Mladí Japonci se už téměř nelíbají, i kvůli pandemii

Japonské seriály, včetně těch animovaných, jsou plné vyzývavé sexuality. Mladí Japonci ale milostné vztahy s jinými lidmi nevyhledávají. Podle nové studie si jen dvanáct procent středoškoláků už vyzkoušelo pohlavní styk a pouhá pětina se políbila s jinou osobou. Jde o dosud nejnižší hodnoty v průzkumu, který běží od roku 1974.

Příčinou nízkých čísel je podle autorů studie hlavně covid-19. Nikoliv virus sám o sobě, ale sociální změny, které nemoc a obrana před ní vnesly do japonské společnosti. „Pandemie covidu-19, která omezila kontakty s ostatními, mohla snížit míru sexuálních zkušeností mezi studenty nižších a vyšších ročníků středních škol,“ vysvětlili vědci pro deník Mainiči.

Tento průzkum se provádí každých šest let pomocí anonymního dotazníku mezi studenty středních škol po celé zemi. Je statisticky velmi významný, protože v něm demografové oslovují celkem 12 562 osob.

Ubývá polibků, schůzek i sexu

Polibky patří k intimitě druhu homo sapiens, ale také dalších druhů primátů. U člověka jsou spojené zejména se sexualitou, ale jejich funkce je také kulturně-společenská – například při pozdravech. Vždy ale políbení znamená schopnost otevřít se druhému a nějak ho spojit se svou osobou.

V Japonsku se procento mladých lidí, kteří se líbají, trvale snižuje už od roku 2005. Tentokrát se oproti předchozímu průzkumu, který proběhl roku 2017, snížilo jak u studentů a studentek gymnázií, tak u studentů a studentek středních a vysokých škol.

U středoškoláků jde o pád výrazný – došlo k poklesu o 11,1 procenta na 22,8 procenta u mužů a o 13,6 procenta na 27,5 procenta u středoškolaček. U mužů je to vůbec nejnižší hodnota v dějinách tohoto průzkumu – líbá se jich dnes méně než 23,1 procenta v roce 1987.

Že schopnost mladých lidí v Japonsku navazovat intimní vztahy stále klesá, naznačují i statistiky o pohlavním styku. Zažilo ho jen dvanáct procent studentů a 14,8 procenta studentek středních škol; jde o pokles o 3,5 procenta oproti předchozímu výzkumu. A méně studentů se vydává i na schůzky s (potenciálními) partnery.

Zkušeností s masturbací přibývá

Sociolog Jusuke Hajaši, který měl na starosti analýzu průzkumu, poukázal v deníku Sankei na to, že pokles míry zkušeností s líbáním a pohlavním stykem „je pravděpodobně způsoben tím, že uzavření škol a omezení osobních kontaktů během pandemie covidu-19 se shodovalo s citlivým obdobím, kdy se studenti nižších a vyšších ročníků středních škol začínají zajímat o sex“.

Neznamená to ale, že by mladá populace ztratila zájem o sexualitu. Míra zkušeností s masturbací u studentů a studentek nižších i vyšších ročníků středních škol se zvýšila, a dosáhla dokonce rekordního počtu u studentek nižších ročníků středních škol i studentů a studentek středních škol. U středoškolaček je to přibližně pětina, u středoškoláků necelých devadesát procent, což jsou rekordní hodnoty.

Hajaši věří, že u masturbace je vidět vliv médií. K nárůstu totiž došlo jak u skupiny, která už sexuálního partnera má, tak i těch bez partnerů. To naznačuje, že příčina je širší; podle Hajašiho je to pravděpodobně způsobeno většími možnostmi kontaktu se sexuálními projevy v nejrůznějších médiích, „nikoli náhradou interpersonálního sexuálního chování“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 8 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 9 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 12 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 14 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 16 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...