Mohou letadla létat na udržitelná paliva? Některé aerolinky je už používají

Letecké společnosti mají v poslední době špatnou reputaci ohledně jejich ekologické i uhlíkové stopy. Celý letecký průmysl je totiž založený na spalování fosilních paliv. Proto stále více společností deklaruje, že hodlají přecházet na udržitelná paliva. Bylo to i tématem probíhajícího aerosalonu v Le Bourget u Paříže.

V roce 2016 přepravily světové aerolinky 3,8 miliardy cestujících – bylo na to zapotřebí asi 35,8 milionu letů. To znamená, že tato letadla vytvořila přibližně 781 milionů tun oxidu uhličitého, což jsou asi dvě procenta z celkových lidských emisí za rok. Roku 2017 to bylo už dokonce 4,1 miliardy cestujících (nárůst přes 7 procent).

Analytici navíc předpovídají, že do roku 2035 přepraví aerolinky asi 6,9 miliardy cestujících – a letecké společnosti si samy začínají uvědomovat neudržitelnost takového vývoje.

  • Uhlíková stopa je suma vypuštěných skleníkových plynů.
  • Obvykle bývá vyjadřována v ekvivalentech CO2. Tedy nikoliv v hmotnosti uhlíku samotného, ale z něj vzniklého oxidu uhličitého a také emitovaných dalších skleníkových plynů, jejichž hmotnost je přepočítána na to, kolik CO2 by mělo týž oteplující účinek.

Jednou z cest, na kterou sází, je používání „udržitelných leteckých paliv“. Co se týká jejich složení, tak jde o obdobu paliv fosilních; mohou být tedy používána ve standardních letadlech bez větších úprav motorů. Liší se ale původem: vyrábí se totiž z obnovitelných zdrojů a mají asi o 80 procent nižší uhlíkovou stopu než normální paliva.

V současné době se používají tyto zdroje udržitelných paliv:

Některé letecké společnosti už tato paliva používají

I když se může zdát používání udržitelných leteckých paliv jako sen ze vzdálené budoucnosti, ve skutečnosti už existují aerolinky, které tato paliva využívají. Před nedávnem například uzavřely smlouvu japonské aerolinky All Nippon Airways se společností LanzaTech, aby od ní odebíraly udržitelné palivo. Americké United Airlines zase obnovily smlouvu na odběr 10 milionů galonů v průběhu dvou let a aerolinky KLM se zavázaly po dalších 10 let odebírat nejméně 75 tisíc tun udržitelných paliv ročně.

Většina aerolinek se však zatím těmto druhům paliv vyhýbá, především z praktických a ekonomických důvodů: mají totiž menší výkon než paliva tradiční, takže letadla musí takového paliva nést více.

Dalším faktorem je omezené množství udržitelných paliv – v současné době ho nabízí jen minimum dodavatelů. A aby velké aerolinky na nové palivo přešly, musí mít jistotu, že budou mít pohonných hmot dostatek, a to i v případě nějakých problémů jednoho dodavatele. Zatím tedy nabídka alternativních paliv nestačí pokrýt poptávku, chybí zejména rafinerie, které by tyto pohonné hmoty dokázaly připravit.

Světový letecký průmysl spotřebuje ročně asi 278 miliard tun leteckého paliva. Aby se ho podařilo nahradit udržitelnějšími alternativami, nebude vůbec snadné, podotýká web Sympleflying. V současné době disponují pravidelnými dodávkami takového paliva jen čtyři letiště na světě: Oslo, Los Angeles, Bergen a Stockholm. Řada dalších ale po těchto palivech se zájmem pokukuje.

V České republice zatím tato paliva aerolinky nepoužívají. „Naše společnost dlouhodobě sleduje aktuální trendy leteckého odvětví, zabývá se pravidelně implementací všestranných inovací a to také inovacemi šetrnými k životnímu prostředí. O vývoji několika alternativních leteckých paliv informace máme, několik aerolinií je nyní testuje, ale vzhledem k jejich stále omezeným zdrojům a technickému uzpůsobení letadel zatím neuvažujeme o kroku tímto směrem,“ uvedla na dotaz ČT mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 1 hhodinou

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 3 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 5 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 9 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025
Načítání...