Koronavirus se může šířit i cestou výkalů, varují čínská média a američtí experti

Agentura Nová Čína oznámila, že genetický materiál nového koronaviru byl objeven v lidských výkalech a řitním otvoru. Upozornili na to vědci z Čínské lidové univerzity z Wu-chanu a z wuchanského virologického institutu. Všimli si totiž, že někteří pacienti s novým koronavirem měli v rané fázi nemoci místo horečky průjem.

To znamená, že patogen se zřejmě může přenášet i fekálně-orální cestou – nejenom kapénkovou formou, jak se doposud uvádělo. Lékaři se zatím soustředili především na vzorky z dýchacích cest pacientů trpících zápalem plic. Podle čínských expertů ale ignorovali průjem, méně nápadný potenciální zdroj šíření nemoci.

Podle nové zprávy trpělo průjmem asi 10–20 procent pacientů trpících koronavirem SARS – právě aerosol z pacienta trpícího průjmem vedl k rozšíření této nemoci v Hongkongu roku 2003.

Agentura Bloomberg zdůrazňuje, že toto zjištění je velmi důležité – zejména v zemích s nižší úrovní hygieny totiž může tato forma šíření viru být značně riziková. Je proto nyní prioritou pochopit lépe, jak se virus šíří trávící soustavou a jaký vliv to může mít na ochranná opatření proti nemoci.

Koronaviry a fekálně-orální přenos

Že se virus objevil v lidském zažívacím traktu, potvrdili už také američtí vědci a lékaři. Ti jeho stopy našli ve fekáliích pětatřicetiletého muže, který byl léčený na Providence Regional Medical Center v Everettu nedaleko Seattlu. Tento objev je podle hlavního hygienika státu Washington Scotta Lindquista „velmi zajímavý“.

Čínští experti se domnívají, že tyto nové informace povedou k lepší dezinfekci toalet. Týká se to nejen toalet veřejných, ale především těch v nemocnicích, kde jsou umístěni infikovaní pacienti a lidé s podezřením na infekci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 54 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...