Mladí Japonci se už téměř nelíbají, i kvůli pandemii

Japonské seriály, včetně těch animovaných, jsou plné vyzývavé sexuality. Mladí Japonci ale milostné vztahy s jinými lidmi nevyhledávají. Podle nové studie si jen dvanáct procent středoškoláků už vyzkoušelo pohlavní styk a pouhá pětina se políbila s jinou osobou. Jde o dosud nejnižší hodnoty v průzkumu, který běží od roku 1974.

Příčinou nízkých čísel je podle autorů studie hlavně covid-19. Nikoliv virus sám o sobě, ale sociální změny, které nemoc a obrana před ní vnesly do japonské společnosti. „Pandemie covidu-19, která omezila kontakty s ostatními, mohla snížit míru sexuálních zkušeností mezi studenty nižších a vyšších ročníků středních škol,“ vysvětlili vědci pro deník Mainiči.

Tento průzkum se provádí každých šest let pomocí anonymního dotazníku mezi studenty středních škol po celé zemi. Je statisticky velmi významný, protože v něm demografové oslovují celkem 12 562 osob.

Ubývá polibků, schůzek i sexu

Polibky patří k intimitě druhu homo sapiens, ale také dalších druhů primátů. U člověka jsou spojené zejména se sexualitou, ale jejich funkce je také kulturně-společenská – například při pozdravech. Vždy ale políbení znamená schopnost otevřít se druhému a nějak ho spojit se svou osobou.

V Japonsku se procento mladých lidí, kteří se líbají, trvale snižuje už od roku 2005. Tentokrát se oproti předchozímu průzkumu, který proběhl roku 2017, snížilo jak u studentů a studentek gymnázií, tak u studentů a studentek středních a vysokých škol.

U středoškoláků jde o pád výrazný – došlo k poklesu o 11,1 procenta na 22,8 procenta u mužů a o 13,6 procenta na 27,5 procenta u středoškolaček. U mužů je to vůbec nejnižší hodnota v dějinách tohoto průzkumu – líbá se jich dnes méně než 23,1 procenta v roce 1987.

Že schopnost mladých lidí v Japonsku navazovat intimní vztahy stále klesá, naznačují i statistiky o pohlavním styku. Zažilo ho jen dvanáct procent studentů a 14,8 procenta studentek středních škol; jde o pokles o 3,5 procenta oproti předchozímu výzkumu. A méně studentů se vydává i na schůzky s (potenciálními) partnery.

Zkušeností s masturbací přibývá

Sociolog Jusuke Hajaši, který měl na starosti analýzu průzkumu, poukázal v deníku Sankei na to, že pokles míry zkušeností s líbáním a pohlavním stykem „je pravděpodobně způsoben tím, že uzavření škol a omezení osobních kontaktů během pandemie covidu-19 se shodovalo s citlivým obdobím, kdy se studenti nižších a vyšších ročníků středních škol začínají zajímat o sex“.

Neznamená to ale, že by mladá populace ztratila zájem o sexualitu. Míra zkušeností s masturbací u studentů a studentek nižších i vyšších ročníků středních škol se zvýšila, a dosáhla dokonce rekordního počtu u studentek nižších ročníků středních škol i studentů a studentek středních škol. U středoškolaček je to přibližně pětina, u středoškoláků necelých devadesát procent, což jsou rekordní hodnoty.

Hajaši věří, že u masturbace je vidět vliv médií. K nárůstu totiž došlo jak u skupiny, která už sexuálního partnera má, tak i těch bez partnerů. To naznačuje, že příčina je širší; podle Hajašiho je to pravděpodobně způsobeno většími možnostmi kontaktu se sexuálními projevy v nejrůznějších médiích, „nikoli náhradou interpersonálního sexuálního chování“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 19 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...