Joe Biden chce být prezidentem vědy. Poprvé udělá z vědeckého poradce člena vlády

Nově zvolený prezident Joe Biden představil svůj seznam vědeckých poradců s příslibem, že přinesou „vědu a pravdu“, aby s jejich pomocí bojovali proti pandemii koronaviru, klimatické krizi a dalším výzvám, jimž USA čelí.

„Tohle je nejnapínavější oznámení, jaké jsem kdy učinil,“ prohlásil v sobotu Biden během tiskové konference. „Tohle je tým, který vám pomůže obnovit vaši víru v přední americké místo ve vědě a inovacích.“

Biden při této příležitosti také oznámil, že jako první americký prezident v dějinách povyšuje pozici vědeckého poradce na úroveň člena vlády. Stal se jím Eric Lander, genetik a matematik, jeden z průkopníků v mapování lidského genomu. Podle Bidena je to „jeden z nejbrilantnějších lidí, které znám“.

Teď přichází věda

Nově zvolený prezident, viceprezidentka Kamala Harrisová, Lander a další vrcholní vědečtí poradci během setkání s médii sice ani jednou nezmínili Trumpovo jméno, ale podle řady komentátorů šlo o jasný rozchod s předchozí vládou Donalda Trumpa, který se radami vědců příliš neřídil – a to jak v případě pandemie covidu-19, kterou opakovaně bagatelizoval, tak i ohledně klimatických změn. Vědu studující klimatické změny označil za podvod.

„Věda, která nás informuje o změně klimatu, není podvod. Věda, která nás informuje o viru, není stranická,“ řekla Harrisová. „Platí u ní vždy stejné zákony, stejné důkazy platí bez ohledu na to, jestli je přijmete, nebo ne.“

Biden zdůraznil, že vědecký výzkum vede k pokroku a lepší kvalitě života, od vakcín na covid-19 a nové léčby rakoviny až po rychlý rozvoj čistější energetiky.

„Věda je objevování. Není to žádná fikce,“ řekl Biden. „Je to také o naději.“ Nově zvolený prezident prohlásil, že jedním z úkolů jeho týmu bude upevnit důvěru veřejnosti ve vědu a její užitečnost.

Vědci jako superhrdinové

Podle agentury AFP Biden i Harrisová během představování vědců, o které se budou během svého funkčního období opírat, odložili své připravené projevy a improvizovali. Chtěli tak ukázat vědce jako příklad dětem po celé zemi.

„Superhrdinové nejsou jen v naší představivosti,“ řekla například Harrisová. „Procházejí se mezi námi. Jsou to učitelé, lékaři a vědci, jsou to vývojáři vakcín… a člověk může vyrůst a být jako oni.“

Hlavní muž americké vědy

Klíčovou osobností týmu bude Eric Lander. Tento zakládající člen Broadava institutu se nejvíce proslavil tím, že byl hlavním autorem první práce, která přinesla lidstvu podrobnosti o lidském genomu.

Landerova práce byla téměř milionkrát citována ve vědecké literatuře, patří tedy mezi vůbec nejznámější a nejvlivnější osobnosti současné vědy. Získal řadu vědeckých cen, včetně MacArthurova stipendia nebo Breakthrough Prize. Je také jedním z vědeckých poradců papeže Františka.

„Jako dítě vyrůstající v Brooklynu jsem viděl Ameriku letět na Měsíc,“ řekl Lander a dodal, že „žádný stát není lépe vybaven než Amerika, aby stál v čele hledání řešení, která pomáhají našemu zdraví, našemu hospodářskému blahobytua naší bezpečnosti.“

Lander byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, kde hovořil jak o své vědecké kariéře, tak i o výnamu vědy pro lidstvo:

Nahrávám video

Nově zvolený prezident si ponechává i ředitele Národního ústavu zdraví doktora Francise Collinse, který s Landerem pracoval na projektu lidského genomu. Biden také jmenoval dvě významné vědkyně, které budou spolupředsedat prezidentově Radě poradců pro vědu a techniku.

Frances Arnoldová, chemická inženýrka z Kalifornského technologického institutu, která získala Nobelovu cenu za chemii v roce 2018, a viceprezidentka MIT pro výzkum a geofyziku profesorka Maria Zuberová povedou externí vědeckou poradní radu. Lander tuto pozici zastával za Obamovy vlády.

Biden si také vybral Alondru Nelsonovou z Institutu pro pokročilé studium v Princetonu, sociální vědkyni, která studuje vědu, techniku a sociální nerovnost, jako zástupkyni šéfa vědecké politiky.

Nově zvolený prezident přitom slíbil, že jak vědecká politika, tak i investice jeho administrativy do vědy se zaměří na historicky znevýhodněné a nedostatečně vybavené komunity. To ocenila právě Nelsonová, která mezi menšinu patří. „Jako černošská výzkumnice si velmi dobře uvědomuji nepřítomnost lidí, kteří v těchto místnostech chybí,“ řekla. „Věřím, že máme zodpovědnost spolupracovat, abychom ukázali, že naše věda a technika odráží to, kým skutečně jsme.“

Americké vědecké organizace Bidenův postup a volbu Landera ocenily, a to přesto, že ještě jmenování nevstoupilo v platnost. Vyžaduje totiž potvrzení Senátem. Zdůraznění Landerovy pozice „jasně signalizuje záměr administrativy zapojit vědecké znalosti do politické diskuse,“ uvedl Sudip Parikh, šéf americké Asociace pro rozvoj vědy.

Vědci preferovali Bidena

Už v prezidentském souboji měl Joe Biden výraznou podporu vědců. Například populárně vědecký časopis Scientific American se celou svou 175letou historii bránil tomu, aby se veřejně přiklonil na stranu některého z kandidátů, letos tuto tradici ale porušil, když doporučil svým čtenářům právě Bidena.

Hlavním argumentem bylo, že Bidenův protikandidát a současný americký prezident Donald Trump „závažně poškodil Spojené státy americké i Američany, protože zavrhuje fakta a vědu“. K tomuto časopisu se později připojila většina dalších odborných žurnálů, které vycházejí v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...