Nasazení steroidů významně snižuje riziko úmrtí na covid, zjistila studie WHO

Používání dostupných a relativně levných steroidů hraje klíčovou roli pro přežití lidí hospitalizovaných kvůli těžkému průběhu covidu-19. Rozsáhlý výzkum provedený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ukázal, že nasazení steroidů snižuje pravděpodobnost úmrtí až o třetinu.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise JAMA. Jednalo se o takzvanou metaanalýzu, tedy souhrn všech kvalitních existujících prací na toto téma. Její výsledky zcela potvrzují výsledky předchozí klinické studie.

Kortikosteroidy jsou tedy první a jedinou léčbou, která prokazatelně snižuje úmrtnost na covid. Americký remdesivir „jen“ zkracuje délku léčby, jeho účinek na snižování úmrtnosti je sice pravděpodobný, ale není zatím prokázaný.

Kortikosteroidy neútočí přímo na nový koronavirus. Místo toho pomáhají imunitnímu systému, aby zabránil virům proniknout do plic a způsobil tam vznik smrtícího syndromu akutní dechové tísně.

  • Kortikosteroidy (kortikosteroidní nebo kortikoidní hormony) jsou steroidní hormony syntetizované z cholesterolu vznikající v buňkách kůry nadledvin. Užívají se při léčbě různých poruch imunity, především pro své protizánětlivé účinky.

Lékaři na základě tohoto výzkumu doporučují podle WHO léčbu steroidy v délce asi 7 až 10 dní. Současně ale žádají, aby se dostala jen k pacientům ve vážném stavu. Léčba nemocných s lehčím průběhem by mohla znemožnit přístup k léku pro ty, kdo ho opravdu potřebují.

„Opakovaně potvrzené pozitivní účinky z těchto studií nám poskytují data o tom, že kortikosteroidy by měly být první linií léčby klinicky nemocným pacientům s covidem-19,“ uvedli Hallie Prescottová a Todd Rice v komentáři k článku.

Pro odborný časopis STAT potvrdila Nahid Bhadeliová z Bostonské univerzity, že od první červnové studie se začaly steroidy masově používat v léčbě kriticky nemocných osob – a to nejen ve Spojených státech, ale zejména v zemích, které nemají zdaleka tolik dostupných zdrojů na různé experimentální léčby jako bohaté země.

Nejde o první doporučení ani důkaz prospěšnosti steroidů v léčbě covidu – již dříve je doporučily dvě americké lékařské asociace, podle nichž byla účinnost těchto látek prokázána dostatečně.

Steroidy versus placebo

Nová analýza obsahovala údaje o 678 pacientech léčených steroidy a kontrolní skupiny 1025 pacientů léčených placebem. Všichni měli potvrzenou diagnózu covid-19 a léčili se s ní v nemocnicích. U většiny byl průběh nemoci tak těžký, že skončili na plicní ventilaci, dvě třetiny byli muži.

Po 28 dnech zemřelo 33 procent pacientů léčených steroidy a 41 procent procent těch léčených placebem, respektive standardními léky bez steroidů. Rozdíl považují autoři studie za významný. U lidí léčených steroidy se také méně často objevily vedlejší účinky léků.

První náznaky účinnosti těchto léků se objevily v červnovém britském klinickém výzkumu, který je součástí programu RECOVERY – ten odhalil, že steroid jménem dexametazon výrazně snižuje úmrtnost. Do té doby se lékaři steroidů při léčbě covidu obávali, zejména kvůli jejich možným vedlejším účinkům. Chyběly ale další důkazy o jejich bezpečnosti, a tak WHO rychle nechala provést výše uvedenou metastudii sedmi právě probíhajících výzkumů.

Autoři upozorňují, že stále ještě existují neznámé, které nedokázali úplně prozkoumat. Není například jasné, jestli mohou steroidy nějak pomáhat lidem v časnějších stádiích choroby. Vědci se obávají, že by příliš brzké nasazení steroidů mohlo zabránit snahám organismu vypořádat se s virem po svém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu mohou českým zemědělcům pomoci, ukazuje výzkum. Nutná je ale příprava

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
před 28 mminutami

Ze sovětské ponorky ztroskotané u Norska stále uniká radiace

Reaktor ponorky Komsomolec, kterou v roce 1989 postihl požár a potopila se, pořád uvolňuje do okolního moře radioaktivní částice, popsali norští vědci, kteří vrak opakovaně studovali. Výsledky nejnovější studie vydali v březnu. Současně prokazuje, že to nepředstavuje pro okolní životní prostředí žádné riziko, hlavně díky tomu, jak dobře byla ponorka po havárii zajištěna.
před 1 hhodinou

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu měli ve středověku zřejmě dílnu penězokazci

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé převezli antihmotu v dodávce

Vědcům z Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) v Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. Následně chtějí zjistit, jestli transport přestálo všech 92 antiprotonů.
před 2 hhodinami

Nově popsaný pavouk předstírá, že je zombie ovládnutá parazitickou houbou

Přírodovědci náhodou narazili v Jižní Americe na pozoruhodnou adaptaci jednoho druhu tamního pavouka. Ten předstírá nakažení smrtící parazitickou houbou, aby působil jako mrtvý.
před 5 hhodinami

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 23 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
včera v 16:49

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
včera v 14:12
Načítání...