Masarykova univerzita získala špičkového anglického vědce. Přichází kvůli brexitu i lepším podmínkám

Meziválečnou architekturu střední Evropy a její proměny po rozpadu Rakouska-Uherska bude v Brně příštích pět let zkoumat britský vědec Matthew Rampley. Z birminghamské univerzity přijde díky grantu Muni Award in Science and Humanities, který brněnská škola udělila teprve podruhé. Rampley s sebou přenese do Brna svůj projekt financovaný z prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC), oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Brněnská vysoká škola se dlouhodobě snaží přilákat do města špičkové světové badatele. Využívá k tomu například inzerci v nejsledovanějších vědeckých časopisech. „Základní myšlenkou Muni Award je důvěra, že špičkový vědec se silným výzkumným programem ví sám nejlépe, jak využít grantové peníze. Nabízíme tedy absolutní flexibilitu a k tomu přidáváme univerzitní zázemí, včetně akademické kariéry,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity pro výzkum Petr Dvořák.

Rampley s sebou na univerzitu přináší svůj ERC grant kategorie Advanced v hodnotě 2,5 milionu eur (téměř 65 milionů korun). V současnosti se v Česku řeší jen dva projekty této nejvyšší kategorie. Spíš než výše dotace je ale pro univerzitu podle Fojtové důležitá osobnost oceněného a jeho dosavadní výsledky.

Tématem projektu britského vědce jsou změny v umění a architektuře, které doprovázely rozpad Rakouska-Uherska, a návazný vznik samostatných republik. Rampley se tak zabývá proměnami v Rakousku, Maďarsku a v Československu. Jeho manželka je Češka.

Odchod před brexitem

Vědcovu motivaci ucházet se o místo v Brně posílil také blížící se brexit. Současní nositelé ERC grantů totiž nemají jasné informace o tom, zda bude financování jejich projektů na britských univerzitách moci řádně pokračovat.

Rampley jako držitel Muni Award in Science and Humanities získá pracovní smlouvu na tři roky a odměnu pět milionů korun ročně. V případě úspěšného hodnocení po třech letech mu může škola smlouvu prodloužit na pět let a poté na dobu neurčitou. Loni tak univerzita na svou fakultu informatiky získala odborníka na teorii grafů Daniela Kráľe, který předtím působil v britském Warwicku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 14 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...