Je tu první lék na nemoc motýlích křídel. Úlevu od bolesti přinese pacientům v USA

Nahrávám video

Nemoc motýlích křídel byla až doposud neléčitelná. Naději nyní přináší nový lék, který byl teď schválený ve Spojených státech a brzy zřejmě zamíří i do Evropy.

Neznají jediný den bez bolesti. Lidé s nemocí motýlích křídel trpí a medicína pro ně až doposud neměla řešení.

Toto vzácné genetické onemocnění způsobuje vznik puchýřů a otevřených ran na kůži i sliznicích. Současné metody nemoc neléčí, pouze mírní projevy choroby. Americká léková agentura teď ale schválila přípravek Vyjuvek, který by mohl nabídnout novou formu terapie.

U Kateřiny Vlastové se nemoc projevila hned po porodu, už od raného dětství je její kůže extrémně zranitelná. „Já jsem po každém pádu měla strženou kůži na celé dlani, to samé kolena,“ popisuje.

Navzdory chorobě vystudovala hru na saxofon a hudbou se živí. Musí se ale neustále hlídat. „Musím dávat pozor úplně při všem, i při jídle, protože mám zúžený jícen na pět milimetrů, takže ani s polykáním to není úplně jednoduché,“ doplňuje.

Léčba v USA, brzy snad i v Evropě

To všechno by mohl změnit nový přípravek ve formě gelu, jenž je dostupný ve Spojených státech. „Je to výrazný mezník, nebo bych řekla revoluce v té léčbě, protože to už je léčba přímo příčiny toho porušeného genu,“ komentuje výsledky přípravku primářka Hana Bučková z Fakultní nemocnice Brno.  

Pomoci by se už brzy mohli dočkat i evropští pacienti. V druhé polovině tohoto roku by totiž žádost o registraci léku měla posoudit i Evropská léková agentura. Pacientská organizace Debra už oznámila, že bude usilovat, aby se dostal tento přípravek i do Česka. „Zároveň ale zmírňujeme nadšení, protože dobře víme, že je před námi ještě dlouhý kus cesty,“ upozornila.

Nemoc s odborným názvem Epidermolysis bullosa je genetické onemocnění, jehož příčinou jsou změny (mutace) v genech pro specifické bílkoviny pojivové tkáně. Následkem mutací je narušená soudržnost jednotlivých vrstev kůže, sliznic a vnitřních orgánů.

V Česku jí trpí přibližně tři stovky pacientů, v celé Evropě má tuto diagnózu asi třicet tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 18 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 19 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 21 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 23 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...