Lékaři mají první účinný lék na cystickou fibrózu. Jeho vývoj však trval desítky let

Nová terapie proti cystické fibróze nejen zlepšuje funkce plic nemocných, ale také ukazuje jasné známky toho, že lék útočí přímo na genetické kořeny nemoci. Podle deníku Washington Post je to takový přelom, že řadu pacientů i lékařů přivedl k slzám. Lék je zatím schválen pro pacienty starší 12 let, časem by ale mohl být povolen i pro děti.

Vědci oznámili přelomové výsledky na konferenci v Tennessee a současně je zveřejnili ve dvou studiích, které vyšly v prestižních odborných časopisech. Výsledky byly natolik přesvědčivé, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv tuto léčbu schválil o pět měsíců dříve.

Lék nazvaný Trikafta je založený na kombinaci tří léčiv. Podle autorů výzkumu by mohl pomoci až 90 procentům pacientů s touto chorobou – až doposud přitom dokázaly léky pomáhat vždy jen hrstce nemocných.

„Jsem nadšený,“ komentoval výsledky Francis Collins, ředitel amerického úřadu National Institute of Health – právě on byl součástí týmu, který roku 1989 objevil gen zodpovědný za vznik cystické fibrózy. „Před třiceti roky jsme doufali, že něco takového se stane – a konečně jsme toho dosáhli, přes spoustu potíží a překážek,“ uvedl vědec.

Šlo ale o desítky let pomalého a pečlivého výzkumu. Ten začal primárním výzkumem v univerzitním prostředí a poté pokračoval v soukromých společnostech a byl podporován také řadou soukromých dárců. S lékem, který z toho všecho vychází, nyní přišla společnost Vertex Pharmaceuticals – je to již její čtvrtý přípravek proti cystické fibróze.

Problém jménem cystická fibróza

Tato choroba postihuje ve Spojených státech asi 30 tisíc lidí, v Česku se každoročně s touto nemocí narodí jedno dítě z přibližně 2500 až 3000 narozených dětí, což je celkově okolo 40 až 50 dětí v populaci. Onemocnění je vrozené, způsobuje ho mutace genu, který produkuje protein CFTR. Typické jsou pro tuto nemoc záněty dýchacího ústrojí způsobené bakteriemi.

Léčba až doposud neexistovala v jiné formě než v ulevování od nejhorších symptomů – i to ale pomohlo natolik, že se výrazně zvýšil věk dožití s touto nemocí. Zatímco v 80. letech minulého století, když byl objeven gen, většina nemocných s touto chorobou umírala během dospívání, dnes se dožívají věku nad třicet let.

Lékaři doufají, že pokud bude Trikafta schválená i pro děti a dospívající, bude možné změnit cystickou fibrózu v „obyčejnou chronickou nemoc“, tedy něco podobného cukrovce. Zatím je lék schválený pro osoby starší dvanácti let – i pro ně je to ale přelom.

Podle deníku Washington Post už lékaři v USA řadě nemocných doporučují, aby se zamýšleli nad tím, co budou dělat v budoucnu – jde přitom o pacienty, kterým doposud ošetřující doporučovali, aby ani nezačínali studovat vysokou školu.

Jednou z prvních osob, která lék vyzkoušela, byla Sarah Carollová, osmadvacetiletá učitelka, která se k Trikaftě dostala v rámci klinických testů. Celý život žila v obavách, kdy se její stav začne zhoršovat, což povede k její smrti. Nemoc také omezovala její běžné aktivity – nedokázala už ani přejít chodbu, aniž by se nezadýchala.

Jenže trvalo jen několik dní od doby, co lék začala užívat, a lékaři konstatovali prudké zlepšení jejího stavu. Na začátku letošního října dokonce Carollová uběhla pětikilometrový závod.

Úspěšné hledání jehly v kupce sena

Zkombinovat tři léčiva dohromady může vypadat jednoduše, ale ve skutečnosti se jednalo o extrémně náročný výzkum. Jeho autoři ho přirovnávají k hledání jehly v kupce sena.

Účinnost prokázala klinická studie na 403 pacientech; její výsledky vyšly v odborném časopise New England Journal of Medicine. U starších pacientů, pro něž je zatím schválená, funguje tato léčba velice dobře v potlačování nových příznaků, ale není už schopná opravit škody, které během nemoci vznikly.

Pokud by byl ale lék schválený i pro děti, jak se to po nějaké době stalo u jiných léčiv od Vertexu, zabránil by vzniku těchto problémů u nich. „S léčbou, jako je tato, předpokládáme, že když s ní dítě začne včas, mohlo by vést normální život s běžnou délkou života,“ dodala Deepika Polineni z Kansaské univerzity, která se na výzkumu podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...