Nasazení steroidů významně snižuje riziko úmrtí na covid, zjistila studie WHO

Používání dostupných a relativně levných steroidů hraje klíčovou roli pro přežití lidí hospitalizovaných kvůli těžkému průběhu covidu-19. Rozsáhlý výzkum provedený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ukázal, že nasazení steroidů snižuje pravděpodobnost úmrtí až o třetinu.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise JAMA. Jednalo se o takzvanou metaanalýzu, tedy souhrn všech kvalitních existujících prací na toto téma. Její výsledky zcela potvrzují výsledky předchozí klinické studie.

Kortikosteroidy jsou tedy první a jedinou léčbou, která prokazatelně snižuje úmrtnost na covid. Americký remdesivir „jen“ zkracuje délku léčby, jeho účinek na snižování úmrtnosti je sice pravděpodobný, ale není zatím prokázaný.

Kortikosteroidy neútočí přímo na nový koronavirus. Místo toho pomáhají imunitnímu systému, aby zabránil virům proniknout do plic a způsobil tam vznik smrtícího syndromu akutní dechové tísně.

  • Kortikosteroidy (kortikosteroidní nebo kortikoidní hormony) jsou steroidní hormony syntetizované z cholesterolu vznikající v buňkách kůry nadledvin. Užívají se při léčbě různých poruch imunity, především pro své protizánětlivé účinky.

Lékaři na základě tohoto výzkumu doporučují podle WHO léčbu steroidy v délce asi 7 až 10 dní. Současně ale žádají, aby se dostala jen k pacientům ve vážném stavu. Léčba nemocných s lehčím průběhem by mohla znemožnit přístup k léku pro ty, kdo ho opravdu potřebují.

„Opakovaně potvrzené pozitivní účinky z těchto studií nám poskytují data o tom, že kortikosteroidy by měly být první linií léčby klinicky nemocným pacientům s covidem-19,“ uvedli Hallie Prescottová a Todd Rice v komentáři k článku.

Pro odborný časopis STAT potvrdila Nahid Bhadeliová z Bostonské univerzity, že od první červnové studie se začaly steroidy masově používat v léčbě kriticky nemocných osob – a to nejen ve Spojených státech, ale zejména v zemích, které nemají zdaleka tolik dostupných zdrojů na různé experimentální léčby jako bohaté země.

Nejde o první doporučení ani důkaz prospěšnosti steroidů v léčbě covidu – již dříve je doporučily dvě americké lékařské asociace, podle nichž byla účinnost těchto látek prokázána dostatečně.

Steroidy versus placebo

Nová analýza obsahovala údaje o 678 pacientech léčených steroidy a kontrolní skupiny 1025 pacientů léčených placebem. Všichni měli potvrzenou diagnózu covid-19 a léčili se s ní v nemocnicích. U většiny byl průběh nemoci tak těžký, že skončili na plicní ventilaci, dvě třetiny byli muži.

Po 28 dnech zemřelo 33 procent pacientů léčených steroidy a 41 procent procent těch léčených placebem, respektive standardními léky bez steroidů. Rozdíl považují autoři studie za významný. U lidí léčených steroidy se také méně často objevily vedlejší účinky léků.

První náznaky účinnosti těchto léků se objevily v červnovém britském klinickém výzkumu, který je součástí programu RECOVERY – ten odhalil, že steroid jménem dexametazon výrazně snižuje úmrtnost. Do té doby se lékaři steroidů při léčbě covidu obávali, zejména kvůli jejich možným vedlejším účinkům. Chyběly ale další důkazy o jejich bezpečnosti, a tak WHO rychle nechala provést výše uvedenou metastudii sedmi právě probíhajících výzkumů.

Autoři upozorňují, že stále ještě existují neznámé, které nedokázali úplně prozkoumat. Není například jasné, jestli mohou steroidy nějak pomáhat lidem v časnějších stádiích choroby. Vědci se obávají, že by příliš brzké nasazení steroidů mohlo zabránit snahám organismu vypořádat se s virem po svém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 14 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 17 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 19 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...