Lékaři v Brně pracují na návodu, jak včas diagnostikovat covid-19 a předcházet komplikacím

Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity pracují na studii, která si klade za cíl popsat přirozený průběh nemoci covid-19 a předejít případným zdravotním komplikacím. Zapojit se do projektu mohou pozitivně testovaní pacienti z Jihomoravského kraje starší osmnácti let. Zdravotníci každý den telefonicky ověřují jejich zdravotní stav a po vyléčení je budou sledovat ještě další rok.

Jan Novák prodělal nemoc covid-19 zhruba v polovině dubna. Kde se nakazil, neví. Součástí studie je od začátku. „Měl jsem ztrátu čichu, respektive takový podivně pálivý pocit v nosu, jako když si ho propláchnete spoustou chlorované vody, mírná únava a mírná teplota,“ popsal příznaky nemoci ve svém případě.

Tyto zkušenosti nyní shromažďuje brněnská studie. Součástí pohovoru při zařazení do výzkumu je také odběr krve. „Sledujeme koncentraci protilátek, funkci imunitních buněk a další parametry. Je evidentní, že u někoho je průběh nemoci lehčí, u někoho těžší, může to mít genetický základ,“ popsal vedoucí studie a přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno Jiří Mayer.

Nahrávám video

Z předběžných výsledků vyplývá například to, že vážnější plicní komplikace jsou u těch, kteří se s covidem-19 léčí doma, poměrně vzácné. Podle Lucie Martykánové, která pacientům v rámci projektu pravidelně telefonuje, má řada lidí příznaky jen krátkou dobu. „Ty chřipkové příznaky trvají jen několik dnů a potom se cítí dobře. Velice obtížné je pro ně potom čekat několik týdnů, až budou negativní,“ přiblížila Martykánová.

Ztráta čichu je významným příznakem

Ztrátu čichu měla asi polovina ze čtyřiašedesáti zatím pozorovaných lidí. Podle vedoucího studie je to specifický příznak, který se u jiných nemocí téměř neobjevuje. „Ta specificita je taková, že si dovoluji říci, že když má někdo ztrátu čichu, má koronavirus. Ta pravděpodobnost se bude blížit sto procentům,“ řekl Mayer.

I po vyléčení pacienty, kteří se do studie přihlásili, čekají kontroly. „Je to onemocnění záludné, nepochybně potenciálně nebezpečné. Bál bych se toho zjednodušení, že je to nějaká modifikovaná chřipka, ale já sám už se jí teď bojím méně,“ poznamenal lékař.

Studie ve Fakultní nemocnici Brno bude pokračovat, zapojit se do ní mohou další pacienti s nemocí covid-19. „Cíl je zmonitorovat alespoň sto lidí, takže to nabízíme všem, kteří projdou vyšetřením ve FN Brno s podezřením na koronavirus,“ dodal Mayer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled