Masarykova univerzita získala špičkového anglického vědce. Přichází kvůli brexitu i lepším podmínkám

Meziválečnou architekturu střední Evropy a její proměny po rozpadu Rakouska-Uherska bude v Brně příštích pět let zkoumat britský vědec Matthew Rampley. Z birminghamské univerzity přijde díky grantu Muni Award in Science and Humanities, který brněnská škola udělila teprve podruhé. Rampley s sebou přenese do Brna svůj projekt financovaný z prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC), oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Brněnská vysoká škola se dlouhodobě snaží přilákat do města špičkové světové badatele. Využívá k tomu například inzerci v nejsledovanějších vědeckých časopisech. „Základní myšlenkou Muni Award je důvěra, že špičkový vědec se silným výzkumným programem ví sám nejlépe, jak využít grantové peníze. Nabízíme tedy absolutní flexibilitu a k tomu přidáváme univerzitní zázemí, včetně akademické kariéry,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity pro výzkum Petr Dvořák.

Rampley s sebou na univerzitu přináší svůj ERC grant kategorie Advanced v hodnotě 2,5 milionu eur (téměř 65 milionů korun). V současnosti se v Česku řeší jen dva projekty této nejvyšší kategorie. Spíš než výše dotace je ale pro univerzitu podle Fojtové důležitá osobnost oceněného a jeho dosavadní výsledky.

Tématem projektu britského vědce jsou změny v umění a architektuře, které doprovázely rozpad Rakouska-Uherska, a návazný vznik samostatných republik. Rampley se tak zabývá proměnami v Rakousku, Maďarsku a v Československu. Jeho manželka je Češka.

Odchod před brexitem

Vědcovu motivaci ucházet se o místo v Brně posílil také blížící se brexit. Současní nositelé ERC grantů totiž nemají jasné informace o tom, zda bude financování jejich projektů na britských univerzitách moci řádně pokračovat.

Rampley jako držitel Muni Award in Science and Humanities získá pracovní smlouvu na tři roky a odměnu pět milionů korun ročně. V případě úspěšného hodnocení po třech letech mu může škola smlouvu prodloužit na pět let a poté na dobu neurčitou. Loni tak univerzita na svou fakultu informatiky získala odborníka na teorii grafů Daniela Kráľe, který předtím působil v britském Warwicku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...