Na významné části území České republiky v červnu nenastává takzvaná astronomická noc - tedy stav, kdy Slunce zapadá více než 18 stupňů pod obzor. Ve výsledku jsou tuzemské noci výrazně projasněné, třebaže se letní efekt projevuje na různých místech republiky s odlišnou intenzitou.
Místo noci nekonečný soumrak. Ani kolem půlnoci teď není v Česku úplná tma
Když zapadne Slunce, tma nenastane okamžitě; i po soumraku je ještě dobrá viditelnost díky světlu Slunce pod obzorem. Toto světlo je tak silné, že se při něm dají dělat nejrůznější běžné činnosti, například číst knihy.
Noc
„Toto období se nazývá občanský soumrak. Přesná viditelnost samozřejmě závisí například na oblačnosti, ale v tabulkách se jako občanský soumrak označuje období, kdy je Slunce do šesti stupňů pod obzorem. Dále existuje nautický soumrak, kdy jsou již vidět jasnější hvězdy, ale lze ještě rozeznat horizont a obrysy předmětů. Nautický soumrak se uvádí, když je Slunce 6 až 12 stupňů pod obzorem,“ vysvětluje meteorolog Pavel Jůza z Českého hydrometeorologického ústavu.
Vedle toho existuje ještě takzvaný astronomický soumrak: „Při něm ještě nejsou vidět nejslabší hvězdy – a to nastává při poloze Slunce od 12 do 18 stupňů pod obzorem. Teprve když je Slunce níž než 18 stupňů pod obzorem, nastává takzvaná astronomická noc, kdy je úplná tma a jsou vidět i nejslabší hvězdy,“ uvádí Jůza.
A právě červen je díky náklonu zemské osy v této době zvláštní tím, že během něj na části území České republiky astronomická noc vůbec nenastává. To znamená, že ani kolem půlnoci není úplná tma.
„Období, kdy nenastává astronomická noc, je však na různých místech různě dlouhé. Na severu je toto období delší. Například v severočeském Šluknově nenastává astronomická noc již od konce května. Slunce zde v noci klesá nejníž do 17,1 stupně pod obzorem. Astronomická noc v těchto dnech není ani v Ústí nad Labem,“ vysvětluje Jůza.
V Praze začala doba bez astronomické noci na začátku června. Například v jihočeském Vyšším Brodě ale období bez astronomických nocí začne až 18. června a potrvá jen do 26. června.
Dny bez nocí ve světě
„Zatímco prakticky na celém území České republiky se v červnu vyskytují dny bez astronomické noci, na území bývalého Československa je tomu jinak. Na jihu Slovenska se astronomická noc vyskytuje celoročně. Například v Bratislavě i v den letního slunovratu 21. června nastává astronomická noc, a trvá od 0:19 do 1:28 hodin letního času,“ říká Jůza.
Mimo naše území jsou rozdíly ještě větší. Například za polárním kruhem v době kolem slunovratu Slunce vůbec nezapadá – a zhruba od šedesáté rovnoběžky sice Slunce zapadá, ale po celou noc tam trvá občanský soumrak; i když tam Slunce na několik hodin zapadá, je tam prakticky celou noc světlo.