Na délku imunity po očkování má vliv i genetika

Vědci odhalili existenci genetických variant, které jsou spojené s rozdílnými úrovněmi protilátek po očkování v dětství. Studie by podle autorů mohla napomoct v tvorbě budoucích očkovacích strategií, které by zajistily co nejvyšší účinnost vakcín.

Jak dlouho potřebná hladina protilátek v těle očkovaného zůstane, mohou ovlivnit různé faktory. Patří mezi ně věk, pohlaví, etnicita nebo třeba infekční onemocnění. Nový výzkum týmu vědců ze Spojeného království, Singapuru a Nizozemska, který publikoval časopis Cell Reports, se zaměřil na to, jaké dopady má na délku účinnosti vakcín genetika.

„Jedná se o první studii, která použila genotypový přístup, jenž posuzuje genomové varianty, zkoumá několik milionů genetických variant a studuje genetické předpoklady imunitních odpovědí na tři běžné dětské vakcíny,“ uvedl podle serveru EurekAlert! spoluautor výzkumu Daniel O'Connor z Univerzity v Oxfordu. 

Konkrétně se vědci zaměřili na vakcínu proti meningokokovým infekcím séroskupiny C, látku proti hemofilovým nákazám typu B a vakcínu chránící před tetanem. 

Výzkum uskutečnili pomocí celogenomové asociační studie (GWAS) a k dispozici měli data více než tří a půl tisíce dětí z Velké Británie a Nizozemska. 

Nakonec odhalili dvě genetické varianty, které jsou spojené s déletrvající imunitou po očkování. V jednom případě u vakcíny proti meningokokovým infekcím, ve druhém u očkovací látky proti tetanu.

Zjištěné kombinace podle autorů studie představují pouze malou část genetických předpokladů přetrvání imunity získané vakcínou. Kromě toho také zatím není jasné, zda lze výsledek aplikovat i na jiná etnika než na bělochy z Británie a Nizozemska. 

Očkovací schéma „na míru“?

Podle vědců by ale výsledky výzkumu mohly v budoucnu napomoct například při tvorbě nových očkovacích strategií nebo při sestrojování takových očkovacích schémat, která by byla uzpůsobená potřebám každého dítěte zvlášť – tak, aby vakcíny fungovaly co nejlépe a nejdéle. 

Autoři ale připouštějí, že studie je teprve začátkem. V budoucnu plánují analyzovat účinek vakcín u většího počtu dětí a u dalších populačních skupin.

Rozšíření očkování mělo významné pozitivní dopady na veřejné zdraví a vakcíny každoročně zachraňují mnoho – především dětských – životů. Vědci odhadují, že jenom mezi lety 2011 až 2020 celosvětově zabrání více než 23 milionům úmrtí.

  • V českých zemích se poprvé začalo očkovat už v roce 1821, a to proti pravým neštovicím.
  • Povinné očkování proti spalničkám se v Československu zavedlo v roce 1969.
  • Proti záškrtu se v Československu začalo očkovat v roce 1946, kdy jím trpělo 300 lidí na sto tisíc obyvatel, a během čtyř let nemoc téměř vymizela.
  • Proti černému kašli se začalo s očkováním v roce 1958, kdy postihl průměrně 350 lidí na sto tisíc obyvatel. V tomto případě trvalo přibližně sedm let, než se nemoc podařilo téměř vymýtit.
  • Proti zarděnkám se nejprve začaly očkovat dívky, až pak chlapci. Po zahájení očkování dívek počet nemocných vzrostl na osm stovek na sto tisíc obyvatel, pak ale začal klesat. V roce 1986 se začali očkovat i chlapci a od té doby se nemocnost držela okolo nuly.
  • Teď se děti v Česku povinně očkují proti devíti nemocem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 1 hhodinou

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.