Nejčastější příznaky covidu-19 jsou v Evropě jiné než v Asii. Převládá bolest hlavy a ztráta čichu

Bolesti hlavy a ztráta čichu jsou dva nejčastější příznaky covidu-19 u evropských pacientů, u nichž měla nemoc mírný až středně těžký průběh. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopise Journal of Internal Medicine, o které informovala agentura AFP. Podle vědců, kteří zkoumali průběh nemoci u více než 1400 pacientů z pěti evropských zemí, souvisí výskyt jednotlivých příznaků i s věkem a pohlavím pacienta.

Bolestmi hlavy a ztrátou čichu trpělo podle studie sedm z deseti pacientů, u nichž vědci průběh covidu-19 zkoumali. Častými symptomy byly také ucpaný nos (67,8 procenta), kašel (63,2 procenta) a tělesná slabost (63,3 procenta) následované bolestmi svalů (62,5 procenta), výtokem z nosu (60,1 procenta) a ztrátou chuti (54,2 procenta). Horečka se vyskytla jen u méně než poloviny pacientů (45,4 procenta).

Studie, která se soustředila na nemocné z Francie, Belgie, Itálie, Španělska a Švýcarska, vznikla na podnět Mezinárodní federace otorinolaryngologických společností (IFOS). Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jak často se u pacientů vyskytuje anosmie (ztráta čichu) a ageuzie (ztráta chuti), o kterých se začalo hovořit v souvislosti s příchodem koronaviru do Evropy.

Výsledky studie podle výzkumníků potvrdily mimo jiné to, že ztráta čichu je „specifickým příznakem“ covidu-19 a není pouze důsledkem zhoršené průchodnosti nosu. Podle lékařů z Fochovy nemocnice u Paříže ztráta čichu pravděpodobně souvisí se „schopností covidu-19 napadat čichový bulbus a v důsledku toho centrální nervovou soustavu“. Studie IFOS navíc ukázala, že ztráta čichu u více než třetiny (37,5 procenta) nemocných přetrvává i týden po uzdravení z covidu-19.

Evropa má jiné příznaky než Asie

Ve studiích z Asie, odkud se začal koronavirus SARS-CoV-2 šířit, se ztráta čichu a chuti vyskytovaly jen velmi zřídka, připomněla agentura AFP. Čínští vědci popisovali jako hlavní příznaky covidu-19 horečku, kašel a potíže s dýcháním.

Podle studie federace IFOS by rozdíl v popisovaných příznacích v Asii a Evropě mohl souviset i s tím, že asijští vědci zkoumali průběh covidu-19 především u vážných pacientů v nemocnici, zatímco evropská studie se zabývala pacienty s lehkým až středně těžkým průběhem choroby.

Podle další hypotézy by rozdílné symptomy mohly souviset i s genetickými mutacemi koronaviru a s vyšší hladinou ACE2 (angiotenzin konvertující enzym 2) v evropské populaci. ACE2 je podle nedávné studie receptorem, který využívá nový koronavirus pro vstup do lidských buněk.

Vědci ve studii rovněž potvrdili, že se příznaky u zkoumaných pacientů lišily i na základě jejich věku a pohlaví. Mladší pacienti si častěji stěžovali na problémy s ušima, nosem a krkem (ORL), zatímco starší lidé jako příznaky častěji uváděli horečku, únavu a ztrátu chuti. Kašel a horečka se více projevovaly u mužů, ztráta čichu, bolesti hlavy a ucpaný nos u žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 47 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...