Nasazení steroidů významně snižuje riziko úmrtí na covid, zjistila studie WHO

Používání dostupných a relativně levných steroidů hraje klíčovou roli pro přežití lidí hospitalizovaných kvůli těžkému průběhu covidu-19. Rozsáhlý výzkum provedený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ukázal, že nasazení steroidů snižuje pravděpodobnost úmrtí až o třetinu.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise JAMA. Jednalo se o takzvanou metaanalýzu, tedy souhrn všech kvalitních existujících prací na toto téma. Její výsledky zcela potvrzují výsledky předchozí klinické studie.

Kortikosteroidy jsou tedy první a jedinou léčbou, která prokazatelně snižuje úmrtnost na covid. Americký remdesivir „jen“ zkracuje délku léčby, jeho účinek na snižování úmrtnosti je sice pravděpodobný, ale není zatím prokázaný.

Kortikosteroidy neútočí přímo na nový koronavirus. Místo toho pomáhají imunitnímu systému, aby zabránil virům proniknout do plic a způsobil tam vznik smrtícího syndromu akutní dechové tísně.

  • Kortikosteroidy (kortikosteroidní nebo kortikoidní hormony) jsou steroidní hormony syntetizované z cholesterolu vznikající v buňkách kůry nadledvin. Užívají se při léčbě různých poruch imunity, především pro své protizánětlivé účinky.

Lékaři na základě tohoto výzkumu doporučují podle WHO léčbu steroidy v délce asi 7 až 10 dní. Současně ale žádají, aby se dostala jen k pacientům ve vážném stavu. Léčba nemocných s lehčím průběhem by mohla znemožnit přístup k léku pro ty, kdo ho opravdu potřebují.

„Opakovaně potvrzené pozitivní účinky z těchto studií nám poskytují data o tom, že kortikosteroidy by měly být první linií léčby klinicky nemocným pacientům s covidem-19,“ uvedli Hallie Prescottová a Todd Rice v komentáři k článku.

Pro odborný časopis STAT potvrdila Nahid Bhadeliová z Bostonské univerzity, že od první červnové studie se začaly steroidy masově používat v léčbě kriticky nemocných osob – a to nejen ve Spojených státech, ale zejména v zemích, které nemají zdaleka tolik dostupných zdrojů na různé experimentální léčby jako bohaté země.

Nejde o první doporučení ani důkaz prospěšnosti steroidů v léčbě covidu – již dříve je doporučily dvě americké lékařské asociace, podle nichž byla účinnost těchto látek prokázána dostatečně.

Steroidy versus placebo

Nová analýza obsahovala údaje o 678 pacientech léčených steroidy a kontrolní skupiny 1025 pacientů léčených placebem. Všichni měli potvrzenou diagnózu covid-19 a léčili se s ní v nemocnicích. U většiny byl průběh nemoci tak těžký, že skončili na plicní ventilaci, dvě třetiny byli muži.

Po 28 dnech zemřelo 33 procent pacientů léčených steroidy a 41 procent procent těch léčených placebem, respektive standardními léky bez steroidů. Rozdíl považují autoři studie za významný. U lidí léčených steroidy se také méně často objevily vedlejší účinky léků.

První náznaky účinnosti těchto léků se objevily v červnovém britském klinickém výzkumu, který je součástí programu RECOVERY – ten odhalil, že steroid jménem dexametazon výrazně snižuje úmrtnost. Do té doby se lékaři steroidů při léčbě covidu obávali, zejména kvůli jejich možným vedlejším účinkům. Chyběly ale další důkazy o jejich bezpečnosti, a tak WHO rychle nechala provést výše uvedenou metastudii sedmi právě probíhajících výzkumů.

Autoři upozorňují, že stále ještě existují neznámé, které nedokázali úplně prozkoumat. Není například jasné, jestli mohou steroidy nějak pomáhat lidem v časnějších stádiích choroby. Vědci se obávají, že by příliš brzké nasazení steroidů mohlo zabránit snahám organismu vypořádat se s virem po svém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 15 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 18 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...