Nemocnice přeplněné covidovými pacienty v těžkém stavu jsou už minulostí a covid-19 již není takovou hrozbou, jakou byl ještě loni. Podle expertů na infekce a plicních lékařů je to i díky antivirotickým lékům, které jsou pro české pacienty k dispozici už téměř dva roky. Ukázala to nedávná analýza, podle níž se po podání antivirotik riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče snížilo až o 65 procent a riziko úmrtí pak dokonce o 76 procent.
Léky proti covidu snížily v Česku hrozbu úmrtí o tři čtvrtiny. Pro rizikové pacienty zůstává nemoc stále hrozbou
Nedávno zveřejněná analýza sledovala účinek tabletových antivirotik Lagevrio a Paxlovid u téměř sedmasedmdesáti tisíc českých pacientů s nemocí covid-19. Kromě Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se na ní podílelo ministerstvo zdravotnictví a odborníci z řad infektologů a pneumologů.
„Analýza ukázala, že pacienti, kteří preventivně užívali tyto antivirotické léky, měli o 65 procent nižší riziko, že skončí v nemocnici na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru. Riziko úmrtí u nich pak kleslo o 76 procent. V rámci analýzy jsme sledovali mimořádně veliký soubor pacientů, který je svým rozsahem ve světě zcela unikátní,“ říká Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a jeden ze spoluautorů analýzy, kterou finančně podpořily i zdravotní pojišťovny.
„Díky srovnání léčených s velkým množstvím pacientů bez preventivní antivirotické léčby můžeme říct, že současná antivirotika fungují dobře a uchránily značnou část nemocných covidem-19 před pobytem v nemocnici, nebo dokonce před smrtí,“ doplňuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Koziar Vašáková, která je jednou z autorek analýzy.
Lékaři se tak shodují, že by antivirotika měla zůstat jedním z pilířů boje proti covidu i do budoucna. „Dlouhodobě tvrdíme, že je potřeba mít pro rizikové pacienty k dispozici všechna tři současná antivirotika, abychom je mohli podávat co největšímu počtu nemocných v závislosti na jejich zdravotním stavu. V kombinaci s prevencí v podobě očkování se tak můžeme s covidem-19 účinně potýkat,“ dodává Dlouhý.
Očkování je podle něj jednoznačně přínosné pro lidi starší 60 let, ale i pro mladší ročníky, pokud trpí více nemocemi nebo mají jinak oslabenou imunitu. V Česku už je k dispozici také nejnovější verze vakcíny, která chrání před nejčastějšími mutacemi varianty omikron. Očkovat budou i nadále praktičtí lékaři, kromě toho by v každém kraji mělo fungovat jedno očkovací centrum.
„Znova vyzýváme všechny rizikové pacienty, aby v případě podezření na nákazu neotáleli, udělali si alespoň antigenní test, a pokud bude pozitivní, zamířili za svým praktikem, který antivirotika předepíše. Data z analýzy jednoznačně ukazují, že si tím ušetří velké zdravotní komplikace,“ připomíná Pavel Dlouhý.
Lepší testování znamená bojovou výhodu
Lékaři vyhlížejí také novinku v možnostech testování na přítomnost nákazy. „Pandemie nám ukázala, že rychlá diagnostika a možnost rozlišení virů od sebe navzájem jsou klíčové pro to, abychom zabránili dalšímu šíření nákazy a zahájili správnou léčbu co nejdříve. Nebavíme se tedy jen o covidu, ale o dalších potenciálně nebezpečných respiračních onemocněních, jako je chřipka a RS virus. Ty v loňské zimě také způsobily vážné stavy,“ říká profesor Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.
Už brzy by podle něj na urgentních příjmech mohli lékaři používat moderní přístroj, který v řádu minut odhalí nejen covid, ale i chřipku nebo RS virus. To dříve musely dělat mikrobiologické laboratoře pomocí PCR testů, což trvá řádově mnohem déle.
„Významně by to pomohlo zejména rizikovým pacientům nebo lidem s těžkými příznaky nemoci, kde je nutné včasné nasazení léčby, případně izolace. Rozhodně bychom nechtěli plošně testovat každého, kdo přijde do nemocnice,“ vysvětluje Dřevínek s tím, že teď záleží na dohodě se zdravotními pojišťovnami, jestli pořízení přístroje a testovacích reagencií uhradí. Do budoucna by podle něj bylo vhodné, kdyby podobný přístroj mohli využívat například i praktičtí lékaři.
Toto téma bude jedním z těch, o nichž budou stovky lékařů debatovat na IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje tento čtvrtek v Olomouci.
