Mladí Japonci se už téměř nelíbají, i kvůli pandemii

Japonské seriály, včetně těch animovaných, jsou plné vyzývavé sexuality. Mladí Japonci ale milostné vztahy s jinými lidmi nevyhledávají. Podle nové studie si jen dvanáct procent středoškoláků už vyzkoušelo pohlavní styk a pouhá pětina se políbila s jinou osobou. Jde o dosud nejnižší hodnoty v průzkumu, který běží od roku 1974.

Příčinou nízkých čísel je podle autorů studie hlavně covid-19. Nikoliv virus sám o sobě, ale sociální změny, které nemoc a obrana před ní vnesly do japonské společnosti. „Pandemie covidu-19, která omezila kontakty s ostatními, mohla snížit míru sexuálních zkušeností mezi studenty nižších a vyšších ročníků středních škol,“ vysvětlili vědci pro deník Mainiči.

Tento průzkum se provádí každých šest let pomocí anonymního dotazníku mezi studenty středních škol po celé zemi. Je statisticky velmi významný, protože v něm demografové oslovují celkem 12 562 osob.

Ubývá polibků, schůzek i sexu

Polibky patří k intimitě druhu homo sapiens, ale také dalších druhů primátů. U člověka jsou spojené zejména se sexualitou, ale jejich funkce je také kulturně-společenská – například při pozdravech. Vždy ale políbení znamená schopnost otevřít se druhému a nějak ho spojit se svou osobou.

V Japonsku se procento mladých lidí, kteří se líbají, trvale snižuje už od roku 2005. Tentokrát se oproti předchozímu průzkumu, který proběhl roku 2017, snížilo jak u studentů a studentek gymnázií, tak u studentů a studentek středních a vysokých škol.

U středoškoláků jde o pád výrazný – došlo k poklesu o 11,1 procenta na 22,8 procenta u mužů a o 13,6 procenta na 27,5 procenta u středoškolaček. U mužů je to vůbec nejnižší hodnota v dějinách tohoto průzkumu – líbá se jich dnes méně než 23,1 procenta v roce 1987.

Že schopnost mladých lidí v Japonsku navazovat intimní vztahy stále klesá, naznačují i statistiky o pohlavním styku. Zažilo ho jen dvanáct procent studentů a 14,8 procenta studentek středních škol; jde o pokles o 3,5 procenta oproti předchozímu výzkumu. A méně studentů se vydává i na schůzky s (potenciálními) partnery.

Zkušeností s masturbací přibývá

Sociolog Jusuke Hajaši, který měl na starosti analýzu průzkumu, poukázal v deníku Sankei na to, že pokles míry zkušeností s líbáním a pohlavním stykem „je pravděpodobně způsoben tím, že uzavření škol a omezení osobních kontaktů během pandemie covidu-19 se shodovalo s citlivým obdobím, kdy se studenti nižších a vyšších ročníků středních škol začínají zajímat o sex“.

Neznamená to ale, že by mladá populace ztratila zájem o sexualitu. Míra zkušeností s masturbací u studentů a studentek nižších i vyšších ročníků středních škol se zvýšila, a dosáhla dokonce rekordního počtu u studentek nižších ročníků středních škol i studentů a studentek středních škol. U středoškolaček je to přibližně pětina, u středoškoláků necelých devadesát procent, což jsou rekordní hodnoty.

Hajaši věří, že u masturbace je vidět vliv médií. K nárůstu totiž došlo jak u skupiny, která už sexuálního partnera má, tak i těch bez partnerů. To naznačuje, že příčina je širší; podle Hajašiho je to pravděpodobně způsobeno většími možnostmi kontaktu se sexuálními projevy v nejrůznějších médiích, „nikoli náhradou interpersonálního sexuálního chování“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
před 1 hhodinou

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 4 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 4 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 7 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 7 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
včera v 11:30

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
včera v 10:39

Jak předpovídá počasí AI? Na deset dní dopředu a přesněji

Spolehlivou odpověď na otázku, jaké bude počasí, mají meteorologové na čtyři až sedm dní dopředu. Umělá inteligence ale vidí dál, až na hranici deseti dnů. Podle prvních zpráv jsou výsledky AI v mnoha ohledech lepší než předpovědi klasických modelů. Potvrzují to i nejnovější verze od Microsoftu nebo Googlu, jejichž umělé inteligence dokážou předpovídat přesněji i extrémy počasí.
včera v 07:20
Načítání...