Lékaři v Brně pracují na návodu, jak včas diagnostikovat covid-19 a předcházet komplikacím

Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity pracují na studii, která si klade za cíl popsat přirozený průběh nemoci covid-19 a předejít případným zdravotním komplikacím. Zapojit se do projektu mohou pozitivně testovaní pacienti z Jihomoravského kraje starší osmnácti let. Zdravotníci každý den telefonicky ověřují jejich zdravotní stav a po vyléčení je budou sledovat ještě další rok.

Jan Novák prodělal nemoc covid-19 zhruba v polovině dubna. Kde se nakazil, neví. Součástí studie je od začátku. „Měl jsem ztrátu čichu, respektive takový podivně pálivý pocit v nosu, jako když si ho propláchnete spoustou chlorované vody, mírná únava a mírná teplota,“ popsal příznaky nemoci ve svém případě.

Tyto zkušenosti nyní shromažďuje brněnská studie. Součástí pohovoru při zařazení do výzkumu je také odběr krve. „Sledujeme koncentraci protilátek, funkci imunitních buněk a další parametry. Je evidentní, že u někoho je průběh nemoci lehčí, u někoho těžší, může to mít genetický základ,“ popsal vedoucí studie a přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno Jiří Mayer.

Nahrávám video

Z předběžných výsledků vyplývá například to, že vážnější plicní komplikace jsou u těch, kteří se s covidem-19 léčí doma, poměrně vzácné. Podle Lucie Martykánové, která pacientům v rámci projektu pravidelně telefonuje, má řada lidí příznaky jen krátkou dobu. „Ty chřipkové příznaky trvají jen několik dnů a potom se cítí dobře. Velice obtížné je pro ně potom čekat několik týdnů, až budou negativní,“ přiblížila Martykánová.

Ztráta čichu je významným příznakem

Ztrátu čichu měla asi polovina ze čtyřiašedesáti zatím pozorovaných lidí. Podle vedoucího studie je to specifický příznak, který se u jiných nemocí téměř neobjevuje. „Ta specificita je taková, že si dovoluji říci, že když má někdo ztrátu čichu, má koronavirus. Ta pravděpodobnost se bude blížit sto procentům,“ řekl Mayer.

I po vyléčení pacienty, kteří se do studie přihlásili, čekají kontroly. „Je to onemocnění záludné, nepochybně potenciálně nebezpečné. Bál bych se toho zjednodušení, že je to nějaká modifikovaná chřipka, ale já sám už se jí teď bojím méně,“ poznamenal lékař.

Studie ve Fakultní nemocnici Brno bude pokračovat, zapojit se do ní mohou další pacienti s nemocí covid-19. „Cíl je zmonitorovat alespoň sto lidí, takže to nabízíme všem, kteří projdou vyšetřením ve FN Brno s podezřením na koronavirus,“ dodal Mayer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 4 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 5 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 7 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 8 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.