Léky proti covidu snížily v Česku hrozbu úmrtí o tři čtvrtiny. Pro rizikové pacienty zůstává nemoc stále hrozbou

Nemocnice přeplněné covidovými pacienty v těžkém stavu jsou už minulostí a covid-19 již není takovou hrozbou, jakou byl ještě loni. Podle expertů na infekce a plicních lékařů je to i díky antivirotickým lékům, které jsou pro české pacienty k dispozici už téměř dva roky. Ukázala to nedávná analýza, podle níž se po podání antivirotik riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče snížilo až o 65 procent a riziko úmrtí pak dokonce o 76 procent.

Nedávno zveřejněná analýza sledovala účinek tabletových antivirotik Lagevrio a Paxlovid u téměř sedmasedmdesáti tisíc českých pacientů s nemocí covid-19. Kromě Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se na ní podílelo ministerstvo zdravotnictví a odborníci z řad infektologů a pneumologů.

„Analýza ukázala, že pacienti, kteří preventivně užívali tyto antivirotické léky, měli o 65 procent nižší riziko, že skončí v nemocnici na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru. Riziko úmrtí u nich pak kleslo o 76 procent. V rámci analýzy jsme sledovali mimořádně veliký soubor pacientů, který je svým rozsahem ve světě zcela unikátní,“ říká Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a jeden ze spoluautorů analýzy, kterou finančně podpořily i zdravotní pojišťovny.

„Díky srovnání léčených s velkým množstvím pacientů bez preventivní antivirotické léčby můžeme říct, že současná antivirotika fungují dobře a uchránily značnou část nemocných covidem-19 před pobytem v nemocnici, nebo dokonce před smrtí,“ doplňuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Koziar Vašáková, která je jednou z autorek analýzy.

Lékaři se tak shodují, že by antivirotika měla zůstat jedním z pilířů boje proti covidu i do budoucna. „Dlouhodobě tvrdíme, že je potřeba mít pro rizikové pacienty k dispozici všechna tři současná antivirotika, abychom je mohli podávat co největšímu počtu nemocných v závislosti na jejich zdravotním stavu. V kombinaci s prevencí v podobě očkování se tak můžeme s covidem-19 účinně potýkat,“ dodává Dlouhý.

Očkování je podle něj jednoznačně přínosné pro lidi starší 60 let, ale i pro mladší ročníky, pokud trpí více nemocemi nebo mají jinak oslabenou imunitu. V Česku už je k dispozici také nejnovější verze vakcíny, která chrání před nejčastějšími mutacemi varianty omikron. Očkovat budou i nadále praktičtí lékaři, kromě toho by v každém kraji mělo fungovat jedno očkovací centrum.

„Znova vyzýváme všechny rizikové pacienty, aby v případě podezření na nákazu neotáleli, udělali si alespoň antigenní test, a pokud bude pozitivní, zamířili za svým praktikem, který antivirotika předepíše. Data z analýzy jednoznačně ukazují, že si tím ušetří velké zdravotní komplikace,“ připomíná Pavel Dlouhý.

Lepší testování znamená bojovou výhodu

Lékaři vyhlížejí také novinku v možnostech testování na přítomnost nákazy. „Pandemie nám ukázala, že rychlá diagnostika a možnost rozlišení virů od sebe navzájem jsou klíčové pro to, abychom zabránili dalšímu šíření nákazy a zahájili správnou léčbu co nejdříve. Nebavíme se tedy jen o covidu, ale o dalších potenciálně nebezpečných respiračních onemocněních, jako je chřipka a RS virus. Ty v loňské zimě také způsobily vážné stavy,“ říká profesor Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.

Už brzy by podle něj na urgentních příjmech mohli lékaři používat moderní přístroj, který v řádu minut odhalí nejen covid, ale i chřipku nebo RS virus. To dříve musely dělat mikrobiologické laboratoře pomocí PCR testů, což trvá řádově mnohem déle.

„Významně by to pomohlo zejména rizikovým pacientům nebo lidem s těžkými příznaky nemoci, kde je nutné včasné nasazení léčby, případně izolace. Rozhodně bychom nechtěli plošně testovat každého, kdo přijde do nemocnice,“ vysvětluje Dřevínek s tím, že teď záleží na dohodě se zdravotními pojišťovnami, jestli pořízení přístroje a testovacích reagencií uhradí. Do budoucna by podle něj bylo vhodné, kdyby podobný přístroj mohli využívat například i praktičtí lékaři.

Toto téma bude jedním z těch, o nichž budou stovky lékařů debatovat na IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje tento čtvrtek v Olomouci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 3 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 9 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 10 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 12 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 13 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...