K zimnímu období patří i rýma a posmrkávání, pravidelně také útočí chřipkové epidemie. Rozsáhlá práce skotských lékařů teď ale ukázala, že je téměř nemožné mít současně chřipku a rýmu. Chřipka a rhinovirus se totiž zřejmě „nesnáší“, vědci si ale zatím nejsou jistí, co je příčinou tohoto fenoménu.
Když útočí chřipka, rýma slábne, ukázala rozsáhlá studie. Vědci zatím nevědí proč
Chřipka je typickým zimním onemocněním, které trápí miliony lidí ročně. Její projevy jsou nepříjemné, navíc je poměrně nakažlivá. Ročně chřipkou onemocní přibližně 10 až 15 procent populace.
V polovině prosince vyšla v odborném žurnálu PNAS studie o vzájemném vztahu rýmy a chřipky. Vychází z rozsáhlého výzkumu na 44 tisících pacientů v Glasgow v letech 2005–2013. „Jasně se ukázalo, že chřipka a rhinovirus, který způsobuje rýmu, spolu interagují negativním způsobem,“ uvedl Pablo Murcia, který výzkum vedl.
Kam nechodí rýma, tam chodí chřipka
To znamená, že „pokud je v populaci hodně chřipky, je tam málo rhinoviru – a naopak“. Tyto výsledky mohou vysvětlit, proč epidemie chřipky a rýma vrcholí v různou dobu. „Virus rýmy slábne v době, kdy vrcholí chřipka; a to se děje každou zimu,“ popsali vědci.
Každá zkoumaná osoba byla otestována na 11 druhů chřipkových i rýmových virů, což umožnilo vědcům najít nečekané shody. „Pokud je to pravda, pak je to velmi zajímavé,“ komentoval výsledky pro CNN profesor William Schafffner, který se na výzkumu nepodílel.
„Chápu to tak, že výsledky nám říkají, že virus číslo jedna spustí zánětlivou reakci, která pak slouží jako hradba proti druhému viru,“ interpretuje Schnafner studii. „A myslím, že existují i nějaká data, která nám naznačují, že dva druhy virů nemohou současně infikovat jednu buňku,“ doplnil.
Jak útočí virus
Viry fungují jako miniaturní paraziti, kteří umí infikovat jednotlivé buňky. Cílem je namnožit se v nich a pak se šířit dál. Některé umí útočit na široké spektrum buněk, jiné viry jsou více specializované a dokážou napadat účinně jen některé části těla.
Chřipka i rýma mají společné to, že jejich viry se vrhají na horní cesty dýchací – tedy na nos a krk. Díky tomu se také velice snadno šíří. Nemělo by pro ně být nemožné, alespoň podle simulací, aby se tam uchytily oba – ale z nějakého důvodu se to neděje. Reálná data totiž prokazují, že se usadí buď jeden z virů, nebo žádný.
Podle profesora Schaffnera je také možné, že někdy jen jedna z infekcí je tak silná, aby mohla fungovat jako obranná bariéra. „Teprve nyní začínáme chápat, zda to nějak souvisí s konkrétními viry, nebo to má souvislost spíše se silou infekce,“ dodává vědec.
Současně ale platí, že člověk může být přenašečem viru, aniž by jím sám onemocněl, což může vést podle vědců k bizarním důsledkům: například rýmu tak může přenášet člověk, který má viditelně jen chřipku.
Výsledky, které studie ukázala, nejsou stoprocentní – fungují jen v rámci statistiky. Neplatí tedy, že by se nikdy člověk s rýmou nemohl nakazit chřipkou; jen, že je to statisticky velice nepravděpodobné.
Vědci se zatím nechtějí vyjadřovat k příčinám, hypotéz je celá řada, ale bez hlubšího pochopení celého fenoménu by bylo nesmyslné spekulovat.