Letokruhy ukázaly 90 let neřízené ekologické katastrofy na severu Sibiře

Les velký skoro jako třetina celé České republiky zničily emise vznikající od třicátých let 20. století při těžbě kovů v severosibiřském průmyslovém městě Norilsk. Mezinárodní tým vědců v čele s Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd zjistil, že dopad tamního znečištění je daleko horší, než se myslelo. Ukázaly to letokruhy stromů.

Z příčného průřezu kmene lze určit nejen stáří stromu. Velikost, barva a kvalita jednotlivých přírůstků dokáže napovědět řadu informací o tom, v jakých podmínkách strom žil i co ho čeká. Studiem letokruhů se zabývá vědní obor dendrochronologie.

„Co se týká Norilska, na informacích uložených v tisících letokruhů stromů můžeme vidět účinky tamní neřízené ekologické katastrofy během posledních devíti desetiletí,“ upozorňuje Ulf Büntgen.

I Evropa se v minulosti potýkala s dopady průmyslu, přírodní pohromě ale zatím dokázala zabránit. „Zatímco problém odumírání lesů způsobený emisemi síry byl ve velké části Evropy úspěšně řešen, pro Sibiř jsme nebyli schopni předvídat, jaký účinek bude znečištění mít, a to hlavně kvůli chybějícím datům z dlouhodobého monitoringu,“ uvádí vědec. Bílé místo ve výzkumu se nyní vědci snaží vyplnit. Výsledky svého bádání uveřejnili v časopise Ecology Letters.

Tajga je plná škodlivin


Sibiřská tajga může působit jako lidmi nedotčené místo: lány modřínů a smrků, jen sem tam nějaký listnatý strom, krátké léto, ve zbytku roku celkem nízké teploty. Je to ráj severských šelem, jako jsou medvědi, vlci či rysové, ale i vysoké zvěře, losů a sobů.

Na jejím severním okraji leží Norilsk. Dějiny tohoto nejseverněji položeného stotisícového města na světě nesahají hluboko do minulosti a jsou pevně spjaty s metalurgickým průmyslem. Roku 1935 tam vznikl nápravně-pracovní tábor, jehož hlavním cílem byla těžba mědi, niklu a palladia. Vězně v padesátých letech vystřídali zaměstnanci dolů a hutí a v současnosti v místě působí největší světový producent niklu.

I když se ve světě klade čím dál větší důraz na ochranu životního prostředí, norilský průmyslový areál má dlouhodobě potíže ekologická pravidla uplatňovat. Podle loňských údajů ministerstva životního prostředí Krasnojarského kraje byl v roce 2018 zodpovědný za vypuštění 1 805 200 tun znečišťujících látek do ovzduší, a to z 98 procent oxidu siřičitého. Letos v květnu navíc v oblasti došlo k ropné havárii, kdy do přírody uniklo přes dvacet tisíc tun motorové nafty.

Tato katastrofa i několik desetiletí intenzivní těžby rud způsobily rozsáhlé škody v celém ekosystému, snížily počet stromů v lesích i jejich vitalitu, a tím ovlivnily koloběh uhlíku.

Nejrozsáhlejší studie

Tým okolo Ulfa Büntgena z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Univerzity v Cambridgi studoval stovky vzorků z živých i mrtvých jehličnanů z Norilsku, chemické složení půdy a počítačové modely chování lesa, na kterých ukázal, jakou měrou atmosféra znečištěná emisemi přispívá k arktickému stmívání. Tak se nazývá jev, kdy zvýšené množství různých částic v ovzduší, ať už právě emisí, písečného prachu či sopečného popela, zabraňuje pronikání slunečních paprsků na zemský povrch. To podle vědců ovlivňuje růst stromů.

Pokud se totiž nad krajinou vytvoří jakýsi prašný poklop, skrz který k rostlinám neprojde dostatek světla, nemají ani dost energie k růstu. Prozradí to o nich letokruhy. Na tom stojí takzvaný problém divergence: snížená citlivost růstu stromů na teplotu. Vlivem toho je přibližně od sedmdesátých let zjevný rozpor naměřených teplot vzduchu a teplot zrekonstruovaných podle šířky letokruhů. Ty v norilské oblasti paradoxně svědčí o ochlazování – navzdory údajům z teploměrů, jež jasně dokazují globální oteplování.

„Překvapilo nás, jak rozsáhlé jsou účinky průmyslového znečištění. Ukazují, jak zranitelný a citlivý boreální les je. Vzhledem k ekologickému významu tohoto biomu by úroveň znečištění v severních zeměpisných šířkách mohla mít obrovský dopad na celý globální uhlíkový cyklus,“ varuje Ulf Büntgen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.