Vědci působící na portugalském souostroví Madeira tvrdí, že v Atlantiku našli nový typ umělohmotného znečištění, takzvanou plastikovou krustu. A varují, že barevné skvrny na kamenech mohou mít dopad i na životní prostředí.
Na Madeiře se objevilo nové plastové znečištění. Bledě modrá krusta na kamenech v moři
Výzkumníci na pobřeží Madeiry objevili drobné modravé a šedivé skvrny, které vypadají jako roztavené plasty, jež tvoří na kamení zatvrdlý povlak. Poprvé ho před třemi lety zpozoroval portugalský ekolog Ignacio Gestoso; jeho tým také odebral několik vzorků a pořídil pár snímků, ale vědci tehdy považovali tento fenomén za něco tak výjimečného a krátkodobého, že se mu dále nevěnovali.
Když se experti na totéž místo vrátili o rok později, našli tam podivnou substanci znovu a ve větším množství. Na výzkum jevu připomínajícího nalepené žvýkačky tehdy ještě neměli čas ani prostředky; komplikací je totiž mimo jiné to, že skvrny jde studovat jen za odlivu na určité části pobřeží. Na začátku letošního roku nicméně podnikli expedici, která na ně zacílila – a mise s pracovním názvem plasticrust (plastiková krusta) přinesla zneklidňující zjištění.
Pokrývka mořského kamení přibývá. Na některých místech už zasahuje deset procent jeho povrchu a kromě modré nabývá i jiných barev. Chemická analýza ji pak označila za polyethylen, tedy nejrozšířenější plast světa.
Záhadná substance
Gestoso věří, že tato krusta vznikla, když do pobřeží při příboji narážely velké kusy plastu, který pak pronikl do drobných trhlinek v kamenech a usadil se v nich po vzoru řas. Podobný fenomén už zaznamenali ekologové také na havajských plážích, tam je ale za plastový povlak na skálách zodpovědný oheň: lidé si tam rozdělávají ohně tak často, že se v nich roztaví plastový odpad a pak se spojuje s kamením. Tomu se říká plastiglomerate neboli plastikový konglomerát.
Podle vědců z portugalského centra pro výzkum moře a životního prostředí není zatím jasné, odkud madeirský plast pochází ani jaký dopad může mít na život v oceánu. Pozorovali však už několik znepokojivých jevů, které jsou s touto krustou spojené; mimo jiné nahrazuje přirozené mikroorganismy, které obvykle kameny pokrývají, což by mohlo vést k narušení tamního ekosystému.
Současně si vědci všimli, že mořští měkkýši plážovky vejcorodé se po plasticrustu pohybují zcela normálně a živí se řasami, které se na umělé hmotě zachytávají. Podle Gestosa je pravděpodobné, že se měkkýšům kousky plastů dostávají do zažívacího traktu, a v důsledku i do útrob zvířat, která se těmito tvory živí.
O vlivu mikroplastů na živé organismy se ví stále ještě příliš málo – ale na studii nyní pracují desítky vědeckých týmů po celém světě, takže už brzy by věda měla poskytnout víc informací.