Léky proti covidu snížily v Česku hrozbu úmrtí o tři čtvrtiny. Pro rizikové pacienty zůstává nemoc stále hrozbou

Nemocnice přeplněné covidovými pacienty v těžkém stavu jsou už minulostí a covid-19 již není takovou hrozbou, jakou byl ještě loni. Podle expertů na infekce a plicních lékařů je to i díky antivirotickým lékům, které jsou pro české pacienty k dispozici už téměř dva roky. Ukázala to nedávná analýza, podle níž se po podání antivirotik riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče snížilo až o 65 procent a riziko úmrtí pak dokonce o 76 procent.

Nedávno zveřejněná analýza sledovala účinek tabletových antivirotik Lagevrio a Paxlovid u téměř sedmasedmdesáti tisíc českých pacientů s nemocí covid-19. Kromě Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se na ní podílelo ministerstvo zdravotnictví a odborníci z řad infektologů a pneumologů.

„Analýza ukázala, že pacienti, kteří preventivně užívali tyto antivirotické léky, měli o 65 procent nižší riziko, že skončí v nemocnici na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru. Riziko úmrtí u nich pak kleslo o 76 procent. V rámci analýzy jsme sledovali mimořádně veliký soubor pacientů, který je svým rozsahem ve světě zcela unikátní,“ říká Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a jeden ze spoluautorů analýzy, kterou finančně podpořily i zdravotní pojišťovny.

„Díky srovnání léčených s velkým množstvím pacientů bez preventivní antivirotické léčby můžeme říct, že současná antivirotika fungují dobře a uchránily značnou část nemocných covidem-19 před pobytem v nemocnici, nebo dokonce před smrtí,“ doplňuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Koziar Vašáková, která je jednou z autorek analýzy.

Lékaři se tak shodují, že by antivirotika měla zůstat jedním z pilířů boje proti covidu i do budoucna. „Dlouhodobě tvrdíme, že je potřeba mít pro rizikové pacienty k dispozici všechna tři současná antivirotika, abychom je mohli podávat co největšímu počtu nemocných v závislosti na jejich zdravotním stavu. V kombinaci s prevencí v podobě očkování se tak můžeme s covidem-19 účinně potýkat,“ dodává Dlouhý.

Očkování je podle něj jednoznačně přínosné pro lidi starší 60 let, ale i pro mladší ročníky, pokud trpí více nemocemi nebo mají jinak oslabenou imunitu. V Česku už je k dispozici také nejnovější verze vakcíny, která chrání před nejčastějšími mutacemi varianty omikron. Očkovat budou i nadále praktičtí lékaři, kromě toho by v každém kraji mělo fungovat jedno očkovací centrum.

„Znova vyzýváme všechny rizikové pacienty, aby v případě podezření na nákazu neotáleli, udělali si alespoň antigenní test, a pokud bude pozitivní, zamířili za svým praktikem, který antivirotika předepíše. Data z analýzy jednoznačně ukazují, že si tím ušetří velké zdravotní komplikace,“ připomíná Pavel Dlouhý.

Lepší testování znamená bojovou výhodu

Lékaři vyhlížejí také novinku v možnostech testování na přítomnost nákazy. „Pandemie nám ukázala, že rychlá diagnostika a možnost rozlišení virů od sebe navzájem jsou klíčové pro to, abychom zabránili dalšímu šíření nákazy a zahájili správnou léčbu co nejdříve. Nebavíme se tedy jen o covidu, ale o dalších potenciálně nebezpečných respiračních onemocněních, jako je chřipka a RS virus. Ty v loňské zimě také způsobily vážné stavy,“ říká profesor Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.

Už brzy by podle něj na urgentních příjmech mohli lékaři používat moderní přístroj, který v řádu minut odhalí nejen covid, ale i chřipku nebo RS virus. To dříve musely dělat mikrobiologické laboratoře pomocí PCR testů, což trvá řádově mnohem déle.

„Významně by to pomohlo zejména rizikovým pacientům nebo lidem s těžkými příznaky nemoci, kde je nutné včasné nasazení léčby, případně izolace. Rozhodně bychom nechtěli plošně testovat každého, kdo přijde do nemocnice,“ vysvětluje Dřevínek s tím, že teď záleží na dohodě se zdravotními pojišťovnami, jestli pořízení přístroje a testovacích reagencií uhradí. Do budoucna by podle něj bylo vhodné, kdyby podobný přístroj mohli využívat například i praktičtí lékaři.

Toto téma bude jedním z těch, o nichž budou stovky lékařů debatovat na IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje tento čtvrtek v Olomouci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 11 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 13 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 14 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...