Nesnesitelných vln veder bude v Asii přibývat i při optimistickém scénáři klimatických změn

Obyvatelé jižní Asie už v současnosti zažívají kvůli změnám klimatu pravidelně silné vlny veder. Nová studie se pokusila spočítat, jak velkému tepelnému stresu budou lidé v tomto regionu čelit při takzvaném realistickém scénáři, tedy oteplení o dva stupně Celsia.

Pokud se planeta oteplí průměrně o dva stupně, budou lidé v jižní Asii vystavení trojnásobnému tepelnému stresu oproti současnosti. Omezení oteplení na 1,5 stupně Celsia tento dopad pravděpodobně sníží o polovinu, ale smrtelně nebezpečný tepelný stres se i tak stane běžnou záležitostí v celé jižní Asii, uvádí studie.

Vzhledem k tomu, že téměř jedna čtvrtina světové populace žije v jižní Asii, může to znamenat značný problém. „Budoucnost vypadá pro jižní Asii špatně, ale tomu nejhoršímu se lze vyhnout tím, že oteplení omezíme na co nejnižší míru,“ řekl Moetasim Ashfaq, klimatolog z Oak Ridge National Laboratory a jeden z autorů studie.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu se Země od počátku průmyslové revoluce oteplila o 1 stupeň Celsia. Při současném vývoji může v roce 2040 dosáhnout oteplení 1,5 stupně Celsia. Toto velmi rychlé tempo změn ponechává jihoasijským zemím příliš málo času na to, aby se jim dokázaly přizpůsobit. „Nárůst o pouhého půl stupně oproti dnešku způsobí výrazně větší množství vln smrtících veder,“ uvedl Ashfaq.

Horký region, který se otepluje

Lidé žijící v jižní Asii jsou těmito extrémními teplotními jevy zvláště zranitelní, protože tato oblast již nyní zažívá velmi horká a vlhká léta. Velká část obyvatel žije v hustě obydlených městech bez pravidelného přístupu ke klimatizaci a asi 60 procent se živí prací v zemědělství – nemůže tedy uniknout horku tím, že zůstane doma.

V nové studii použili výzkumníci klimatické simulace a projekce budoucího populačního růstu k odhadu počtu lidí, kteří v jižní Asii pocítí nebezpečnou míru tepelného stresu při oteplování o 1,5 nebo 2 stupně Celsia. Použili přitom teplotu, kterou meteorologové označují jako „teplota vlhkého teploměru“, protože dobře zohledňuje vliv vlhkosti i teploty.

Teplota 32 stupňů Celsia je v tomto měřítku považována za bod, kdy už není bezpečné pracovat, 35 stupňů Celsia je už hranicí lidského přežití – tělo se při ní již nedokáže ochladit.

Analýza naznačuje, že při dvou stupních oteplení vzroste expozice obyvatel nebezpečným teplotám práce více než dvojnásobně a expozice smrtícím teplotám stoupne 2,7krát ve srovnání s posledními lety.

Omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia toto vystavení nesnesitelným vedrům pravděpodobně sníží na polovinu, ale velké množství lidí v celé jižní Asii bude přesto pociťovat extrémní teploty.

Nejvíc tyto změny dopadnou na velké zemědělské oblasti v Indii, jako je Západní Bengálsko a Uttarpradéš, a v Pákistánu v Paňdžábu a Sindhu. Pobřežní regiony a městská centra, jako je Karáčí, Kalkata, Bombaj, Hajdarábád a Péšavár, budou podle studie pravděpodobně také silně zasaženy.

„I při teplotě 1,5 stupně to bude mít v jižní Asii závážné následky,“ řekl Ašfaq. „Proto je třeba radikálně změnit současný vývoj emisí skleníkových plynů.“

Situace se zhoršuje

Tyto výsledky se liší od podobné studie, která vznikla v roce 2017. Ta předpovídala, že v jižní Asii začne k vlnám smrtících veder docházet až ke konci 21. století. Podle nové práce jsou výsledky této starší práce příliš konzervativní, vzhledem k tomu, že tuto oblast už v minulosti tyto jevy zasáhly.

V roce 2015 totiž zažily velké části Pákistánu a Indie pátou nejhorší vlnu veder v zaznamenané historii, která způsobila asi 3500 úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 14 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 16 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.