Masarykova univerzita získala špičkového anglického vědce. Přichází kvůli brexitu i lepším podmínkám

Meziválečnou architekturu střední Evropy a její proměny po rozpadu Rakouska-Uherska bude v Brně příštích pět let zkoumat britský vědec Matthew Rampley. Z birminghamské univerzity přijde díky grantu Muni Award in Science and Humanities, který brněnská škola udělila teprve podruhé. Rampley s sebou přenese do Brna svůj projekt financovaný z prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC), oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Brněnská vysoká škola se dlouhodobě snaží přilákat do města špičkové světové badatele. Využívá k tomu například inzerci v nejsledovanějších vědeckých časopisech. „Základní myšlenkou Muni Award je důvěra, že špičkový vědec se silným výzkumným programem ví sám nejlépe, jak využít grantové peníze. Nabízíme tedy absolutní flexibilitu a k tomu přidáváme univerzitní zázemí, včetně akademické kariéry,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity pro výzkum Petr Dvořák.

Rampley s sebou na univerzitu přináší svůj ERC grant kategorie Advanced v hodnotě 2,5 milionu eur (téměř 65 milionů korun). V současnosti se v Česku řeší jen dva projekty této nejvyšší kategorie. Spíš než výše dotace je ale pro univerzitu podle Fojtové důležitá osobnost oceněného a jeho dosavadní výsledky.

Tématem projektu britského vědce jsou změny v umění a architektuře, které doprovázely rozpad Rakouska-Uherska, a návazný vznik samostatných republik. Rampley se tak zabývá proměnami v Rakousku, Maďarsku a v Československu. Jeho manželka je Češka.

Odchod před brexitem

Vědcovu motivaci ucházet se o místo v Brně posílil také blížící se brexit. Současní nositelé ERC grantů totiž nemají jasné informace o tom, zda bude financování jejich projektů na britských univerzitách moci řádně pokračovat.

Rampley jako držitel Muni Award in Science and Humanities získá pracovní smlouvu na tři roky a odměnu pět milionů korun ročně. V případě úspěšného hodnocení po třech letech mu může škola smlouvu prodloužit na pět let a poté na dobu neurčitou. Loni tak univerzita na svou fakultu informatiky získala odborníka na teorii grafů Daniela Kráľe, který předtím působil v britském Warwicku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...