Na pastvinách u Milovic se našly nové druhy vzácných rostlin

Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku. V místě původně rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů, informovala ochranářská společnost Česká krajina v tiskové zprávě.

První z nových bylin je rozrazil rozprostřený. Tato vzácnější trvalka se vyskytuje v suchých vápnitých trávnících v teplých oblastech České republiky. V červeném seznamu je řazena mezi druhy, kterým je potřeba věnovat pozornost. 

U Milovic roste také bělolist rolní, jednoletka suchých trávníků s nezapojeným drnem. Je to typický zástupce bylin, které kdysi bývaly běžné, ale v současné krajině příliš intenzivně udržovaných a hnojených luk s hustým drnem a na intenzivně zatěžovaných pastvinách pro ně není místo.

„Semena čekala dlouhé roky v půdě na novou příležitost, kterou dostala poté, co velcí kopytníci dostatečně narušili půdní povrch. Jak jejich kopyta celoročně rok za rokem přerývají povrchové vrstvy půdy, postupně dostávají na povrch takzvanou semennou banku, tedy spící semínka čekající na lepší časy,“ řekl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Rezervace, která funguje

V minulých letech se díky pastvě začaly na milovické pastviny vracet mateřídoušky a jiné byliny typické pro suché trávníky, které po odchodu armády ustoupily.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Spolu se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně šlechtění pratuři. Rezervace se stala prvním místem na světě, kde jsou všechny tři druhy původních velkých evropských kopytníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 17 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 18 hhodinami
Načítání...