Lékaři v Brně pracují na návodu, jak včas diagnostikovat covid-19 a předcházet komplikacím

Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity pracují na studii, která si klade za cíl popsat přirozený průběh nemoci covid-19 a předejít případným zdravotním komplikacím. Zapojit se do projektu mohou pozitivně testovaní pacienti z Jihomoravského kraje starší osmnácti let. Zdravotníci každý den telefonicky ověřují jejich zdravotní stav a po vyléčení je budou sledovat ještě další rok.

Jan Novák prodělal nemoc covid-19 zhruba v polovině dubna. Kde se nakazil, neví. Součástí studie je od začátku. „Měl jsem ztrátu čichu, respektive takový podivně pálivý pocit v nosu, jako když si ho propláchnete spoustou chlorované vody, mírná únava a mírná teplota,“ popsal příznaky nemoci ve svém případě.

Tyto zkušenosti nyní shromažďuje brněnská studie. Součástí pohovoru při zařazení do výzkumu je také odběr krve. „Sledujeme koncentraci protilátek, funkci imunitních buněk a další parametry. Je evidentní, že u někoho je průběh nemoci lehčí, u někoho těžší, může to mít genetický základ,“ popsal vedoucí studie a přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno Jiří Mayer.

Nahrávám video

Z předběžných výsledků vyplývá například to, že vážnější plicní komplikace jsou u těch, kteří se s covidem-19 léčí doma, poměrně vzácné. Podle Lucie Martykánové, která pacientům v rámci projektu pravidelně telefonuje, má řada lidí příznaky jen krátkou dobu. „Ty chřipkové příznaky trvají jen několik dnů a potom se cítí dobře. Velice obtížné je pro ně potom čekat několik týdnů, až budou negativní,“ přiblížila Martykánová.

Ztráta čichu je významným příznakem

Ztrátu čichu měla asi polovina ze čtyřiašedesáti zatím pozorovaných lidí. Podle vedoucího studie je to specifický příznak, který se u jiných nemocí téměř neobjevuje. „Ta specificita je taková, že si dovoluji říci, že když má někdo ztrátu čichu, má koronavirus. Ta pravděpodobnost se bude blížit sto procentům,“ řekl Mayer.

I po vyléčení pacienty, kteří se do studie přihlásili, čekají kontroly. „Je to onemocnění záludné, nepochybně potenciálně nebezpečné. Bál bych se toho zjednodušení, že je to nějaká modifikovaná chřipka, ale já sám už se jí teď bojím méně,“ poznamenal lékař.

Studie ve Fakultní nemocnici Brno bude pokračovat, zapojit se do ní mohou další pacienti s nemocí covid-19. „Cíl je zmonitorovat alespoň sto lidí, takže to nabízíme všem, kteří projdou vyšetřením ve FN Brno s podezřením na koronavirus,“ dodal Mayer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 9 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 10 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 16 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 16 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 17 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 19 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...