NASA chce masivně investovat do výzkumu Měsíce, šetřit se má na cestě k Marsu i na ISS

Americká kosmická agentura NASA chce investovat více do výzkumu Měsíce, do budoucna do něj půjdou peníze dnes určené na stanici ISS i průzkum Marsu.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) hodlá v rozpočtu na příští rok žádat o půl miliardy dolarů (11,5 miliardy korun) víc na programy spojené s průzkumem Měsíce, napsal list The Wall Street Journal. Urychlit by se hlavně měla spolupráce NASA se soukromými firmami, které vyvíjejí aparáty určené k cestám na Měsíc.

Rozpočet NASA pro příští finanční rok (začíná letos v říjnu) počítá s částkou 21 miliard dolarů. Agentuře se podařilo zabránit pětiprocentním škrtům, jimiž hrozil Bílý dům prakticky všem vládním úřadům.

NASA míří na Měsíc

Vesmírný program podle newyorského listu přesouvá těžiště zájmu na urychlení pilotovaných letů k Měsíci a na podporu s tím spojených komerčních aktivit. Ve srovnání s loňským rokem se mají výdaje určené pro tyto cíle víc než zdvojnásobit, a to i na úkor průzkumu vzdálenějšího vesmíru včetně pilotovaných misí k Marsu.

NASA počítá s modelem smíšeného státního a soukromého financování misí na měsíční povrch s tím, že astronauti by tam měli přistát nejpozději v roce 2024. Dosavadní plány počítaly s rokem 2028. Ambiciózní program má v příštích měsících prezentovat Bílý dům spolu se šéfem NASA Jamesem Bridenstinem při příležitosti 50. výročí prvního přistání lidí na Měsíci.

Peníze na financování průzkumu Měsíce chce americká vláda získat mimo jiné ukončením projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), jejíž provoz stojí NASA ročně tři miliardy dolarů, píše The Wall Street Journal. Podle představ Bílého domu by ISS měla dosloužit v roce 2025. Plán ale naráží na odpor Kongresu, který chce ISS na oběžné dráze udržet nejméně do roku 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 1 hhodinou

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 2 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 3 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
před 20 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
před 22 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 23 hhodinami

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
včera v 13:33

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
včera v 13:05
Načítání...