Klimatizace jako zbraň proti oteplování planety? Mohly by zachytávat CO2, navrhují vědci

Klimatizace zhoršují problémy tepelných ostrovů ve městech a spotřebují ohromné množství energie. Nový výzkum amerických vědců ale naznačuje, že by se teoreticky daly využít i pro boj se změnou klimatu.

V odborném časopise Scientific American vyšla úvaha amerických inženýrů o tom, zda by nebylo možné využít klimatizací po celém světě k zachytávání oxidu uhličitého – skleníkového plynu, který nejvíc přispívá ke klimatické změně planety.

Většina navržených a testovaných zařízení určených pro získávání oxidu uhličitého z atmosféry je založená na masivním odsávání vzduchu a jeho filtrování. To je velmi energeticky nákladné, a právě proto se o této technologii do budoucna zatím neuvažuje. Ale podle nového výzkumu by se k tomuto účelu mohly začít využívat obyčejné klimatizační systémy.

„Topení, ventilace a klimatizace pohybují velkým množstvím vzduchu. Jsou schopné vyměnit celý objem vzduchu ve velké budově během jedné hodiny asi desetkrát. Stejný princip využívají stroje na zachytávání oxidu uhličitého. Tak proč neušetřit energii a neupravit klimatizace tak, aby navíc pohlcovaly CO2,“ uvádí vědci.

Jedna krabička navíc

Navrhují k tomu modulární zařízení, které by se dalo připojit k většině existujících klimatizačních systémů. Ze vzduchu, který klimatizací prochází, by se prostě jen oxid uhličitý zachytil na další sadě filtrů. Autoři myšlenky dodávají: „Technicky by nebylo tak složité přidat ke klimatizacím novou funkcionalitu a očekáváme, že by to bylo výhodné i ekonomicky.“

Po zachycení by se voda i CO2 mohly měnit na vodíkové palivo, které by se dalo znovu používat. Autoři článku Richard Conniff a Geofrey Ozin upozorňují, že většina této technologie nejenže existuje, ale dokonce se už komerčně využívá. „Zařízení na pohlcování CO2 dodává švýcarská společnost Climeworks, zařízení na změnu oxidu uhličitého a vody na vodík mají zase Siemens nebo Hydrohenics a další společnosti.“

Podle výpočtů by jedna velká kancelářská budova mohla zachytit ročně tolik CO2, že by to stačilo na vyrobení asi 2,2 milionu litrů paliva. A tento systém by se mohl využívat prakticky všude.

Příliš velké riziko?

Kritické názory, které vůči tomuto návrhu zaznívají, mají problém především se dvěma body:  technologie by mohla odvádět pozornost od snahy snižovat emise oxidu uhličitého a současně je do značné míry riziková – vodík ve věžácích by se mohl stát velmi snadno zdrojem požárů.

Podle autorů jsou tyto námitky pouhé technikálie, navíc se jedná jen o předběžný výzkum, v němž hodlají pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 5 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 14 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 15 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 16 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 16 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.