Teplotně nadprůměrná zima, kterou letos Česko zažilo, začala poněkud předčasně probouzet přírodu a vegetaci ze zimního spánku. Velkou měrou se na tom podílel hlavně únor, který se stal jedním z nejteplejších v historii měření. V půdě byly v posledním zimním měsíci registrovány nejvyšší teploty za posledních padesát let, a to na celém území.
Obvyklé bývá, že v únoru je alespoň svrchní část půdy promrzlá. Kromě hor letos v zimě ale k promrzání půdy docházelo jen přechodně a v malé míře. Aktuálně se teplota v deseti centimetrech hloubky pohybuje mezi třemi a pěti stupni Celsia, v nejteplejších lokalitách i lehce nad pět stupňů.
I přes časté obrázky sněženek, bledulí, podbělů a výjimečně v nejteplejších lokalitách i ovocných stromů se ovšem vývoj vegetace zatím drží v rozumných mezích.
K významným druhům, které kvetou dříve, patří olše a lísky, velký postrach alergiků. Jde totiž o první významné alergeny, se kterými se po zimě setkávají. Letos jejich plná sezona začala o dva až tři týdny dříve, než je obvyklé.
O tom, že je letošní rok pro vývoj vegetace z hlediska teplot nadprůměrně příznivý, vypovídá i suma takzvaných efektivních teplot nad pět stupňů Celsia. S výjimkou hor na severu Česka je totiž nadprůměrná, největších odchylek vůči dlouhodobému průměru dosahuje v nižších polohách.
Pomáhají chladné noci
Na druhou stranu, rychlejší vývoj vegetace poněkud brzdí relativně chladné noci, kdy teploty klesají pod pět stupňů, často i k nule, tedy hranici, kdy většina rostlin přestává růst. A k tomu se přidává i střídání teplejších a chladnějších období v poslední době.
Určitým problémem pro rychlejší nástup vegetace na začátku jara může být také relativní nedostatek živin ve svrchní vrstvě půdy – zima sice byla teplá, ale ne dostatečně pro mikrobiální aktivitu, při které se vytvářejí látky potřebné pro růst rostlin.
Na většině území máme díky velmi vlhkému únoru (měsíc jako celek skončil silně až mimořádně nadnormální) zatím relativní dostatek vláhy v povrchové vrstvě půdy. Na druhou stranu, ve středních, severozápadních a jižních Čechách a také na jihozápadní Moravě je kvůli většímu výparu v důsledku rostoucích teplot poněkud snížené množství vláhy dostupné pro rostliny.
Vývoj vegetace dalších dnů bude záviset na počasí, přičemž současné předpovědi počítají s postupným návratem spíš teplejších dnů – noční minima už spíš výjimečně klesnou pod nulu, maxima se pak budou pohybovat nejčastěji mezi pěti a deseti stupni, příští týden už často desetistupňovou hranici překročí. Což znamená příznivější podmínky pro rychlejší vývoj vegetace.
