Léky proti covidu snížily v Česku hrozbu úmrtí o tři čtvrtiny. Pro rizikové pacienty zůstává nemoc stále hrozbou

Nemocnice přeplněné covidovými pacienty v těžkém stavu jsou už minulostí a covid-19 již není takovou hrozbou, jakou byl ještě loni. Podle expertů na infekce a plicních lékařů je to i díky antivirotickým lékům, které jsou pro české pacienty k dispozici už téměř dva roky. Ukázala to nedávná analýza, podle níž se po podání antivirotik riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče snížilo až o 65 procent a riziko úmrtí pak dokonce o 76 procent.

Nedávno zveřejněná analýza sledovala účinek tabletových antivirotik Lagevrio a Paxlovid u téměř sedmasedmdesáti tisíc českých pacientů s nemocí covid-19. Kromě Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se na ní podílelo ministerstvo zdravotnictví a odborníci z řad infektologů a pneumologů.

„Analýza ukázala, že pacienti, kteří preventivně užívali tyto antivirotické léky, měli o 65 procent nižší riziko, že skončí v nemocnici na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru. Riziko úmrtí u nich pak kleslo o 76 procent. V rámci analýzy jsme sledovali mimořádně veliký soubor pacientů, který je svým rozsahem ve světě zcela unikátní,“ říká Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a jeden ze spoluautorů analýzy, kterou finančně podpořily i zdravotní pojišťovny.

„Díky srovnání léčených s velkým množstvím pacientů bez preventivní antivirotické léčby můžeme říct, že současná antivirotika fungují dobře a uchránily značnou část nemocných covidem-19 před pobytem v nemocnici, nebo dokonce před smrtí,“ doplňuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Koziar Vašáková, která je jednou z autorek analýzy.

Lékaři se tak shodují, že by antivirotika měla zůstat jedním z pilířů boje proti covidu i do budoucna. „Dlouhodobě tvrdíme, že je potřeba mít pro rizikové pacienty k dispozici všechna tři současná antivirotika, abychom je mohli podávat co největšímu počtu nemocných v závislosti na jejich zdravotním stavu. V kombinaci s prevencí v podobě očkování se tak můžeme s covidem-19 účinně potýkat,“ dodává Dlouhý.

Očkování je podle něj jednoznačně přínosné pro lidi starší 60 let, ale i pro mladší ročníky, pokud trpí více nemocemi nebo mají jinak oslabenou imunitu. V Česku už je k dispozici také nejnovější verze vakcíny, která chrání před nejčastějšími mutacemi varianty omikron. Očkovat budou i nadále praktičtí lékaři, kromě toho by v každém kraji mělo fungovat jedno očkovací centrum.

„Znova vyzýváme všechny rizikové pacienty, aby v případě podezření na nákazu neotáleli, udělali si alespoň antigenní test, a pokud bude pozitivní, zamířili za svým praktikem, který antivirotika předepíše. Data z analýzy jednoznačně ukazují, že si tím ušetří velké zdravotní komplikace,“ připomíná Pavel Dlouhý.

Lepší testování znamená bojovou výhodu

Lékaři vyhlížejí také novinku v možnostech testování na přítomnost nákazy. „Pandemie nám ukázala, že rychlá diagnostika a možnost rozlišení virů od sebe navzájem jsou klíčové pro to, abychom zabránili dalšímu šíření nákazy a zahájili správnou léčbu co nejdříve. Nebavíme se tedy jen o covidu, ale o dalších potenciálně nebezpečných respiračních onemocněních, jako je chřipka a RS virus. Ty v loňské zimě také způsobily vážné stavy,“ říká profesor Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.

Už brzy by podle něj na urgentních příjmech mohli lékaři používat moderní přístroj, který v řádu minut odhalí nejen covid, ale i chřipku nebo RS virus. To dříve musely dělat mikrobiologické laboratoře pomocí PCR testů, což trvá řádově mnohem déle.

„Významně by to pomohlo zejména rizikovým pacientům nebo lidem s těžkými příznaky nemoci, kde je nutné včasné nasazení léčby, případně izolace. Rozhodně bychom nechtěli plošně testovat každého, kdo přijde do nemocnice,“ vysvětluje Dřevínek s tím, že teď záleží na dohodě se zdravotními pojišťovnami, jestli pořízení přístroje a testovacích reagencií uhradí. Do budoucna by podle něj bylo vhodné, kdyby podobný přístroj mohli využívat například i praktičtí lékaři.

Toto téma bude jedním z těch, o nichž budou stovky lékařů debatovat na IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje tento čtvrtek v Olomouci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 mminutami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 21 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...