Chladnější počasí sucho nezastavilo, zemědělce nedostatek vody straší dál

Česko má za sebou jeden z nejdeštivějších týdnů letošního roku. V jeho závěru se navíc citelně ochladilo. Na horách spadly teploty pod nulu, a byť je první polovina května, začal znovu padat sníh. Ovocnáře sice srážky potěšily, zároveň se ale obávají mrazů.

Video Události ČT: Chladnější počasí sucho nezastavilo
video

Události ČT: Chladnější počasí sucho nezastavilo

Přestože se počasí změnilo, sucho trápí zemědělce dál. Východně od Prahy je jedna z oblastí, kde se vydatné srážky posledních dnů projevily na povrchu, ale ne na stavu podzemních vod. V hlubších vrstvách půdy zůstává výrazné až extrémní sucho, čehož si všímají i zahrádkáři. Nejen jim se tak vyplatí s vodou pečlivě hospodařit.

Vlhkost ve svrchní vrstvě půdy
Zdroj: ČT24

„Ono sice dneska ve zprávách říkali, že napršelo až 18 centimetrů, ale tady vidíme, že je to s bídou deset centimetrů, a když se zaryje, zem je suchá,“ uvedl v neděli zahrádkář z Přerova nad Labem Dušan Ručka.

Ve svrchní vrstvě díky dešťům posledních dnů zásoby vody sice přibylo, ve středních a severozápadních Čechách je ale využitelná vodní kapacita půdy naplněna jen z deseti až třiceti procent. Podobné je to na jižní Moravě a na Hané.

Druhá polovina týdne přinese více srážek
Zdroj: ČT24

Nejen déšť v těchto dnech dopadá na pole v Česku, ale také nejrůznější chemické postřiky. Zemědělci začali ošetřovat hlavně obiloviny a řepku. Ošetřují se všechna pole, která nejsou v režimu BIO – tedy většina oseté plochy v Česku. I mezi technickým provedením postřiku jsou ale velké rozdíly – a právě ty mají vliv na kvalitu půdy do budoucna.

Právě intenzivní průmyslové zemědělství je podle vodohospodářů jedním z důvodů, proč je problematické udržet vodu v krajině. Situace je vážná, premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s ministrem životního prostředí svolávají na úterý jednání Národní koalice pro boj se suchem.

Předpověď teplot ve druhém květnovém týdnu
Zdroj: ČT24

„Kdyby se úplně zrušilo používání pesticidů, tak v našich podmínkách střední Evropy by okamžitě, hned v prvním roce, klesly o 30–40 procent výnosy. Možná víc. A v následujících letech ještě víc, protože plevele a škůdci by se rozmnožili geometrickou řadou. A následně by to mělo vliv na ceny potravin,“ uvedl Pavel Milata, předseda představenstva Leading farmers CZ, zabývající se inovacemi v zemědělství.

Současné zemědělství je orientováno hlavně na výkon. Čeští agronomové často hospodaří na cizích pronajatých polích. I proto může být některým z nich jedno, co s půdou bude dál – i kdyby postupně vyschla.

Nahrávají tomu i dotace rozdělované podle velikosti oseté plochy. I proto zemědělci často neradi investují do údržby travních porostů. Neuvažují o hnojení ani závlaze. A tak se následně chovatelé potýkají s nedostatkem sena. Škody jen za loňský rok byly obrovské.

„Ministerstvo vyplatilo chovatelům, kterým sucho způsobilo škody zejména na krmných plodinách, celkem 955 milionů, které byly rozděleny zhruba mezi 9 a půl tisíce žadatelů o tento typ dotace,“ potvrdil ředitel odboru zemědělských komodit ministerstva zemědělství Petr Jílek.

A to je číslo jen za výjimečně drahé seno a jeho nedostatek. V součtu resort zemědělství rozdal jako finanční náplast za suchý rok a nízkou úrodu zhruba 2 miliardy korun.

Stát má v boji se suchem dvě možnosti. Jedna cesta je vyplácet kompenzace nejvíc postiženým zemědělcům. Pokud by to ministerstvo zemědělství neudělalo, některá družstva by kvůli nenadálým finančním problémům musela skončit. Druhou možností je podpořit dotacemi ty, kteří vrátí do krajiny prvky zadržující vodu. Výsledek ale přichází až po letech.

Pořizovací náklady pro kapkovou závlahu
Zdroj: ČT24

Sucho netrápí jen pole, ale i sady ovocnářů. Bez potřebné vláhy přichází jejich celoroční práce nazmar – plody nedozrají nebo spadnou na zem příliš brzy. Kdo může, investuje do zavlažovacího zařízení. Hektar kapkové závlahy přijde na sto až tři sta tisíc – podle toho, jak daleko je zdroj vody.

Stát na závlahu v tuto chvíli přispívá – dotace pokryje ale maximálně 40 procent investice. Zbytek musí zaplatit zemědělec sám.