Teplotně nadprůměrná zima, kterou letos Česko zažilo, začala poněkud předčasně probouzet přírodu a vegetaci ze zimního spánku. Velkou měrou se na tom podílel hlavně únor, který se stal jedním z nejteplejších v historii měření. V půdě byly v posledním zimním měsíci registrovány nejvyšší teploty za posledních padesát let, a to na celém území.
Meteorolog Žák: Teplá zima probudila vegetaci dříve
Obvyklé bývá, že v únoru je alespoň svrchní část půdy promrzlá. Kromě hor letos v zimě ale k promrzání půdy docházelo jen přechodně a v malé míře. Aktuálně se teplota v deseti centimetrech hloubky pohybuje mezi třemi a pěti stupni Celsia, v nejteplejších lokalitách i lehce nad pět stupňů.
I přes časté obrázky sněženek, bledulí, podbělů a výjimečně v nejteplejších lokalitách i ovocných stromů se ovšem vývoj vegetace zatím drží v rozumných mezích.
Suma efektivních teplot vzduchu – odchylka od normálu
K významným druhům, které kvetou dříve, patří olše a lísky, velký postrach alergiků. Jde totiž o první významné alergeny, se kterými se po zimě setkávají. Letos jejich plná sezona začala o dva až tři týdny dříve, než je obvyklé.
O tom, že je letošní rok pro vývoj vegetace z hlediska teplot nadprůměrně příznivý, vypovídá i suma takzvaných efektivních teplot nad pět stupňů Celsia. S výjimkou hor na severu Česka je totiž nadprůměrná, největších odchylek vůči dlouhodobému průměru dosahuje v nižších polohách.
Pomáhají chladné noci
Na druhou stranu, rychlejší vývoj vegetace poněkud brzdí relativně chladné noci, kdy teploty klesají pod pět stupňů, často i k nule, tedy hranici, kdy většina rostlin přestává růst. A k tomu se přidává i střídání teplejších a chladnějších období v poslední době.
Určitým problémem pro rychlejší nástup vegetace na začátku jara může být také relativní nedostatek živin ve svrchní vrstvě půdy – zima sice byla teplá, ale ne dostatečně pro mikrobiální aktivitu, při které se vytvářejí látky potřebné pro růst rostlin.
Průměrná denní teplota půdy v hloubce 10 centimetrů
Na většině území máme díky velmi vlhkému únoru (měsíc jako celek skončil silně až mimořádně nadnormální) zatím relativní dostatek vláhy v povrchové vrstvě půdy. Na druhou stranu, ve středních, severozápadních a jižních Čechách a také na jihozápadní Moravě je kvůli většímu výparu v důsledku rostoucích teplot poněkud snížené množství vláhy dostupné pro rostliny.
Využitelná vodní kapacita
Vývoj vegetace dalších dnů bude záviset na počasí, přičemž současné předpovědi počítají s postupným návratem spíš teplejších dnů – noční minima už spíš výjimečně klesnou pod nulu, maxima se pak budou pohybovat nejčastěji mezi pěti a deseti stupni, příští týden už často desetistupňovou hranici překročí. Což znamená příznivější podmínky pro rychlejší vývoj vegetace.
