Mladí Japonci se už téměř nelíbají, i kvůli pandemii

Japonské seriály, včetně těch animovaných, jsou plné vyzývavé sexuality. Mladí Japonci ale milostné vztahy s jinými lidmi nevyhledávají. Podle nové studie si jen dvanáct procent středoškoláků už vyzkoušelo pohlavní styk a pouhá pětina se políbila s jinou osobou. Jde o dosud nejnižší hodnoty v průzkumu, který běží od roku 1974.

Příčinou nízkých čísel je podle autorů studie hlavně covid-19. Nikoliv virus sám o sobě, ale sociální změny, které nemoc a obrana před ní vnesly do japonské společnosti. „Pandemie covidu-19, která omezila kontakty s ostatními, mohla snížit míru sexuálních zkušeností mezi studenty nižších a vyšších ročníků středních škol,“ vysvětlili vědci pro deník Mainiči.

Tento průzkum se provádí každých šest let pomocí anonymního dotazníku mezi studenty středních škol po celé zemi. Je statisticky velmi významný, protože v něm demografové oslovují celkem 12 562 osob.

Ubývá polibků, schůzek i sexu

Polibky patří k intimitě druhu homo sapiens, ale také dalších druhů primátů. U člověka jsou spojené zejména se sexualitou, ale jejich funkce je také kulturně-společenská – například při pozdravech. Vždy ale políbení znamená schopnost otevřít se druhému a nějak ho spojit se svou osobou.

V Japonsku se procento mladých lidí, kteří se líbají, trvale snižuje už od roku 2005. Tentokrát se oproti předchozímu průzkumu, který proběhl roku 2017, snížilo jak u studentů a studentek gymnázií, tak u studentů a studentek středních a vysokých škol.

U středoškoláků jde o pád výrazný – došlo k poklesu o 11,1 procenta na 22,8 procenta u mužů a o 13,6 procenta na 27,5 procenta u středoškolaček. U mužů je to vůbec nejnižší hodnota v dějinách tohoto průzkumu – líbá se jich dnes méně než 23,1 procenta v roce 1987.

Že schopnost mladých lidí v Japonsku navazovat intimní vztahy stále klesá, naznačují i statistiky o pohlavním styku. Zažilo ho jen dvanáct procent studentů a 14,8 procenta studentek středních škol; jde o pokles o 3,5 procenta oproti předchozímu výzkumu. A méně studentů se vydává i na schůzky s (potenciálními) partnery.

Zkušeností s masturbací přibývá

Sociolog Jusuke Hajaši, který měl na starosti analýzu průzkumu, poukázal v deníku Sankei na to, že pokles míry zkušeností s líbáním a pohlavním stykem „je pravděpodobně způsoben tím, že uzavření škol a omezení osobních kontaktů během pandemie covidu-19 se shodovalo s citlivým obdobím, kdy se studenti nižších a vyšších ročníků středních škol začínají zajímat o sex“.

Neznamená to ale, že by mladá populace ztratila zájem o sexualitu. Míra zkušeností s masturbací u studentů a studentek nižších i vyšších ročníků středních škol se zvýšila, a dosáhla dokonce rekordního počtu u studentek nižších ročníků středních škol i studentů a studentek středních škol. U středoškolaček je to přibližně pětina, u středoškoláků necelých devadesát procent, což jsou rekordní hodnoty.

Hajaši věří, že u masturbace je vidět vliv médií. K nárůstu totiž došlo jak u skupiny, která už sexuálního partnera má, tak i těch bez partnerů. To naznačuje, že příčina je širší; podle Hajašiho je to pravděpodobně způsobeno většími možnostmi kontaktu se sexuálními projevy v nejrůznějších médiích, „nikoli náhradou interpersonálního sexuálního chování“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 17 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.