Milion bot a 300 tisíc kartáčků: Kokosové ostrovy se dusí pod tunami plastů

Téměř 240 tun plastu zaneslo kdysi nedotčené tropické Kokosové ostrovy v Indickém oceánu. Vědci odhadují, že se tam nachází přes 414 milionů kusů plastového odpadu, včetně milionů umělohmotných bot. Žabky a sandály ale nejsou hlavním problémem, většina odpadu je skryta pod pískem, napsal server BBC.

Vědecký tým prozkoumal 26 atolových ostrůvků, které k australskému souostroví nacházejícímu se více než tisíc kilometrů jižně od Indonésie patří. Zjistil, že vlivem mořských proudů se na ostrovy dostane obrovské množství plastu.

Z výpočtů vyplynulo, že ostrovy jsou znečištěné 238 tunami plastu, včetně 977 tisíc bot a 373 tisíc kartáčků na zuby. Podle vědců mohou být skutečná čísla o něco vyšší, protože se jim nepodařilo dostat na některé pláže, které jsou odpadu plné. Studii zveřejnil tým australských vědců v odborném časopisu Scientific Reports.

Pláže zanesené botami působí hrozivě, ale až 93 procent všeho odpadu se nachází do deseti centimetrů pod povrchem pláží.

Odpad se skrývá pod povrchem

Většina dosavadních studií se soustředila jenom na plast na povrchu, proto je nová studie podstatná, míní Christ Tuckettová, vědkyně z britské Marine Conversation Society. „Plast se v průběhu času rozpadává na menší a menší kousky, které se promísí s pískem a usadí se pod povrchem. Obzvláště v teplých oblastech se vlivem soli a tepla rozpadá plast rychleji, nezmizí ale úplně,“ vysvětlila Tuckettová.

Sbírání viditelného odpadu dobrovolníky je v takovém případě jenom klouzáním po povrchu celého problému.

Vyčistit pláže od drobných částic odpadu by vyžadovalo natolik radikální metody, že to může být ve výsledku pro životní prostředí horší, než plastový odpad nechat být. Vědci jsou objemem plastového odpadu znepokojeni a množství skrytého plastu je podle nich podceňováno po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dřív byli všude, teď vymírají. Vědci se pokoušejí zachránit piskoře a slunky

Rychlé změny světa ve 20. a 21. století mají dramatické dopady na ryby v Česku. Dříve prakticky všudypřítomné druhy z našich řek mizí stále rychleji. Potkalo to kdysi nejběžnější českou rybu, karase, teď klesají i počty dalších dvou druhů – slunky obecné a piskoře pruhovaného. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd.
před 7 mminutami

Tajfuny koktejlizují oceány, popsala studie

Tajfuny se stávají se změnou klimatu silnějšími. To umocní jejich dopad na oceánské systémy, protože podle nové studie mohou silně promíchávat jinak oddělené vrstvy mořské vody. A tím způsobují závažné změny jak v chemii, tak i v podmínkách pro mořský život.
před 1 hhodinou

Nadbytek oxidu uhličitého hlavonožcům zmenšuje mozky

Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.
před 2 hhodinami

Liška běloprsá žil před 1200 lety. Experti odhalili jméno dávného mayského vědce

Mayové se mohli pochlubit špičkovou astronomií už v době, kdy si naši předkové vyprávěli o obloze jen pověrčivé příběhy. Ale až doposud vědci o těchto dávných amerických astronomech téměř nic nevěděli. Teď to změnil mezinárodní výzkum, který odhalil jméno jednoho z nich.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.