Čeští a polští odborníci začali ve čtvrtek zjišťovat, jak vzduch proudící přes hranice obou zemí ovlivňuje kvalitu ovzduší. Projekt by měl prohloubit spolupráci mezi českými a polskými institucemi a napomoci tak řešení problému s nadměrným znečištěním ovzduší v příhraniční oblasti Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství.
Na projektu spolupracuje Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), polský Institut meteorologie a vodního hospodářství a Bezpečnostně technologický klastr. Monitoring kvality ovzduší potrvá do února 2020. „Hlavním cílem bude objektivně stanovit množství znečištění jemným polétavým prachem, které překračuje hranice v obou směrech,“ uvedla za VŠB-TUO Petra Šutarová.
Podle technické manažerky projektu Ireny Pavlíkové se při zjišťování množství a druhu znečišťujících látek využije také jaderný reaktor. Odebrané vzorky budou totiž podrobeny speciální analýze v mezinárodním Spojeném ústavu jaderných výzkumů v ruském Dubně.
„Jedná se o neutronovou aktivační analýzu, využíván je jaderný reaktor. Jsme schopni identifikovat i stopová množství přítomných látek a určit přes 50 prvků, které tam jsou. Předpokládáme, že na jejich základě budeme schopni odhadnout původ znečištění,“ doplnila Irena Pavlíková.
- Díky neutronové aktivační analýze (NAA) je možné stanovit kvantitativní i kvalitativní zastoupení vybraných prvků ve zkoumaném vzorku. Jde o principiálně jednoduchou metodu, která spočívá ve vložení měřeného vzorku do pole neutronů. Samotné stanovení spočívá ve srovnání aktivity daného prvku v ozářeném vzorku a ozářeného srovnávacího vzorku o známých parametrech.
Na české straně se podíl znečištění ve vzduchu určuje na vrcholu a u paty nevyužívané těžní věže bývalého Dolu František v Horní Suché, odborníci využijí i speciální vzducholoď, s níž určí rozvrstvení znečištění v atmosféře. Na polské straně se měří na monitorovací stanici v Ratiboři.
„Jedním z výstupů těchto měření bude vyčíslená denní hodnota přenosu a jeho směr. Zjednodušeně řečeno: kolik znečištění ten den proudí od nás do Polska, anebo naopak z Polska k nám,“ dodala Šutarová.
Nejhorší ovzduší v ČR je v Moravskoslezském kraji
V Moravskoslezském kraji panuje dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi a jedno z nejhorších v Evropě. Kromě škodlivin ze sousedního Polska mají na znečištění ovzduší podíl místní průmysl, doprava a topení v domácnostech.
Odborníky z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd před dvěma lety překvapila velmi špatná kvalita ovzduší ve Vratimově. Naměřili zde totiž srovnatelné množství prachu a karcinogenů jako v Ostravě-Radvanicích, které patří k nejznečištěnějším oblastem v Česku.
Za špatným ovzduším v Ostravě a okolí vidí odborníci vliv těžkého průmyslu, i když se jeho zástupci snaží množství emisí neustále snižovat. Například hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) již vybudoval za dvě miliardy korun třináct zařízení, která mají snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40 000 tun prachu.
Naposledy se region s výrazně zhoršenou kvalitou ovzduší potýkal počátkem března, kdy musela být rovněž vyhlášena regulace. V současné době panují na území Moravskoslezského kraje z pohledu kvality ovzduší příznivé rozptylové podmínky.
