Klimatizace jako zbraň proti oteplování planety? Mohly by zachytávat CO2, navrhují vědci

Klimatizace zhoršují problémy tepelných ostrovů ve městech a spotřebují ohromné množství energie. Nový výzkum amerických vědců ale naznačuje, že by se teoreticky daly využít i pro boj se změnou klimatu.

V odborném časopise Scientific American vyšla úvaha amerických inženýrů o tom, zda by nebylo možné využít klimatizací po celém světě k zachytávání oxidu uhličitého – skleníkového plynu, který nejvíc přispívá ke klimatické změně planety.

Většina navržených a testovaných zařízení určených pro získávání oxidu uhličitého z atmosféry je založená na masivním odsávání vzduchu a jeho filtrování. To je velmi energeticky nákladné, a právě proto se o této technologii do budoucna zatím neuvažuje. Ale podle nového výzkumu by se k tomuto účelu mohly začít využívat obyčejné klimatizační systémy.

„Topení, ventilace a klimatizace pohybují velkým množstvím vzduchu. Jsou schopné vyměnit celý objem vzduchu ve velké budově během jedné hodiny asi desetkrát. Stejný princip využívají stroje na zachytávání oxidu uhličitého. Tak proč neušetřit energii a neupravit klimatizace tak, aby navíc pohlcovaly CO2,“ uvádí vědci.

Jedna krabička navíc

Navrhují k tomu modulární zařízení, které by se dalo připojit k většině existujících klimatizačních systémů. Ze vzduchu, který klimatizací prochází, by se prostě jen oxid uhličitý zachytil na další sadě filtrů. Autoři myšlenky dodávají: „Technicky by nebylo tak složité přidat ke klimatizacím novou funkcionalitu a očekáváme, že by to bylo výhodné i ekonomicky.“

Po zachycení by se voda i CO2 mohly měnit na vodíkové palivo, které by se dalo znovu používat. Autoři článku Richard Conniff a Geofrey Ozin upozorňují, že většina této technologie nejenže existuje, ale dokonce se už komerčně využívá. „Zařízení na pohlcování CO2 dodává švýcarská společnost Climeworks, zařízení na změnu oxidu uhličitého a vody na vodík mají zase Siemens nebo Hydrohenics a další společnosti.“

Podle výpočtů by jedna velká kancelářská budova mohla zachytit ročně tolik CO2, že by to stačilo na vyrobení asi 2,2 milionu litrů paliva. A tento systém by se mohl využívat prakticky všude.

Příliš velké riziko?

Kritické názory, které vůči tomuto návrhu zaznívají, mají problém především se dvěma body:  technologie by mohla odvádět pozornost od snahy snižovat emise oxidu uhličitého a současně je do značné míry riziková – vodík ve věžácích by se mohl stát velmi snadno zdrojem požárů.

Podle autorů jsou tyto námitky pouhé technikálie, navíc se jedná jen o předběžný výzkum, v němž hodlají pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 7 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
včera v 12:15

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
včera v 11:05

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
včera v 10:23

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...