Na Madeiře se objevilo nové plastové znečištění. Bledě modrá krusta na kamenech v moři

Vědci působící na portugalském souostroví Madeira tvrdí, že v Atlantiku našli nový typ umělohmotného znečištění, takzvanou plastikovou krustu. A varují, že barevné skvrny na kamenech mohou mít dopad i na životní prostředí.

Výzkumníci na pobřeží Madeiry objevili drobné modravé a šedivé skvrny, které vypadají jako roztavené plasty, jež tvoří na kamení zatvrdlý povlak. Poprvé ho před třemi lety zpozoroval portugalský ekolog Ignacio Gestoso; jeho tým také odebral několik vzorků a pořídil pár snímků, ale vědci tehdy považovali tento fenomén za něco tak výjimečného a krátkodobého, že se mu dále nevěnovali.

Když se experti na totéž místo vrátili o rok později, našli tam podivnou substanci znovu a ve větším množství. Na výzkum jevu připomínajícího nalepené žvýkačky tehdy ještě neměli čas ani prostředky; komplikací je totiž mimo jiné to, že skvrny jde studovat jen za odlivu na určité části pobřeží. Na začátku letošního roku nicméně podnikli expedici, která na ně zacílila – a mise s pracovním názvem plasticrust (plastiková krusta) přinesla zneklidňující zjištění.

Pokrývka mořského kamení přibývá. Na některých místech už zasahuje deset procent jeho povrchu a kromě modré nabývá i jiných barev. Chemická analýza ji pak označila za polyethylen, tedy nejrozšířenější plast světa.

Plasticrust na Madeiře
Zdroj: ČTK/AP/MARE

Záhadná substance

Gestoso věří, že tato krusta vznikla, když do pobřeží při příboji narážely velké kusy plastu, který pak pronikl do drobných trhlinek v kamenech a usadil se v nich po vzoru řas. Podobný fenomén už zaznamenali ekologové také na havajských plážích, tam je ale za plastový povlak na skálách zodpovědný oheň: lidé si tam rozdělávají ohně tak často, že se v nich roztaví plastový odpad a pak se spojuje s kamením. Tomu se říká plastiglomerate neboli plastikový konglomerát.

Podle vědců z portugalského centra pro výzkum moře a životního prostředí není zatím jasné, odkud madeirský plast pochází ani jaký dopad může mít na život v oceánu. Pozorovali však už několik znepokojivých jevů, které jsou s touto krustou spojené; mimo jiné nahrazuje přirozené mikroorganismy, které obvykle kameny pokrývají, což by mohlo vést k narušení tamního ekosystému.

Současně si vědci všimli, že mořští měkkýši plážovky vejcorodé se po plasticrustu pohybují zcela normálně a živí se řasami, které se na umělé hmotě zachytávají. Podle Gestosa je pravděpodobné, že se měkkýšům kousky plastů dostávají do zažívacího traktu, a v důsledku i do útrob zvířat, která se těmito tvory živí.

O vlivu mikroplastů na živé organismy se ví stále ještě příliš málo – ale na studii nyní pracují desítky vědeckých týmů po celém světě, takže už brzy by věda měla poskytnout víc informací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.