Nově zvolený prezident Joe Biden představil svůj seznam vědeckých poradců s příslibem, že přinesou „vědu a pravdu“, aby s jejich pomocí bojovali proti pandemii koronaviru, klimatické krizi a dalším výzvám, jimž USA čelí.
Joe Biden chce být prezidentem vědy. Poprvé udělá z vědeckého poradce člena vlády
„Tohle je nejnapínavější oznámení, jaké jsem kdy učinil,“ prohlásil v sobotu Biden během tiskové konference. „Tohle je tým, který vám pomůže obnovit vaši víru v přední americké místo ve vědě a inovacích.“
Biden při této příležitosti také oznámil, že jako první americký prezident v dějinách povyšuje pozici vědeckého poradce na úroveň člena vlády. Stal se jím Eric Lander, genetik a matematik, jeden z průkopníků v mapování lidského genomu. Podle Bidena je to „jeden z nejbrilantnějších lidí, které znám“.
Teď přichází věda
Nově zvolený prezident, viceprezidentka Kamala Harrisová, Lander a další vrcholní vědečtí poradci během setkání s médii sice ani jednou nezmínili Trumpovo jméno, ale podle řady komentátorů šlo o jasný rozchod s předchozí vládou Donalda Trumpa, který se radami vědců příliš neřídil – a to jak v případě pandemie covidu-19, kterou opakovaně bagatelizoval, tak i ohledně klimatických změn. Vědu studující klimatické změny označil za podvod.
„Věda, která nás informuje o změně klimatu, není podvod. Věda, která nás informuje o viru, není stranická,“ řekla Harrisová. „Platí u ní vždy stejné zákony, stejné důkazy platí bez ohledu na to, jestli je přijmete, nebo ne.“
Biden zdůraznil, že vědecký výzkum vede k pokroku a lepší kvalitě života, od vakcín na covid-19 a nové léčby rakoviny až po rychlý rozvoj čistější energetiky.
„Věda je objevování. Není to žádná fikce,“ řekl Biden. „Je to také o naději.“ Nově zvolený prezident prohlásil, že jedním z úkolů jeho týmu bude upevnit důvěru veřejnosti ve vědu a její užitečnost.
Vědci jako superhrdinové
Podle agentury AFP Biden i Harrisová během představování vědců, o které se budou během svého funkčního období opírat, odložili své připravené projevy a improvizovali. Chtěli tak ukázat vědce jako příklad dětem po celé zemi.
„Superhrdinové nejsou jen v naší představivosti,“ řekla například Harrisová. „Procházejí se mezi námi. Jsou to učitelé, lékaři a vědci, jsou to vývojáři vakcín… a člověk může vyrůst a být jako oni.“
Hlavní muž americké vědy
Klíčovou osobností týmu bude Eric Lander. Tento zakládající člen Broadava institutu se nejvíce proslavil tím, že byl hlavním autorem první práce, která přinesla lidstvu podrobnosti o lidském genomu.
Landerova práce byla téměř milionkrát citována ve vědecké literatuře, patří tedy mezi vůbec nejznámější a nejvlivnější osobnosti současné vědy. Získal řadu vědeckých cen, včetně MacArthurova stipendia nebo Breakthrough Prize. Je také jedním z vědeckých poradců papeže Františka.
„Jako dítě vyrůstající v Brooklynu jsem viděl Ameriku letět na Měsíc,“ řekl Lander a dodal, že „žádný stát není lépe vybaven než Amerika, aby stál v čele hledání řešení, která pomáhají našemu zdraví, našemu hospodářskému blahobytua naší bezpečnosti.“
Lander byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, kde hovořil jak o své vědecké kariéře, tak i o výnamu vědy pro lidstvo:
Eric Lander v pořadu Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)
Nově zvolený prezident si ponechává i ředitele Národního ústavu zdraví doktora Francise Collinse, který s Landerem pracoval na projektu lidského genomu. Biden také jmenoval dvě významné vědkyně, které budou spolupředsedat prezidentově Radě poradců pro vědu a techniku.
Frances Arnoldová, chemická inženýrka z Kalifornského technologického institutu, která získala Nobelovu cenu za chemii v roce 2018, a viceprezidentka MIT pro výzkum a geofyziku profesorka Maria Zuberová povedou externí vědeckou poradní radu. Lander tuto pozici zastával za Obamovy vlády.
Biden si také vybral Alondru Nelsonovou z Institutu pro pokročilé studium v Princetonu, sociální vědkyni, která studuje vědu, techniku a sociální nerovnost, jako zástupkyni šéfa vědecké politiky.
Nově zvolený prezident přitom slíbil, že jak vědecká politika, tak i investice jeho administrativy do vědy se zaměří na historicky znevýhodněné a nedostatečně vybavené komunity. To ocenila právě Nelsonová, která mezi menšinu patří. „Jako černošská výzkumnice si velmi dobře uvědomuji nepřítomnost lidí, kteří v těchto místnostech chybí,“ řekla. „Věřím, že máme zodpovědnost spolupracovat, abychom ukázali, že naše věda a technika odráží to, kým skutečně jsme.“
Americké vědecké organizace Bidenův postup a volbu Landera ocenily, a to přesto, že ještě jmenování nevstoupilo v platnost. Vyžaduje totiž potvrzení Senátem. Zdůraznění Landerovy pozice „jasně signalizuje záměr administrativy zapojit vědecké znalosti do politické diskuse,“ uvedl Sudip Parikh, šéf americké Asociace pro rozvoj vědy.
Vědci preferovali Bidena
Už v prezidentském souboji měl Joe Biden výraznou podporu vědců. Například populárně vědecký časopis Scientific American se celou svou 175letou historii bránil tomu, aby se veřejně přiklonil na stranu některého z kandidátů, letos tuto tradici ale porušil, když doporučil svým čtenářům právě Bidena.
Hlavním argumentem bylo, že Bidenův protikandidát a současný americký prezident Donald Trump „závažně poškodil Spojené státy americké i Američany, protože zavrhuje fakta a vědu“. K tomuto časopisu se později připojila většina dalších odborných žurnálů, které vycházejí v USA.