Mladá žena se vyléčila z rakoviny, nyní se připravuje na cestu do vesmíru

Devětadvacetiletá Hayley Arceneauxová se dokázala vypořádat s rakovinou kostí a výlet na oběžnou dráhu při soukromém letu s raketou SpaceX pro ni ve srovnání s tím bude hračka. Myslí si to zástupci nemocnice St. Jude v americkém Memphisu, kde se Hayley kdysi léčila a kde už rok pracuje jako zdravotnická asistentka. Právě oni ji totiž vybrali, aby se letos do vesmíru vypravila společně s milionářem Jaredem Isaacmanem, který chce let využít pro dobročinné účely, napsala agentura AP.

Arceneauxová se tak má stát nejmladším Američanem ve vesmíru, protože až na podzim odstartuje, bude o dva roky mladší než Sally Rideová, která svůj let uskutečnila v roce 1983 ve 32 letech. Bude taky prvním astronautem s protézou, protože coby desetileté dívce jí voperovali náhradu kolene a titanovou tyč do stehenní kosti. Ještě teď lehce kulhá a občas trpí bolestmi, ale let jí lékaři schválili a během něj má v posádce zastávat funkci palubního zdravotníka.

„Můj boj s rakovinou mě na cestu do vesmíru připravil. Zocelilo mě to a taky si myslím, že mě to naučilo očekávat i neočekávané a vézt se s proudem,“ řekla Arceneauxová v rozhovoru s reportérem agentury AP.

Její vesmírný výlet prý také může ukázat ostatním pacientům s rakovinou a vyléčeným, že všechno je možné. „Až uvidí přeživšího ve vesmíru, bude to pro ně znamenat opravdu hodně,“ dodala.

Isaacman svůj záměr vyletět na oběžnou dráhu s raketou soukromé společnosti SpaceX oznámil začátkem února. Mimo jiné tím chce získat donátory pro nemocnici St. Jude a vybrat pro ni minimálně 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun), polovinu z této částky poskytne sám. Právě proto podnikatel nemocnici také nabídl, že jedno ze čtyř míst může obsadit člověk, kterého sama nominuje.

Další dvě místa připadnou rovněž lidem, kteří nebudou profesionálními astronauty. Jedno se bude losovat z dárců, kteří nemocnici přispějí, a další připadne podnikateli, který využívá internetovou platební platformu Shift4 Payments, kterou Isaacman provozuje. Jejich jména chce Isaacman oznámit v březnu.

„Ano! Ano! Prosím!“

Nemocnice St. Jude vybírala mezi svými zaměstnanci diskrétně a Arceneauxová tak lednový telefonát s dotazem, zda by si nechtěla udělat výlet do vesmíru, vůbec nečekala. „Ano! Ano! Prosím!,“ byla prý její okamžitá odpověď. Své rozhodnutí ale konzultovala s matkou i bratrem a jeho ženou, kteří pracují jako inženýři pro vesmírné lety. Ti ji prý ujistili, že let je v současné době naprosto bezpečný.

Mladá žena je velkou fanynkou vesmíru a dobrodružný typ, takže její přátele prý excentrický výlet nepřekvapí. Isaacman, jehož koníčkem je pilotování nadzvukových letadel, ji považuje za skvělou volbu.

„Nejde o to, lidi přesvědčovat o tom, jak vzrušující by bylo stát se astronautem, což samozřejmě je skvělé, ale o to, vyslat inspirativní zprávu o tom, čeho všeho jsme schopni na zemi dosáhnout,“ řekl podnikatel, který bude vesmírné misi velet.

Start se plánuje na říjen. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vesmírnou loď Crew Dragon vynese raketa Falcon. Kapsle pak bude Zemi obíhat čtyři dny, než se vrátí zpět. Isaacman nezveřejnil, kolik jej let bude stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 17 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...