Vědci zjišťují, odkud je na česko-polském pomezí znečištění v ovzduší. S analýzou pomůže jaderný reaktor

Čeští a polští odborníci začali ve čtvrtek zjišťovat, jak vzduch proudící přes hranice obou zemí ovlivňuje kvalitu ovzduší. Projekt by měl prohloubit spolupráci mezi českými a polskými institucemi a napomoci tak řešení problému s nadměrným znečištěním ovzduší v příhraniční oblasti Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství.

Video Měření kvality ovzduší
video

Měření kvality ovzduší

Na projektu spolupracuje Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), polský Institut meteorologie a vodního hospodářství a Bezpečnostně technologický klastr. Monitoring kvality ovzduší potrvá do února 2020. „Hlavním cílem bude objektivně stanovit množství znečištění jemným polétavým prachem, které překračuje hranice v obou směrech,“ uvedla za VŠB-TUO Petra Šutarová.

Podle technické manažerky projektu Ireny Pavlíkové se při zjišťování množství a druhu znečišťujících látek využije také jaderný reaktor. Odebrané vzorky budou totiž podrobeny speciální analýze v mezinárodním Spojeném ústavu jaderných výzkumů v ruském Dubně. 

„Jedná se o neutronovou aktivační analýzu, využíván je jaderný reaktor. Jsme schopni identifikovat i stopová množství přítomných látek a určit přes 50 prvků, které tam jsou. Předpokládáme, že na jejich základě budeme schopni odhadnout původ znečištění,“ doplnila Irena Pavlíková.

Na české straně se podíl znečištění ve vzduchu určuje na vrcholu a u paty nevyužívané těžní věže bývalého Dolu František v Horní Suché, odborníci využijí i speciální vzducholoď, s níž určí rozvrstvení znečištění v atmosféře. Na polské straně se měří na monitorovací stanici v Ratiboři. 

„Jedním z výstupů těchto měření bude vyčíslená denní hodnota přenosu a jeho směr. Zjednodušeně řečeno: kolik znečištění ten den proudí od nás do Polska, anebo naopak z Polska k nám,“ dodala Šutarová.

„Budeme se snažit identifikovat původ, množství a přenos znečištění prachových částic a dalších látek přes hranici České a Polské republiky.“

Petra Šutarová

zástupce projektu měření znečištění v ovzduší, VŠB-TUO

Nejhorší ovzduší v ČR je v Moravskoslezském kraji

V Moravskoslezském kraji panuje dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi a jedno z nejhorších v Evropě. Kromě škodlivin ze sousedního Polska mají na znečištění ovzduší podíl místní průmysl, doprava a topení v domácnostech.

Odborníky z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd před dvěma lety překvapila velmi špatná kvalita ovzduší ve Vratimově. Naměřili zde totiž srovnatelné množství prachu a karcinogenů jako v Ostravě-Radvanicích, které patří k nejznečištěnějším oblastem v Česku.

Za špatným ovzduším v Ostravě a okolí vidí odborníci vliv těžkého průmyslu, i když se jeho zástupci snaží množství emisí neustále snižovat. Například hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) již vybudoval za dvě miliardy korun třináct zařízení, která mají snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40 000 tun prachu.

Naposledy se region s výrazně zhoršenou kvalitou ovzduší potýkal počátkem března, kdy musela být rovněž vyhlášena regulace. V současné době panují na území Moravskoslezského kraje z pohledu kvality ovzduší příznivé rozptylové podmínky.