru přináší naději na úspěch v rekordním čase, píše The New York Times. Zapojilo se přes sto vědeckých týmů na celém světě a do výzkumu tečou rekordní finanční prostředky. Není divu: úspěch bude znamenat pohádkové zisky. Jako s každou vakcínou se však není radno radovat předčasně. Ostatně SARS a MERS velmi příbuzné novému koronaviru jsou bez očkovací látky i po letech intenzivního výzkumu.

Pouhé měsíce po identifikaci nového koronaviru se rozběhla řada projektů výzkumu očkování. Látka schopná ochránit lidstvo by vrátila život do normálních kolejí a ukončila nutnost omezování společenských kontaktů i další opatření těžce dopadající na hospodářství většiny zemí.

Tempo výzkumu je nevídané. Společnosti jako Inovio nebo Pfizer už začaly s testy na lidech. Podobně jsou na tom výzkumníci v Oxfordu, kteří říkají, že by látku pro nouzové použití mohli mít hotovou už v září. Firma Moderna oznámila vlastní slibné výsledky, i když nepublikovala žádná data. V Izraeli zase vyvinuli látku, která uspěla v testech na opicích. Výzkum vakcín přitom běžně trvá roky nebo i desetiletí.

Používají se tradiční přístupy i metody, které dosud žádnou vakcínu nevyprodukovaly. A tlak na rychlost přináší zkracování všech součástí komplexní a náročné práce. „Pokus vměstnat celý proces vývoje vakcíny do roku nebo roku a půl je naprosto nevídaný,“ potvrzuje virolog Dan Barouch pro NYT. „Pokud se to podaří, bude to nejrychlejší program v dějinách,“ dodává.

Vědci čerpají optimismus ze dvou skutečností. Za prvé nový koronavirus zřejmě mutuje jen velmi pomalu, což zvyšuje šanci, že případnou vakcínu nepřelstí brzy. Za druhé má nový koronavirus unikátní tvar s „výrůstky“, které by se mohl imunitní systém naučit snadno rozpoznávat.

Jenže podobné „výrůstky“ mají i velmi příbuzné viry SARS a MERS. Na ně se vakcína hledá od roku 2002, respektive 2012. Zatím bezvýsledně.

Opatrnost

Každá očkovací látka musí být velmi pečlivě otestovaná. Musí být jisté, že skutečně chrání před tím, na co je určená, a že nemá nežádoucí vedlejší účinky. Mnohé z nadějných projektů na tom jistě ztroskotají.

Vítěz tohoto honu však vyhraje jackpot. Před novým koronavirem se budou chtít chránit skoro všichni, což znamená osm miliard klientů potřebujících pravděpodobně víc než jen jednu dávku.

Tyto rozměry však také znamenají další problém pro vývoj. Výroba ve velkém je totiž velmi náročná. Nikdy se ještě také v takovém měřítku neodehrála. Jediný výrobce by pravděpodobně celosvětovou poptávku uspokojit nedokázal.

Problémů na cestě k účinnému očkování je tedy ještě celá řada. Dokud nějaká látka neprojde všemi nutnými testy, jsou debaty o jakýchkoliv termínech jen stavěním vzdušných zámků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...