Mikroplasty zamořily i oceánské dno. Podle vědců se jich na něm nachází 14 milionů tun

Nový výzkum odhaduje, že se na dně světových oceánů nachází nejméně 14 milionů tun mikroskopických částic plastu. To je mnohem více, než předpokládaly dřívější propočty. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Frontiers in Marine Science.

Na přítomnost mikroplastů na dně světových oceánů se zaměřili výzkumníci z australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO).

Tým pomocí robotické ponorky shromáždil 51 vzorků oceánského dna ze šesti míst ve Velkém australském zálivu. Analýza pak ukázala, že jeden gram sedimentu obsahoval v průměru 1,26 mikroskopické částice plastu. To je podle vědců až 25krát větší množství, než odhadovaly předchozí podobné studie.

K získání globálního odhadu pak vědci použili také data od jiných organizací. Došli přitom k závěru, že na dně světových oceánů je nyní přibližně 14,4 milionu tun mikroplastů. To je až 35krát větší množství, než se vyskytuje na hladině. 

Odhad je podle autorů umírněný, protože vzorky pocházely z oblastí velmi vzdálených od lidské populace.

Všudypřítomné plasty

Doktorka Denise Hardestyová, hlavní výzkumná pracovnice CSIRO a spoluautorka výzkumu, řekla deníku The Guardian, že nalezení mikroplastů na tak odlehlých místech a v takové hloubce „ukazuje na všudypřítomnost plastů, bez ohledu na to, kde se na světě nacházíte“.

„Plastové znečištění, které končí v oceánu, se zhoršuje,“ uvedla pro CNN hlavní autorka studie Justine Barrettová. „Výsledky ukazují, že mikroplasty skutečně klesají na dno oceánu,“ dodala.

Výzkumníci navíc tvrdí, že obrovské množství mikroplastů na oceánských dnech představuje pouze zlomek toho, co se každoročně ve světových mořích objeví. Jenom v Atlantském oceánu podle nedávné studie může plavat až 200 milionů tun těchto částic.

Na tento negativní trend je nutno reagovat, zdůrazňují odborníci. Očekává se navíc, že produkce plastů a související znečištění v příštích letech ještě porostou. Lidstvo by tak mimo jiné mělo přehodnotit své spotřebitelské návyky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026
Načítání...