Musk slíbil, že začne testovat záchranný systém kosmické lodi Crew Dragon

Test záchranného systému nové pilotované lodě Crew Dragon společnosti SpaceX by se mohl uskutečnit už koncem listopadu. Informoval o tom zakladatel a šéf podniku Elon Musk. Zkouška má být posledním klíčovým bodem před prvním letem Crew Dragon s astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Společnost SpaceX se svou lodí schopnou přepravovat lidi už v první polovině března úspěšně absolvovala zkušební let k ISS bez posádky. Druhá výprava na orbitální komplex, tentokrát s posádkou, byla původně plánována na červenec. Nakonec ji ale museli odložit kvůli poškození lodě při nezdařeném dubnovém testu motorů na zemi.

Před letem s astronauty musí SpaceX ještě prověřit záchranný systém. Ten má v případě nečekané události při startu nebo krátce po něm zajistit přenesení posádky do bezpečné vzdálenosti od startovací rampy nebo nosné rakety.

Během tohoto testu, označovaného IFA (in-flight abort), odstartuje nosná raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Krátce po vzletu Crew Dragon zažehne únikové motory SuperDraco, které pak loď dostanou dostatečně daleko od rakety.

Připraveny ke startu

Musk nyní na Twitteru sdělil, že jak nosná raketa, tak vesmírná loď už jsou v objektu společnosti SpaceX na mysu Canaveral, kde se test záchranného systému odehraje. „Veškerý hardware je na mysu. Je třeba statický test motorů a přenastavení pro let. Vypuštění pravděpodobně konec listopadu/začátek prosince,“ napsal Musk.

SpaceX získala kontrakt s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) ve výši 2,6 miliardy dolarů na přepravu amerických astronautů na ISS a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě společnosti. Uzavření kontraktu bylo oznámeno v roce 2014, stejně jako podobná dohoda NASA se společností Boeing, která nyní dokončuje svoji loď CST-100 Starliner.

NASA původně očekávala, že alespoň jedna z lodí těchto společností začne s posádkami létat do konce roku 2017. Americká vesmírná agentura totiž chce přestat s kupováním míst v ruských kosmických lodích Sojuz. Ty jsou jediným přepravním prostředkem schopným dostávat lidi na oběžnou dráhu kolem Země od ukončení programu amerických raketoplánů z července 2011. Ředitel NASA Jim Bridenstine nedávno řekl, že jedno místo v ruských lodích schopných letu s tříčlennou posádkou nyní stojí 85 milionů dolarů (dvě miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 51 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...