Letní bouřky budou v budoucnu vypadat jinak, tvrdí nová studie

Klimatická změna by mohla změnit pravidelnost letních odpoledních bouří, jaké Česká republika právě zažívá. Silné srážky s blesky se budou mnohem častěji objevovat v noci a ráno. Podle nové studie se změna projeví v mnoha oblastech světa včetně střední Evropy.

Analýza několika scénářů klimatických změn studovala vzory ve formování bouřek v západním Německu, severní Francii a v částech Belgie, Nizozemí a Lucemburska v podmínkách měnícího se světa.

Pokud budou emise oxidu uhličitého stoupat stejným tempem jako nyní, bude přibývat bouřek, které vznikají v noci a nad ránem, místo aby se formovaly v odpoledních hodinách, jak bývalo obvyklé.

„V budoucnosti, za změněného klimatu, už nebudou odpolední období pro tvorbu extrémních bouřek typická,“ vysvětluje meteorolog ze Svobodné univerzity v Berlíně a hlavní autor studie Edmund Meredith.

Bouřky jsou důsledkem takzvané atmosférické konvekce, tedy vzestupných proudů. Ty se tvoří nad prohřátým povrchem. Odpoledne, kdy jsou teploty nejvyšší, jsou tedy nejsilnější i vzestupné proudy. V atmosféře pak způsobují nestabilitu, která vede ke vzniku silnějšího větru i oblaků, z nichž se rodí bouřky.

Budoucím proměnám bouřek se věnovala již řada starších studií, tentokrát ale evropští vědci použili přesnější modely a vyřadili z nich některé nejasnosti.

Ukázalo se, že když je v západní Evropě teplejší počasí, množství ranních nebo nočních bouří se zvyšuje více než množství bouřek odpoledních. To znamená, že kratší bouře s blesky sice budou i v budoucnosti také odpoledne, silné srážky a blesky se ale budou objevovat spíše nad ránem. 

Vědci také dospěli k závěru, že bude přibývat atmosférické nestability. „Zjistili jsme, že se bude objevovat více extrémní atmosférické nestability, ale ne nutně se to musí projevit silnějšími bouřkami,“ dodal Meredith. Studie se sice zaměřovala na západní Evropu, podle jejího autora by se ale podobné projevy mohly objevovat i v jiných částech planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 33 mminutami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 1 hhodinou

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 4 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 6 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...