Nebezpečný prach v práci ohrožuje nejen zdraví, ale také snižuje produktivitu, zjistili vědci

Znečištění životního prostředí škodí zdraví, ale podle posledních studií snižuje špatná kvalita vzduchu také produktivitu práce. Škodí tak nejen pracovníkům, ale i podnikům, informuje o rozsáhlém výzkumu v Číně italský deník La Repubblica.

Studie vypracovaná ekonomy ze Singapurské národní univerzity ukázala, že pracovní schopnosti dělníků ze dvou textilek v Číně, z nichž jedna je v provincii Che-nan a druhá v provincii Ťiang-su, klesají o jedno procento vždy, když koncentrace jemného prachu na pracovišti vystoupí o deset mikrogramů na metr krychlový v 25 po sobě následujících dnech.

Po překonání byrokratických překážek dosáhli autoři studie povolení k přístupu k údajům o kvalitě vzduchu v podnicích. A protože v obou továrnách jsou dělníci placeni podle vykonané práce, která byla každodenně pečlivě vyhodnocována, mohli vědci snadno srovnávat pracovní výkon, čili produktivitu, s tím, jak byli dělníci vystavováni působení jemných prachových částic.

Nejrizikovější znečištění

Jemné částice, které mají průměr pod 2,5 mikrometru, jsou indikátorem závažnosti znečištění ovzduší: jde o částice organického i neorganického původu, které jsou kapalné i tuhé a které vzhledem ke svým malým rozměrům mohou proniknout do hloubi dýchacího systému a dostat se do krve. Přenášejí na svém povrchu různé toxické látky, jako jsou kovy, sírany, dusičnany a organické sloučeniny. Většina lidí, kteří žijí v rozvojových zemích, je vystavena takovým koncentracím jemných částic, které nadnárodní zdravotnické organizace považují za nebezpečné.

V obou sledovaných čínských textilkách se úroveň znečištění den ze dne výrazně měnila, ale celkově byla stále vysoká. V jedné z nich koncentrace jemných prachových částic dosahovala průměru 85 mikrogramů na metr krychlový. Podle Světové zdravotnické organizace by přitom denní koncentrace neměly přesahovat 25 mikrogramů.

Nečekaným výsledkem výzkumu bylo to, že negativní dopad na produktivitu neměly denní změny koncentrace jemných prachových částic, ale trvalé vystavení dělníků znečištěnému prostředí. „Zjistili jsme, že zvýšení koncentrace prachových částic o deset mikrogramů na metr krychlový po 25 dní po sobě snižuje denní produkci o jedno procento a ohrožuje podniky i zaměstnance,“ uvedl spoluautor studie profesor Liou Chao-ming. „Jedno procento se zdá být málo, ale je velmi příznačné,“ dodal.

Vztah mezi produktivitou a znečištěním

Proč se snižuje produktivita, když znečištění vzrůstá, není zatím úplně jasné. Singapurští vědci předpokládají, že v případě vysoké koncentrace prachových částic je znečištění více vidět a to může ovlivnit stav jednotlivce různými způsoby. Kromě pronikání přes plíce do krve může hrát roli i psychika: práce ve značně znečištěném prostředí po dlouhou dobu může ovlivnit náladu či chuť pracovat.

O vztahu znečištění a produktivity práce existuje zatím jen málo vědecké literatury. Například studie Kalifornské univerzity z roku 2017 už prokázala, že baliči ovoce, kteří pracují ve znečištěném prostředí, mohou vykazovat zpomalení ve své činnosti. Když znečištění překračuje deset mikrogramů na metr krychlový, jejich produktivita klesá o šest procent. V tomto případě vědci vyhodnocovali souvislost mezi produktivitou práce a kvalitou vzduchu v průběhu jednoho dne. Avšak čínský výzkum sledoval tutéž souvislost po delší dobu. Zjištěné skutečnosti je však ještě třeba podpořit dalšími výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 13 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...