Letní bouřky budou v budoucnu vypadat jinak, tvrdí nová studie

Klimatická změna by mohla změnit pravidelnost letních odpoledních bouří, jaké Česká republika právě zažívá. Silné srážky s blesky se budou mnohem častěji objevovat v noci a ráno. Podle nové studie se změna projeví v mnoha oblastech světa včetně střední Evropy.

Analýza několika scénářů klimatických změn studovala vzory ve formování bouřek v západním Německu, severní Francii a v částech Belgie, Nizozemí a Lucemburska v podmínkách měnícího se světa.

Pokud budou emise oxidu uhličitého stoupat stejným tempem jako nyní, bude přibývat bouřek, které vznikají v noci a nad ránem, místo aby se formovaly v odpoledních hodinách, jak bývalo obvyklé.

„V budoucnosti, za změněného klimatu, už nebudou odpolední období pro tvorbu extrémních bouřek typická,“ vysvětluje meteorolog ze Svobodné univerzity v Berlíně a hlavní autor studie Edmund Meredith.

Bouřky jsou důsledkem takzvané atmosférické konvekce, tedy vzestupných proudů. Ty se tvoří nad prohřátým povrchem. Odpoledne, kdy jsou teploty nejvyšší, jsou tedy nejsilnější i vzestupné proudy. V atmosféře pak způsobují nestabilitu, která vede ke vzniku silnějšího větru i oblaků, z nichž se rodí bouřky.

Budoucím proměnám bouřek se věnovala již řada starších studií, tentokrát ale evropští vědci použili přesnější modely a vyřadili z nich některé nejasnosti.

Ukázalo se, že když je v západní Evropě teplejší počasí, množství ranních nebo nočních bouří se zvyšuje více než množství bouřek odpoledních. To znamená, že kratší bouře s blesky sice budou i v budoucnosti také odpoledne, silné srážky a blesky se ale budou objevovat spíše nad ránem. 

Vědci také dospěli k závěru, že bude přibývat atmosférické nestability. „Zjistili jsme, že se bude objevovat více extrémní atmosférické nestability, ale ne nutně se to musí projevit silnějšími bouřkami,“ dodal Meredith. Studie se sice zaměřovala na západní Evropu, podle jejího autora by se ale podobné projevy mohly objevovat i v jiných částech planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 5 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 8 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 9 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...