Nenoste vysoké podpatky, škodí zdraví, varuje studie českých lékařů

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků podle studie odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy škodí kolenům a kotníkům. Experti doporučují výšku maximálně tři až čtyři centimetry. Na studii spolupracovali s univerzitou Hacettepe v turecké Ankaře, společně článek publikovali v odborném časopise PM&R Journal.

Vědci dříve hodnotili zátěž chůze na podpatcích na kolenní klouby při laboratorních experimentech, nová studie se zaměřila na zobrazení kolenní chrupavky, Achillovy šlachy a plosky nohy ultrazvukem.

„Prokázali jsme, že dlouhodobé nošení vysokých podpatků působí negativně na strukturu Achillovy šlachy a způsobuje časné artrotické změny na kolenní chrupavce. A to i u mladých žen,“ uvedl Kamal Mezian z Kliniky rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty.

Vysoké podpatky jen výjimečně

Za relativně bezpečnou považují odborníci výšku podpatku do tří až čtyř centimetrů. „Toto mírné zvýšení se doporučuje i u pacientů s bolestmi pat v důsledku přetížení, takzvanou patní ostruhou. My našim pacientkám doporučujeme nošení obuvi na vysokém podpatku pouze výjimečně při zvláštních příležitostech,“ dodal Mezian.

Odhady hovoří o tom, že obuv na vysokém podpatku nosí pravidelně až 40 procent žen v produktivním věku. Podle řady studií a experimentů tento módní fenomén podporuje ženskou přitažlivost. „Tento psychosexuální jev pravděpodobně není spojen pouze přímo s konkrétní obuví, ale také se sdruženou změnou zakřivení páteře a zvýrazněním hýžďových kontur,“ tvrdí vědci.

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků může ale také působit nepříznivě na pohybový aparát. „Za prokázané se považuje zvýšené riziko poranění hlezna a rozvoje vbočeného palce (hallux valgus). Jsou ale předpokládány i další zdravotní důsledky, jako je chronická bolest v kříži, artróza kolenních kloubů a onemocnění Achillovy šlachy,“ popisují čeští výzkumníci.

Korporátní kultura

Často bývá nošení vysokých podpatků dáno požadavkem zaměstnavatelů. Mezian upozornil, že v Kanadě byl před dvěma roky takový přístup firem zakázán, stejně jako později na Filipínách. V poslední době se ženy ozvaly proti povinnému nošení podpatků také například v Japonsku, kde vznikla kampaň KuToo odvozená od americké MeToo. Odkazuje na dvojici japonských slov kutsu a kutsú, tedy bota a bolest. Japonský ministr zdravotnictví ale podle médií reagoval, že podpatky na pracovišti jsou „nezbytné a žádoucí“.

Podobná hnutí se objevila i v dalších zemích. V Británii v roce 2015 založila on-line petici recepční ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Zaměstnavatel ji poslal bez platu z práce domů, protože neměla na nohou boty s podpatky v rozmezí pěti až deseti centimetrů. V roce 2016 přišlo několik hereček, včetně Julie Robertsové, na filmový festival v Cannes bez bot. O rok dříve se objevily zprávy, že na festivalu v Cannes nebyly na červený koberec vpuštěny některé ženy ve střevících bez vysokých podpatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 5 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...