První let má za sebou nové letadlo schopné přistávat na vodě. Zdálo by se, že něco takového patří do minulosti letectví, kdy se na vodě přistávalo s cestujícími, nákladem i s vojáky. V Číně však zalétávají obojživelný letoun AVIC AG600, který je svými rozměry podobný například běžnému dopravnímu Airbusu A320 nebo Boeingu 737. Ve své kategorii je největší na světě. Podle BBC by mohl kromě požární a záchranářské funkce najít uplatnění i v armádě. Číně přijde vhod při sporech o ostrůvky v Jihočínském moři.
Retro, nebo nový začátek? V Číně vzlétlo největší obojživelné letadlo světa
Rozpětí křídel 38,8 metru, maximální vzletová hmotnost 53,5 tuny. Nejsou to zdaleka rekordní čísla mezi letadly jako takovými, ale není žádný větší stroj, který dokáže přistávat a vzlétat jak z runwaye, tak z vodní hladiny.
AG600 je svými rozměry srovnatelný například s běžnými dopravními letadly pro krátké a střední linky jako Boeing 737.
Čínská novinka přichází v době, kdy jsou hydroplány převážně věcí historie, případně přežívají jako atrakce používaná k vyhlídkovým letům nebo krátkým cestám mezi ostrovy. Jde přitom většinou o poměrně malé stroje.
Třeba European Coastal Airlines, které před letošním krachem létaly z chorvatského Splitu na Hvar a do několika dalších destinací, používaly letadla Twin Otter pro 19 cestujících. Twinottery mají oproti AG600 zhruba poloviční rozpětí křídel, vzletovou hmotnost desetinovou.
Obojživelné letadlo AG600
Strážce sporných ostrovů
Čínský obojživelný letoun čili amfibie však nebyl zkonstruován primárně pro to, aby létal s cestujícími – byť výrobce uvádí i jeho kapacitu (50 lidí). Počítá se však s tím, že budou AG600 používat hasiči či námořní záchranná služba. BBC i Reuters se však zmiňují také o vojenských ambicích, které Čína ostatně ani nezastírá. Státní agentura Nová Čína (Sin-chua) o něm píše jako o „strážném duchu moří, ostrovů a útesů“.
BBC zdůraznila schopnost AG600 doletět do sporných oblastí Jihočínského moře, které si nárokuje jak Čína, tak Vietnam, Malajsie, Filipíny, Brunej a Taiwan. Konstruktér AG600 Huang Lingcai řekl již dříve listu China Daily, že stroj může bez dotankování dvakrát doletět z nejižnějšího ostrova provincie Hainan do sporné oblasti James Shoal a zpět.
Otázka je, zda turbovrtulový AG600 zůstane kuriozitou, nebo například inspiruje i konkurenty Číny k vytvoření obdobných strojů. Zatím se zdá, že hydroplány jsou – snad s výjimkou Twin Otterů a podobných malých letadel – věcí historie.
V minulosti nebyla obojživelná letadla tolik výjimečná. Známou kapitolou je například provoz létajícího člunu v barvách ČSA ve 30. letech, který však byl podobný současnému provozu hydroplánů: Létal pouze ze Záhřebu na chorvatské ostrovy, přičemž navazoval na let z Prahy do Záhřebu.
Obojživelná letadla však především byla běžnou součástí námořních letectev velmocí. Například americký létající člun Catalina sehrál klíčovou roli ve druhé světové válce, hydroplány bývaly součástí výzbroje bitevních lodí. Situaci ovšem změnil vzestup letadlových lodí a především rozmach helikoptér po druhé světové válce. Faktem ovšem je, že ani ty největší obojživelné helikoptéry se ani neblíží maximální vzletové hmotnosti AG600 a letadlovou loď má zatím Čína v provozu pouze jednu.
Kdo je tu největší? Hughes měl ambice, ale vznesl se jen jednou
BBC připomíná v souvislosti s novým velkým létajícím člunem skutečného rekordmana nejenom mezi nimi, ale i v letectví všeobecně. Stroj Hughes H-4 Hercules zůstává dodnes strojem s největším rozpětím křídel, který kdy vznikl (97,5 metru oproti Antonovu An-225 s 88 metry). Ostatní jeho rozměry již překonala novější letadla, v době těsně po druhé světové válce, kdy byl zkonstruován, však byly takřka nepředstavitelné.
Osmimotorový H-4 Hercules však nebyl obojživelným letadlem, mohl se pohybovat pouze na vodě, a především technicky vzato nebyl ani letadlem. Vznikl pouze prototyp, který učinil jediný let, při němž se vznesl sotva na půl minuty a vystoupal do 70 stop, tedy do minimální výše.
Čínská novinka ani tak není největším letadlem, které bylo schopné přistávat na vodní hladině, větší byl ve všech ohledech i předválečný Dornier Do X. Ale ani ten nebyl obojživelný, pohyboval se pouze po vodě (a vzduchem).
I po odečtení Hughesu H-4 přistávaly již na vodě větší letadla než čínská novinka. Na snímku Dornier Do X v New Yorku
