Globální odpařování jezer se do konce tohoto století zvýší o 16 procent – bude to důsledek změny klimatu. Tvrdí to nová studie klimatologů z Yaleovy univerzity ve Spojených státech. Přesné mechanismy, které tento fenomén způsobí, ale vědce zaskočily; byly jiné, než čekali.
„Selský rozum“ nám naznačuje, že odpařování vody z jezer a dalších velkých vodních nádrží je způsobováno především slunečním zářením, ve studii se ukázalo něco jiného. Vědci použili počítačové modely, které ukázaly, že ve hře jsou i další faktory spojené se změnou klimatu, které mají velký význam. Je jich rovnou několik – od kratších období zimy až po přerozdělování tepelné energie na jezerních plochách. To všechno dohromady významně urychluje ztrátu vody z vodních nádrží do atmosféry.
Bude to mít poměrně zásadní dopady: V modelech se ukázalo, že toto zrychlující se odpařování v nadcházejících desetiletích bude s velkou pravděpodobností vyvolávat silnější srážky. Deště tedy budou zřejmě prudší, což může například negativně přispět k erozi půdy.
Podle těchto zjištění, které vědci zveřejnili v odborném časopise Nature Geoscience, je pochopení této komplexní dynamiky velmi důležité: jen pokud se ji podaří přesně popsat, budou klimatologové a meteorologové schopní přesně předpovídat budoucí hydrologickou reakci na změnu klimatu.
„Obvykle se zaměřujeme spíše na pohled shora dolů, kdy vidíme, jak horní část atmosféry vyvolává zpětnou vazbu, která zvyšuje oteplování,“ popsal výzkum profesor meteorologie Xuhui Lee, který je hlavním autorem práce. „Pokud ale chceme provádět opravdu přesné předpovědi hydrologických změn, musíme pochopit, co se děje v dolních vrstvách atmosféry – včetně toho, co se děje na povrchu jezer. Právě tyto změny totiž pohánějí hydrologickou reakci na změny klimatu.“
Podle Leeho funguje stejný mechanismus také pro odpařování oceánů, což může mít další dopad na vývoj světového klimatu a bude tedy třeba ho také podrobně sledovat.
Co víme o jezerech?
Na celém světě se nachází přibližně 250 tisíc jezer, přičemž je naprostá většina – asi 85 procent – ve středních až vyšších zeměpisných šířkách, kde zůstává voda po část roku zamrzlá. Ale s tím, jak rostou globální teploty, mnoho z těchto jezer zmrzne později v zimě a rozmrazí se o to dříve na jaře. Toto zkrácené období zalednění pak způsobuje vyšší míru absorpce slunečního tepla: voda je totiž tmavší než led a jak se obecně ví, světlé barvy odrážejí více slunečního světla zpět do prostoru než tmavé barvy.
Může se to zdát jako malý rozdíl, ale obrovský povrch vody a stále delší období bez ledu podle klimatologických modelů bohatě stačí na to, aby došlo k velkým změnám. Zvyšující se teploty také povedou ke zvýšení energie, která je potřebná pro proces odpařování – což zásadně změní způsob rozdělování této energie. V důsledku se to projeví jako další silný faktor, který ještě více zrychlí odpařování.
Vědci tvrdí, že největší problém postihne jezera v nižších nadmořských výškách, která získají nejvíc energie potřebné pro odpařování – to by znamenalo, že například česká jezera budou zasažena významně.
Autoři studie v rámci počítačové simulace vytvořili model změn u všech velkých jezer na světě až do roku 2100. Přitom se ukázalo, že za více než polovinu změn je zodpovědné právě zkrácené období zalednění a změny v rozdělování energie.
Dalším kritickým faktorem se ukázalo ubývání sněhové pokrývky – to je ale významné především regionálně; v některých oblastech, především těch severnějších je to dokonce druhý hlavní faktor přispívající k silnějšímu vypařování jezer.
Kdo na to doplatí?
Podle této studie bude mít vyšší odpařování spojené se změnou klimatu nejhorší dopady na oblasti, které mají velké množství jezer – právě tam bude nejvyšší odpar a současně nejvíce přibude srážek.
U sušších oblastí by to zase mohlo vést k vysychání jezer, což znamená zásadní výzvu pro spravování vodních zdrojů – aby bylo možné provozovat plánované zemědělství v těchto oblastech, je třeba předvídat, kolik vody na to bude dostupné. „V některých oblastech by se otázka, jak zachránit vodu, mohla stát v budoucnu klíčově důležitou,“ uvádí vědci.
