Kosmický kamion Kunotori se chystá na svůj poslední let

V květnu odletí z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nákladní loď Kunotori 9. Bude se jednat o poslední let nynější verze tohoto kosmického kamionu. Informovala o tom na svém webu japonská vesmírná agentura JAXA.

Start nosné rakety H-IIB s již devátou lodí Kunotori (Bílý čáp) z Tanegašimy je předběžně plánován na večer 20. května SELČ. S přistáním na orbitálním komplexu se pak počítá o pět dní později.

Lodě Kunotori jsou kapacitně největší vesmírné „náklaďáky“ na světě. Na Mezinárodní vesmírnou stanici dokážou dopravit až šest tun nákladu, včetně i několika velkých zařízení či nástrojů pro vědecké experimenty během jednoho letu, uvádí JAXA.

Všech osm dosavadních letů od roku 2009 s využitím nosné rakety H-IIB bylo úspěšných, naposledy loni v září. Nová verze tohoto japonského vesmírného nákladního dopravního prostředku by podle agentury Kjódó měla mít větší hmotnost a o 50 procent větší přepravní kapacitu.

K ISS by s touto novou nákladní lodí měla do kosmu létat nová, mocnější raketa H-III. Podle jejího výrobce, společnosti Mitsubishi Heavy Industries (MHI), by měla být schopná vynášet těžký náklad i do vzdálenějších destinací ve vesmíru. Japonsko se totiž hodlá zapojit do připravovaného programu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který míří zpátky k Měsíci a pak dál na Mars.

Koronavirus a ISS

I vesmírné programy nicméně částečně ovlivňuje stávající pandemie nového typu koronaviru; riziko, že se na Mezinárodní vesmírnou stanici nebo do jiné vesmírné mise dostane jakýkoliv virus, je totiž pro kosmické agentury velkou hrozbou.

Americká agentura NASA nicméně disponuje opatřeními, která mají takové situaci zabránit; fungují už od roku 1971 a spočívají ve čtrnáctidenní karanténě astronautů před letem. Během té doby je detailně sledován jejich zdravotní stav a jakýkoliv problém by znamenal odložení startu. NASA zpřísnila opatření také pro ostatní zaměstnance agentury; vydala pro ně pravidla, podle nichž by se měli řídit. 

Podobná pravidla má i ruský Roskosmos. Ten už 23. března z preventivních důvodů zrušil plánovanou tiskovou konferenci se třemi novými členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Kvůli koronavirové pandemii o tom rozhodlo Středisko přípravy kosmonautů. Na orbitální komplex se mají 9. dubna z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu společně vydat ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner a americký astronaut Christopher Cassidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 8 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 9 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 11 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 12 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 13 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 14 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...