Doporučená vzdálenost mezi lidmi v době koronavirové pandemie se v různých zemích značně liší – nejčastěji jsou to dva metry, některé státy ale doporučují pouze jeden metr. Také Česká republika se kloní ke dvoumetrové distanci, jedenapůlmetrová vzdálenost je doporučována v Německu nebo Austrálii. Britský premiér Boris Johnson se zase přiklání ke snížení na jeden metr, což by umožnilo fungovat bez problémů kancelářím, restauracím i dalším zařízením.
Jeden metr je málo. Rozsáhlá studie doporučuje v době pandemie rozestupy dva metry
Pokud se doporučená vzdálenost mezi lidmi sníží ze dvou metrů na jeden, může to zdvojnásobit infekčnost nového koronaviru. Uvádí to zatím největší metastudie věnovaná nemoci covid-19. Vyšla v odborném časopise The Lancet a byla částečně financována Světovou zdravotnickou organizací.
Analýza, kterou publikoval odborný žurnál The Lancet, vychází z hlubokého rozboru výzkumů covidu-19, ale i dalších koronavirů SARS a MERS. Její autoři analyzovali devět studií, které zahrnovaly celkem 7782 účastníků – všechny se věnovaly právě rozestupům.
Ukazuje, že pokud lidé dodržují rozestupy více než jeden metr, snižuje to pravděpodobnost, že se člověk nakazí od infikovaného, na pouhá 3 procenta. Pokud je ale vzdálenost méně než jeden metr, je pravděpodobnost nákazy asi 13 procent. Každý metr vzdálenosti navíc snižuje pravděpodobnost nákazy na polovinu, konstatují vědci.
„Máme tu zjištění, že dvoumetrové vzdálenosti mezi lidmi jsou efektivnější než jednometrové,“ uvedl profesor Holger Schünemann z kanadské McMasterovy university, který výzkum vedl. „A to znamená, že pokud by se zaváděla nějaká opatření, nebo by už dvoumetrové omezení existovalo, že právě tato hranice je správná,“ doplnil.
„Nejdůležitějším zjištěním je, že dodržování rozestupů je důležité,“ komentovala výsledky epidemioložka Linda Bauldová, která se na studii nepodílela, pro deník Guardian. „Přichází spousta stížnosti, že dva metry je moc a že je to víc než v jiných zemích. Ale tato studie to podporuje,“ dodala.
Dodržovat tuto vzdálenost by podle ní mělo být automatické – a to přesto, že to může být v mnoha prostředích velmi složité a potřeba rozestupů může trvat v řadě zemí i několik měsíců.
Masky fungují
Tento výzkum se podíval také na účinnost zakrývání obličeje – v řadě zemí včetně České republiky je to velmi kontroverzní téma. Autoři metastudie srovnali výsledky deseti výzkumů, které zahrnovaly celkem 2647 účastníků. Zjistili, že pokud má člověk obličej zakrytý maskou, je riziko nákazy kolem tří procent, pokud ji nemá, pak je hrozba na úrovni 17 procent. Vědci ale přiznávají, že tyto výsledky mají značnou míru nejistoty.
Podobné výsledky jsou podle nich také u ostatních pomůcek k zakrývání obličeje, jako jsou například plastové štíty nebo brýle.
Studie ale přesvědčivě dokládá, že pro personál ve zdravotnictví jsou lepší ochranou respirátory než roušky a že ochranné prostředky s více vrstvami jsou výrazně účinnější než ty jednovrstvé – to se týká i těch vyrobených doma.