Na pastvinách u Milovic se našly nové druhy vzácných rostlin

Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku. V místě původně rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů, informovala ochranářská společnost Česká krajina v tiskové zprávě.

První z nových bylin je rozrazil rozprostřený. Tato vzácnější trvalka se vyskytuje v suchých vápnitých trávnících v teplých oblastech České republiky. V červeném seznamu je řazena mezi druhy, kterým je potřeba věnovat pozornost. 

U Milovic roste také bělolist rolní, jednoletka suchých trávníků s nezapojeným drnem. Je to typický zástupce bylin, které kdysi bývaly běžné, ale v současné krajině příliš intenzivně udržovaných a hnojených luk s hustým drnem a na intenzivně zatěžovaných pastvinách pro ně není místo.

„Semena čekala dlouhé roky v půdě na novou příležitost, kterou dostala poté, co velcí kopytníci dostatečně narušili půdní povrch. Jak jejich kopyta celoročně rok za rokem přerývají povrchové vrstvy půdy, postupně dostávají na povrch takzvanou semennou banku, tedy spící semínka čekající na lepší časy,“ řekl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Rezervace, která funguje

V minulých letech se díky pastvě začaly na milovické pastviny vracet mateřídoušky a jiné byliny typické pro suché trávníky, které po odchodu armády ustoupily.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Spolu se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně šlechtění pratuři. Rezervace se stala prvním místem na světě, kde jsou všechny tři druhy původních velkých evropských kopytníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled