Nejčastější příznaky covidu-19 jsou v Evropě jiné než v Asii. Převládá bolest hlavy a ztráta čichu

Bolesti hlavy a ztráta čichu jsou dva nejčastější příznaky covidu-19 u evropských pacientů, u nichž měla nemoc mírný až středně těžký průběh. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopise Journal of Internal Medicine, o které informovala agentura AFP. Podle vědců, kteří zkoumali průběh nemoci u více než 1400 pacientů z pěti evropských zemí, souvisí výskyt jednotlivých příznaků i s věkem a pohlavím pacienta.

Bolestmi hlavy a ztrátou čichu trpělo podle studie sedm z deseti pacientů, u nichž vědci průběh covidu-19 zkoumali. Častými symptomy byly také ucpaný nos (67,8 procenta), kašel (63,2 procenta) a tělesná slabost (63,3 procenta) následované bolestmi svalů (62,5 procenta), výtokem z nosu (60,1 procenta) a ztrátou chuti (54,2 procenta). Horečka se vyskytla jen u méně než poloviny pacientů (45,4 procenta).

Studie, která se soustředila na nemocné z Francie, Belgie, Itálie, Španělska a Švýcarska, vznikla na podnět Mezinárodní federace otorinolaryngologických společností (IFOS). Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jak často se u pacientů vyskytuje anosmie (ztráta čichu) a ageuzie (ztráta chuti), o kterých se začalo hovořit v souvislosti s příchodem koronaviru do Evropy.

Výsledky studie podle výzkumníků potvrdily mimo jiné to, že ztráta čichu je „specifickým příznakem“ covidu-19 a není pouze důsledkem zhoršené průchodnosti nosu. Podle lékařů z Fochovy nemocnice u Paříže ztráta čichu pravděpodobně souvisí se „schopností covidu-19 napadat čichový bulbus a v důsledku toho centrální nervovou soustavu“. Studie IFOS navíc ukázala, že ztráta čichu u více než třetiny (37,5 procenta) nemocných přetrvává i týden po uzdravení z covidu-19.

Evropa má jiné příznaky než Asie

Ve studiích z Asie, odkud se začal koronavirus SARS-CoV-2 šířit, se ztráta čichu a chuti vyskytovaly jen velmi zřídka, připomněla agentura AFP. Čínští vědci popisovali jako hlavní příznaky covidu-19 horečku, kašel a potíže s dýcháním.

Podle studie federace IFOS by rozdíl v popisovaných příznacích v Asii a Evropě mohl souviset i s tím, že asijští vědci zkoumali průběh covidu-19 především u vážných pacientů v nemocnici, zatímco evropská studie se zabývala pacienty s lehkým až středně těžkým průběhem choroby.

Podle další hypotézy by rozdílné symptomy mohly souviset i s genetickými mutacemi koronaviru a s vyšší hladinou ACE2 (angiotenzin konvertující enzym 2) v evropské populaci. ACE2 je podle nedávné studie receptorem, který využívá nový koronavirus pro vstup do lidských buněk.

Vědci ve studii rovněž potvrdili, že se příznaky u zkoumaných pacientů lišily i na základě jejich věku a pohlaví. Mladší pacienti si častěji stěžovali na problémy s ušima, nosem a krkem (ORL), zatímco starší lidé jako příznaky častěji uváděli horečku, únavu a ztrátu chuti. Kašel a horečka se více projevovaly u mužů, ztráta čichu, bolesti hlavy a ucpaný nos u žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 1 hhodinou

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 2 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 3 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 3 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 21 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.