Milion bot a 300 tisíc kartáčků: Kokosové ostrovy se dusí pod tunami plastů

Téměř 240 tun plastu zaneslo kdysi nedotčené tropické Kokosové ostrovy v Indickém oceánu. Vědci odhadují, že se tam nachází přes 414 milionů kusů plastového odpadu, včetně milionů umělohmotných bot. Žabky a sandály ale nejsou hlavním problémem, většina odpadu je skryta pod pískem, napsal server BBC.

Vědecký tým prozkoumal 26 atolových ostrůvků, které k australskému souostroví nacházejícímu se více než tisíc kilometrů jižně od Indonésie patří. Zjistil, že vlivem mořských proudů se na ostrovy dostane obrovské množství plastu.

Z výpočtů vyplynulo, že ostrovy jsou znečištěné 238 tunami plastu, včetně 977 tisíc bot a 373 tisíc kartáčků na zuby. Podle vědců mohou být skutečná čísla o něco vyšší, protože se jim nepodařilo dostat na některé pláže, které jsou odpadu plné. Studii zveřejnil tým australských vědců v odborném časopisu Scientific Reports.

Pláže zanesené botami působí hrozivě, ale až 93 procent všeho odpadu se nachází do deseti centimetrů pod povrchem pláží.

Odpad se skrývá pod povrchem

Většina dosavadních studií se soustředila jenom na plast na povrchu, proto je nová studie podstatná, míní Christ Tuckettová, vědkyně z britské Marine Conversation Society. „Plast se v průběhu času rozpadává na menší a menší kousky, které se promísí s pískem a usadí se pod povrchem. Obzvláště v teplých oblastech se vlivem soli a tepla rozpadá plast rychleji, nezmizí ale úplně,“ vysvětlila Tuckettová.

Sbírání viditelného odpadu dobrovolníky je v takovém případě jenom klouzáním po povrchu celého problému.

Vyčistit pláže od drobných částic odpadu by vyžadovalo natolik radikální metody, že to může být ve výsledku pro životní prostředí horší, než plastový odpad nechat být. Vědci jsou objemem plastového odpadu znepokojeni a množství skrytého plastu je podle nich podceňováno po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 21 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...