Nenoste vysoké podpatky, škodí zdraví, varuje studie českých lékařů

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků podle studie odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy škodí kolenům a kotníkům. Experti doporučují výšku maximálně tři až čtyři centimetry. Na studii spolupracovali s univerzitou Hacettepe v turecké Ankaře, společně článek publikovali v odborném časopise PM&R Journal.

Vědci dříve hodnotili zátěž chůze na podpatcích na kolenní klouby při laboratorních experimentech, nová studie se zaměřila na zobrazení kolenní chrupavky, Achillovy šlachy a plosky nohy ultrazvukem.

„Prokázali jsme, že dlouhodobé nošení vysokých podpatků působí negativně na strukturu Achillovy šlachy a způsobuje časné artrotické změny na kolenní chrupavce. A to i u mladých žen,“ uvedl Kamal Mezian z Kliniky rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty.

Vysoké podpatky jen výjimečně

Za relativně bezpečnou považují odborníci výšku podpatku do tří až čtyř centimetrů. „Toto mírné zvýšení se doporučuje i u pacientů s bolestmi pat v důsledku přetížení, takzvanou patní ostruhou. My našim pacientkám doporučujeme nošení obuvi na vysokém podpatku pouze výjimečně při zvláštních příležitostech,“ dodal Mezian.

Odhady hovoří o tom, že obuv na vysokém podpatku nosí pravidelně až 40 procent žen v produktivním věku. Podle řady studií a experimentů tento módní fenomén podporuje ženskou přitažlivost. „Tento psychosexuální jev pravděpodobně není spojen pouze přímo s konkrétní obuví, ale také se sdruženou změnou zakřivení páteře a zvýrazněním hýžďových kontur,“ tvrdí vědci.

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků může ale také působit nepříznivě na pohybový aparát. „Za prokázané se považuje zvýšené riziko poranění hlezna a rozvoje vbočeného palce (hallux valgus). Jsou ale předpokládány i další zdravotní důsledky, jako je chronická bolest v kříži, artróza kolenních kloubů a onemocnění Achillovy šlachy,“ popisují čeští výzkumníci.

Korporátní kultura

Často bývá nošení vysokých podpatků dáno požadavkem zaměstnavatelů. Mezian upozornil, že v Kanadě byl před dvěma roky takový přístup firem zakázán, stejně jako později na Filipínách. V poslední době se ženy ozvaly proti povinnému nošení podpatků také například v Japonsku, kde vznikla kampaň KuToo odvozená od americké MeToo. Odkazuje na dvojici japonských slov kutsu a kutsú, tedy bota a bolest. Japonský ministr zdravotnictví ale podle médií reagoval, že podpatky na pracovišti jsou „nezbytné a žádoucí“.

Podobná hnutí se objevila i v dalších zemích. V Británii v roce 2015 založila on-line petici recepční ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Zaměstnavatel ji poslal bez platu z práce domů, protože neměla na nohou boty s podpatky v rozmezí pěti až deseti centimetrů. V roce 2016 přišlo několik hereček, včetně Julie Robertsové, na filmový festival v Cannes bez bot. O rok dříve se objevily zprávy, že na festivalu v Cannes nebyly na červený koberec vpuštěny některé ženy ve střevících bez vysokých podpatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 41 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 17 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.