Nesnesitelných vln veder bude v Asii přibývat i při optimistickém scénáři klimatických změn

Obyvatelé jižní Asie už v současnosti zažívají kvůli změnám klimatu pravidelně silné vlny veder. Nová studie se pokusila spočítat, jak velkému tepelnému stresu budou lidé v tomto regionu čelit při takzvaném realistickém scénáři, tedy oteplení o dva stupně Celsia.

Pokud se planeta oteplí průměrně o dva stupně, budou lidé v jižní Asii vystavení trojnásobnému tepelnému stresu oproti současnosti. Omezení oteplení na 1,5 stupně Celsia tento dopad pravděpodobně sníží o polovinu, ale smrtelně nebezpečný tepelný stres se i tak stane běžnou záležitostí v celé jižní Asii, uvádí studie.

Vzhledem k tomu, že téměř jedna čtvrtina světové populace žije v jižní Asii, může to znamenat značný problém. „Budoucnost vypadá pro jižní Asii špatně, ale tomu nejhoršímu se lze vyhnout tím, že oteplení omezíme na co nejnižší míru,“ řekl Moetasim Ashfaq, klimatolog z Oak Ridge National Laboratory a jeden z autorů studie.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu se Země od počátku průmyslové revoluce oteplila o 1 stupeň Celsia. Při současném vývoji může v roce 2040 dosáhnout oteplení 1,5 stupně Celsia. Toto velmi rychlé tempo změn ponechává jihoasijským zemím příliš málo času na to, aby se jim dokázaly přizpůsobit. „Nárůst o pouhého půl stupně oproti dnešku způsobí výrazně větší množství vln smrtících veder,“ uvedl Ashfaq.

Horký region, který se otepluje

Lidé žijící v jižní Asii jsou těmito extrémními teplotními jevy zvláště zranitelní, protože tato oblast již nyní zažívá velmi horká a vlhká léta. Velká část obyvatel žije v hustě obydlených městech bez pravidelného přístupu ke klimatizaci a asi 60 procent se živí prací v zemědělství – nemůže tedy uniknout horku tím, že zůstane doma.

V nové studii použili výzkumníci klimatické simulace a projekce budoucího populačního růstu k odhadu počtu lidí, kteří v jižní Asii pocítí nebezpečnou míru tepelného stresu při oteplování o 1,5 nebo 2 stupně Celsia. Použili přitom teplotu, kterou meteorologové označují jako „teplota vlhkého teploměru“, protože dobře zohledňuje vliv vlhkosti i teploty.

Teplota 32 stupňů Celsia je v tomto měřítku považována za bod, kdy už není bezpečné pracovat, 35 stupňů Celsia je už hranicí lidského přežití – tělo se při ní již nedokáže ochladit.

Analýza naznačuje, že při dvou stupních oteplení vzroste expozice obyvatel nebezpečným teplotám práce více než dvojnásobně a expozice smrtícím teplotám stoupne 2,7krát ve srovnání s posledními lety.

Omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia toto vystavení nesnesitelným vedrům pravděpodobně sníží na polovinu, ale velké množství lidí v celé jižní Asii bude přesto pociťovat extrémní teploty.

Nejvíc tyto změny dopadnou na velké zemědělské oblasti v Indii, jako je Západní Bengálsko a Uttarpradéš, a v Pákistánu v Paňdžábu a Sindhu. Pobřežní regiony a městská centra, jako je Karáčí, Kalkata, Bombaj, Hajdarábád a Péšavár, budou podle studie pravděpodobně také silně zasaženy.

„I při teplotě 1,5 stupně to bude mít v jižní Asii závážné následky,“ řekl Ašfaq. „Proto je třeba radikálně změnit současný vývoj emisí skleníkových plynů.“

Situace se zhoršuje

Tyto výsledky se liší od podobné studie, která vznikla v roce 2017. Ta předpovídala, že v jižní Asii začne k vlnám smrtících veder docházet až ke konci 21. století. Podle nové práce jsou výsledky této starší práce příliš konzervativní, vzhledem k tomu, že tuto oblast už v minulosti tyto jevy zasáhly.

V roce 2015 totiž zažily velké části Pákistánu a Indie pátou nejhorší vlnu veder v zaznamenané historii, která způsobila asi 3500 úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 22 mminutami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 4 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 7 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 9 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...