Nesnesitelných vln veder bude v Asii přibývat i při optimistickém scénáři klimatických změn

Obyvatelé jižní Asie už v současnosti zažívají kvůli změnám klimatu pravidelně silné vlny veder. Nová studie se pokusila spočítat, jak velkému tepelnému stresu budou lidé v tomto regionu čelit při takzvaném realistickém scénáři, tedy oteplení o dva stupně Celsia.

Pokud se planeta oteplí průměrně o dva stupně, budou lidé v jižní Asii vystavení trojnásobnému tepelnému stresu oproti současnosti. Omezení oteplení na 1,5 stupně Celsia tento dopad pravděpodobně sníží o polovinu, ale smrtelně nebezpečný tepelný stres se i tak stane běžnou záležitostí v celé jižní Asii, uvádí studie.

Vzhledem k tomu, že téměř jedna čtvrtina světové populace žije v jižní Asii, může to znamenat značný problém. „Budoucnost vypadá pro jižní Asii špatně, ale tomu nejhoršímu se lze vyhnout tím, že oteplení omezíme na co nejnižší míru,“ řekl Moetasim Ashfaq, klimatolog z Oak Ridge National Laboratory a jeden z autorů studie.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu se Země od počátku průmyslové revoluce oteplila o 1 stupeň Celsia. Při současném vývoji může v roce 2040 dosáhnout oteplení 1,5 stupně Celsia. Toto velmi rychlé tempo změn ponechává jihoasijským zemím příliš málo času na to, aby se jim dokázaly přizpůsobit. „Nárůst o pouhého půl stupně oproti dnešku způsobí výrazně větší množství vln smrtících veder,“ uvedl Ashfaq.

Horký region, který se otepluje

Lidé žijící v jižní Asii jsou těmito extrémními teplotními jevy zvláště zranitelní, protože tato oblast již nyní zažívá velmi horká a vlhká léta. Velká část obyvatel žije v hustě obydlených městech bez pravidelného přístupu ke klimatizaci a asi 60 procent se živí prací v zemědělství – nemůže tedy uniknout horku tím, že zůstane doma.

V nové studii použili výzkumníci klimatické simulace a projekce budoucího populačního růstu k odhadu počtu lidí, kteří v jižní Asii pocítí nebezpečnou míru tepelného stresu při oteplování o 1,5 nebo 2 stupně Celsia. Použili přitom teplotu, kterou meteorologové označují jako „teplota vlhkého teploměru“, protože dobře zohledňuje vliv vlhkosti i teploty.

Teplota 32 stupňů Celsia je v tomto měřítku považována za bod, kdy už není bezpečné pracovat, 35 stupňů Celsia je už hranicí lidského přežití – tělo se při ní již nedokáže ochladit.

Analýza naznačuje, že při dvou stupních oteplení vzroste expozice obyvatel nebezpečným teplotám práce více než dvojnásobně a expozice smrtícím teplotám stoupne 2,7krát ve srovnání s posledními lety.

Omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia toto vystavení nesnesitelným vedrům pravděpodobně sníží na polovinu, ale velké množství lidí v celé jižní Asii bude přesto pociťovat extrémní teploty.

Nejvíc tyto změny dopadnou na velké zemědělské oblasti v Indii, jako je Západní Bengálsko a Uttarpradéš, a v Pákistánu v Paňdžábu a Sindhu. Pobřežní regiony a městská centra, jako je Karáčí, Kalkata, Bombaj, Hajdarábád a Péšavár, budou podle studie pravděpodobně také silně zasaženy.

„I při teplotě 1,5 stupně to bude mít v jižní Asii závážné následky,“ řekl Ašfaq. „Proto je třeba radikálně změnit současný vývoj emisí skleníkových plynů.“

Situace se zhoršuje

Tyto výsledky se liší od podobné studie, která vznikla v roce 2017. Ta předpovídala, že v jižní Asii začne k vlnám smrtících veder docházet až ke konci 21. století. Podle nové práce jsou výsledky této starší práce příliš konzervativní, vzhledem k tomu, že tuto oblast už v minulosti tyto jevy zasáhly.

V roce 2015 totiž zažily velké části Pákistánu a Indie pátou nejhorší vlnu veder v zaznamenané historii, která způsobila asi 3500 úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 23 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...