Migranti a uprchlíci směřující do Evropy se obecně těší dobrému zdraví, hrozí jim ale, že onemocní na cestě nebo v nové zemi kvůli špatným životním podmínkám. Uvádí to zpráva, kterou v úterý zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Existuje přitom pouze malé riziko, že nově příchozí budou šířit nakažlivé nemoci, vyvrací ve své zprávě rozšířené přesvědčení WHO.
S poukazem na to, že migranti a uprchlíci nezatěžují neúměrně zdravotní systém, organizace apeluje na evropské země, aby zdravotní péči běžencům poskytovaly na základě faktů, a nikoli na základě politiky či předsudků.
„Tato zpráva je skvělou příležitostí, jak rozptýlit nepravdivé mýty a chybné vnímání (spojené s uprchlíky),“ konstatoval Santino Severoni, který se v rámci WHO zabývá zdravím a migrací v evropském regionu. „Zdraví se velmi zpolitizovalo a používá se jako nástroj ke zvyšování strachu. Tato zpráva se ovšem zakládá na solidních datech z našich členských států,“ dodal.
Žadatelům o azyl v přístupu ke zdravotní péči brání jazyková bariéra a strach z deportace. Některé evropské vlády jim azyl zcela znemožňují. Lidem, kteří v některé z evropských zemí přebývají nelegálně, dále brání v přístupu k základní zdravotní péči diskriminace, neznalost místních poměrů či nedostatek peněz, uvedla WHO.
Migranti podle zprávy utvářejí deset procent, respektive 90,7 milionu lidí, v populaci evropského regionu. Do toho WHO ale zahrnuje i středoasijské státy a Gruzii s Arménií. Z uvedeného počtu lze jen méně než 7,4 procenta kvalifikovat jako uprchlíky. Obyvatelé některých evropských zemí mají za to, že u nich žije třikrát až čtyřikrát více migrantů než ve skutečnosti.
V patnácti zemích takto vymezeného regionu – mimo jiné v Rakousku, Turecku a Británii – mají žadatelé o azyl přístup ke stejným zdravotnickým službám jako domácí obyvatelstvo. Ale například v Německu či Maďarsku nemohou na pohotovost.
Nemoci přichází až s chudobou
Ze zprávy také vyplývá, že mezi migranty a uprchlíky se při příchodu méně vyskytují neinfekční nemoci než v domácích populacích. Jestliže ale v nové zemi žijí v chudobě, zvyšuje se u nich riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny nebo mozkové mrtvice. K častějšímu výskytu chronických onemocnění přispívá i změna životního stylu, například méně pohybu a špatné stravování.
Migranti a uprchlíci podle zprávy trpí více depresí a úzkostí než domácí populace. Častěji se u nich vyskytuje cukrovka, zejména u žen. Muži pak mívají často pracovní úraz. Mladiství bez doprovodu nezřídka zakouší sexuální zneužívání.
Agentura Reuters v souvislosti se zprávou WHO připomíná studii, která byla v prosinci zveřejněna v časopise The Lancet. I tam došel tým z londýnské univerzity UCL k závěru, že uprchlíci se obecně těší lepšímu zdraví než populace těch bohatších zemí, kam směřují.
Tvrzení, že migranti představují zdravotní ohrožení a zatěžují zdravotní systém, jsou nepodložené mýty, které mají podnítit protiimigrační nálady, uvádí studie UCL.
