Jsou vědci, kteří zcela změnili pohled na DNA. Když Francis Crick a James Watson definitivně objasnili strukturu této molekuly, nejen oni měli za to, že je mimořádně stabilní. I je však později vyvedla z omylu trojice vědců: Paul Modrich, Aziz Sancar a Tomas Lindahl. Poslední ze jmenovaných byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.
Muž, který objevil hrubky v genetické abecedě. Švédský nositel Nobelovy ceny Lindahl byl hostem ČT
Tomas Lindahl v Hyde Parku Civilizace (zdroj: ČT24)
Každý z této trojice odhalil nějakou důležitou vlastnost DNA. Paul Modrich přišel na to, jak se sama opravuje. Aziz Sancar objevil, jak ji poškozuje ultrafialové záření, třeba ze Slunce. A Tomas Lindahl pak ukázal na způsob, jak konkrétní proteiny a enzymy pomáhají nahradit poškozené části DNA.
Všichni tři pak za to dostali Nobelovu cenu za chemii. „Společně trojice laureátů Nobelovy ceny na molekulární úrovni vysvětlila základní buněčné mechanismy, které pomáhají střežit celistvost našich genetických informací,“ vysvětloval toto ocenění roku 2015 Claes Gustafsson, člen Nobelova výboru pro chemii.
Přitom než se stal Lindahl špičkovým světovým expertem na chemii, vypadalo to s jeho vědeckou kariérou špatně. Na střední škole měl zásadní problém s učiteli. „Jeden z nich mě nechal propadnout z chemie,“ řekl nobelista v pořadu Hyde Park Civilizace. Řešení? „Změnil jsem střední školu a na jinou kantorku předmětu už jsem měl štěstí.“
Tato osobní zkušenost podle něj ukazuje, jak důležití jsou dobří učitelé. „Měli by mít naši přesvědčivou a zanícenou podporu,“ říká vědec dnes. Práce učitelů je podle profesora Lindahla v dnešní společnosti často nespravedlivě podceňována.
Geny určují naše zdraví
Genetické informace jsou v DNA zapsané pomocí čtyř písmen genetické abecedy – A, C, T a G. Tomas Lindahl při svém bádání narazil na chemickou změnu jednoho z nich, písmene C neboli cytosinu. A tím zbořil představu o téměř naprosté stabilitě DNA.
Lindahl spočítal, že k této reakci dochází v každé živé buňce asi dvěstěkrát za den. „Tím bychom za čas přišli o všechny své C (cytosiny) – ale jen v případě, kdyby se DNA nebyla schopná sama opravovat,“ vysvětluje.
Švédský vědec Tomas Lindahl, který se narodil 28. ledna 1938 ve Stockholmu, se zabývá výzkumem rakoviny.
Titul Ph.D. a doktorát z medicíny získal v letech 1967 a 1970 na stockholmském Institutu Karolinska.
Postgraduálně působil na Princetonské univerzitě a na Rockefellerově univerzitě. Poté odjel do Británie, kde začal působit v organizaci Cancer Research UK, která se zabývá výzkumem rakoviny a také charitativní a osvětovou činností.
Nyní působí v několika britských vědeckých institutech, jako například v Institutu Francise Cricka.
Za vědeckou činnost obdržel četná ocenění.
Tímto objevem v podstatě změnil definici základní molekuly života. Podle ní DNA nemůže nikdy zůstat stále stejná, ale zároveň se nesmí měnit až příliš. To by totiž mohlo skončit i zhoubným bujením a rakovinou. „Naše DNA je takový kompromis: mezi něčím, co je dostatečně stabilní na makromolekulu, a něčím, co lze velmi přesně duplikovat,“ popisuje toto tajemství života profesor Lindahl.
Jeho výzkum má zásadní dopad na výzkum zhoubných nemocí, například rakoviny. Právě tato choroba totiž vzniká při narušení stability DNA, přičemž léčba je nesmírně složitá. Díky jeho objevům se vědci blíží tomu, aby byli schopní zacílit přímo na rakovinné buňky; dosavadní metody, jako je třeba ozařování, totiž ničí i zdravou tkáň v jejich okolí.
Na základě Lindahlových objevů už i léčivé přípravky vznikly a fungují velmi dobře. Například Olaparib už se klinicky využívá; Lindahl, který byl při základním výzkumu, teď může sledovat, jak tyto objevy pomáhají v praxi a léčí. „Bez základního výzkumu by tato aplikace nemohla fungovat,“ upozornil.
Přitom příliš nevěří v nějaký zázračný lék proti rakovině, jeho vize je spíše zmírnění této nemoci. „Co můžete reálně udělat, je potlačit nebo zpomalit průběh nemoci. Prostě se snažíte, aby rakovina byla méně krutá, a pak o ní můžete více přemýšlet jako o chorobě stáří – jako například stařecký diabetes. Není to nic příjemného, ale můžete s tím žít. To znamená, že se po celou dobu budete léčit, ale jako u diabetu můžete mít plnohodnotný život,“ popisuje budoucnost boje s rakovinou.
Pořad Hyde Park Civilizace můžete nyní poslouchat také čistě ve zvukové podobě, jako takzvaný podcast: