Maďarská vláda chystá návrh zákona, který by změnil organizační strukturu místní akademie věd. Kabinet by tak získal větší kontrolu nad výzkumem. S odvoláním na zpravodajský server Index.hu to uvedla agentura Reuters.
Maďarský kabinet chce mít větší vliv na vědu, chystá velké změny v akademii
Pod maďarskou akademii věd spadají ústavy se zhruba pěti tisíci pracovníky, kteří se zabývají nejrůznějšími oblastmi od astronomie až po zdravotnictví. Vědecké výzkumy provádí pomocí sítě specializovaných institucí. Akademii věd v Maďarsku financuje výhradně vláda, o svém fungování ale rozhoduje samostatně. Její rozpočet dosahuje 40 miliard forintů ročně (asi 3,2 miliardy korun).
Podle webu Index.hu vládní návrh zruší všechny výzkumné instituce a vytvoří místo nich jednu, kterou povede třináctičlenná správní rada. Šest jejích členů by jmenovala vláda, šest by dosadila akademická obec, předsedu pak má jmenovat premiér na základě společného návrhu správní rady. Vědci ale chtějí, aby vládou dosazení členové tvořili jen třetinu.
Snaha o inovativní vědu
Vláda premiéra Viktora Orbána, která v posledních letech získala kontrolu nad většinou oblastí maďarského veřejného života, tvrdí, že reforma akademie věd je nutná kvůli snahám Budapešti orientovat se na inovativní odvětví. Výzkumné projekty, financované z veřejných zdrojů, by podle Orbána měly přinášet „přímý ekonomický zisk“.
„Ve výzkumném a inovačním systému stále chybí záruka ekonomického přínosu ze znalostí. Zvýšení přidané hodnoty v domácím průmyslu je možné jen soustředěním zdrojů,“ vzkázal Orbán svým kritikům již v únoru v otevřeném dopise.
Reforma se ale nelíbí řadě akademiků, ani zástupcům občanských sdružení. Akademie věd tento měsíc přijala prohlášení, v němž protestuje proti „politicky motivované, svévolné restrukturalizaci své institucionální struktury“.
„Současný systém je neefektivní a Maďarsko zaostává,“ uvedlo v reakci ministerstvo pro inovace a technologie a dodalo, že věří, že plánované změny nezávislost výzkumu neohrozí.
Za plánem restrukturalizace akademie věd stojí šéf ministerstva pro inovace László Palkovics. Podle serveru Index.hu chce vytvořit novou Národní radu pro vědeckou politiku, která by určovala hlavní vědecké oblasti, do nichž mají plynout peníze. Podle jeho záměrů by akademie věd převedla své nemovitosti i majetek výzkumných ústavů pod státem řízenou organizaci.
Vědci se bojí nejistoty
Na spor mezi maďarskými vědci a vládou upozornil poprvé už na konci loňského roku americký odborný časopis Nature.
GALERIE
Protesty maďarských vědců
Parlament totiž v červenci 2018 schválil kompletní restrukturalizaci akademického výzkumu. Ta by měla proběhnout právě během roku 2019 a týká se jak organizace, tak i financování vědy. Vědci, kteří se pro Nature vyjádřili, byli zklamaní z nedostatku informací k tak závažné změně. Nikdo podle nich doposud nepopsal, jak by měla být zaváděna do praxe, ani kdy by měla být provedena.
„Nikdo neví, co se stane,“ stěžovala si bioložka Éva Kondorosiová z Szegedu, která je viceprezidentkou vědecké organizace European Research Council (ERC) a současně loňskou vítězkou prestižní Bolzanovy ceny. „Tato situace je nepřijatelná,“ hodnotila situaci, v jaké se ocitla maďarská věda.
Vědcům nejvíc vadí, že s nimi vládní plány nikdo nekonzultuje, a obávají se negativních dopadů na celý systém.
Reálné změny už proběhly
Reformy jsou podle Nature součástí rozsáhlých změn akademických svobod v Maďarsku. Na konci loňského roku musela ze země odejít Středoevropská univerzita (CEU) založená americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Od září už přijímá nové studenty ve Vídni.
„Instituce Spojených států byla vyhozena ze země, která je spojencem v Severoatlantické alianci. Evropská instituce byla vypuzena z členské země Evropské unie,“ sdělil podle Reuters rektor univerzity Michael Ignatieff.
V polovině srpna se zase maďarský kabinet rozhodl, že přestane financovat genderová studia na univerzitách. „Maďarská vláda je jasně přesvědčena, že lidé se rodí buď jako muži, nebo jako ženy. V životě si pak vedou podle svého uvážení co nejlépe, ale kromě toho maďarský stát nechce utrácet veřejné prostředky na vzdělávání v tomto oboru,“ zdůvodnil tehdy změny šéf úřadu vlády Gergely Gulyás.
„Liberálové oddaní genderu způsobili nenapravitelné škody v duších generací, které vyrůstaly v posledních desetiletích. Musíme s nimi nekompromisně bojovat a dosáhnout úplného vítězství, jinak nás nakonec zničí,“ napsal v provládním listu Magyar Idök sociolog Bálint Botond.
Proti ukončení financování genderových studií protestovali v otevřeném dopise američtí vědci z nejrůznějších oborů. Henry Reichman, autor dopisu adresovaného maďarskému ministru školství, v něm uvádí: „Tím, že maďarská vláda odmítá akademickou svobodu, která je zárukou autonomie vysokoškolského vzdělávání, vzdaluje svou zemi společenství demokratických národů.“