Na pastvinách u Milovic se našly nové druhy vzácných rostlin

Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku. V místě původně rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů, informovala ochranářská společnost Česká krajina v tiskové zprávě.

První z nových bylin je rozrazil rozprostřený. Tato vzácnější trvalka se vyskytuje v suchých vápnitých trávnících v teplých oblastech České republiky. V červeném seznamu je řazena mezi druhy, kterým je potřeba věnovat pozornost. 

U Milovic roste také bělolist rolní, jednoletka suchých trávníků s nezapojeným drnem. Je to typický zástupce bylin, které kdysi bývaly běžné, ale v současné krajině příliš intenzivně udržovaných a hnojených luk s hustým drnem a na intenzivně zatěžovaných pastvinách pro ně není místo.

„Semena čekala dlouhé roky v půdě na novou příležitost, kterou dostala poté, co velcí kopytníci dostatečně narušili půdní povrch. Jak jejich kopyta celoročně rok za rokem přerývají povrchové vrstvy půdy, postupně dostávají na povrch takzvanou semennou banku, tedy spící semínka čekající na lepší časy,“ řekl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Rezervace, která funguje

V minulých letech se díky pastvě začaly na milovické pastviny vracet mateřídoušky a jiné byliny typické pro suché trávníky, které po odchodu armády ustoupily.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Spolu se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně šlechtění pratuři. Rezervace se stala prvním místem na světě, kde jsou všechny tři druhy původních velkých evropských kopytníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...