Mikroplasty zamořily i oceánské dno. Podle vědců se jich na něm nachází 14 milionů tun

Nový výzkum odhaduje, že se na dně světových oceánů nachází nejméně 14 milionů tun mikroskopických částic plastu. To je mnohem více, než předpokládaly dřívější propočty. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Frontiers in Marine Science.

Na přítomnost mikroplastů na dně světových oceánů se zaměřili výzkumníci z australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO).

Tým pomocí robotické ponorky shromáždil 51 vzorků oceánského dna ze šesti míst ve Velkém australském zálivu. Analýza pak ukázala, že jeden gram sedimentu obsahoval v průměru 1,26 mikroskopické částice plastu. To je podle vědců až 25krát větší množství, než odhadovaly předchozí podobné studie.

K získání globálního odhadu pak vědci použili také data od jiných organizací. Došli přitom k závěru, že na dně světových oceánů je nyní přibližně 14,4 milionu tun mikroplastů. To je až 35krát větší množství, než se vyskytuje na hladině. 

Odhad je podle autorů umírněný, protože vzorky pocházely z oblastí velmi vzdálených od lidské populace.

Všudypřítomné plasty

Doktorka Denise Hardestyová, hlavní výzkumná pracovnice CSIRO a spoluautorka výzkumu, řekla deníku The Guardian, že nalezení mikroplastů na tak odlehlých místech a v takové hloubce „ukazuje na všudypřítomnost plastů, bez ohledu na to, kde se na světě nacházíte“.

„Plastové znečištění, které končí v oceánu, se zhoršuje,“ uvedla pro CNN hlavní autorka studie Justine Barrettová. „Výsledky ukazují, že mikroplasty skutečně klesají na dno oceánu,“ dodala.

Výzkumníci navíc tvrdí, že obrovské množství mikroplastů na oceánských dnech představuje pouze zlomek toho, co se každoročně ve světových mořích objeví. Jenom v Atlantském oceánu podle nedávné studie může plavat až 200 milionů tun těchto částic.

Na tento negativní trend je nutno reagovat, zdůrazňují odborníci. Očekává se navíc, že produkce plastů a související znečištění v příštích letech ještě porostou. Lidstvo by tak mimo jiné mělo přehodnotit své spotřebitelské návyky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...