Je tu první lék na nemoc motýlích křídel. Úlevu od bolesti přinese pacientům v USA

Nahrávám video
Události: Nový lék na nemoc motýlích křídel
Zdroj: ČT

Nemoc motýlích křídel byla až doposud neléčitelná. Naději nyní přináší nový lék, který byl teď schválený ve Spojených státech a brzy zřejmě zamíří i do Evropy.

Neznají jediný den bez bolesti. Lidé s nemocí motýlích křídel trpí a medicína pro ně až doposud neměla řešení.

Toto vzácné genetické onemocnění způsobuje vznik puchýřů a otevřených ran na kůži i sliznicích. Současné metody nemoc neléčí, pouze mírní projevy choroby. Americká léková agentura teď ale schválila přípravek Vyjuvek, který by mohl nabídnout novou formu terapie.

U Kateřiny Vlastové se nemoc projevila hned po porodu, už od raného dětství je její kůže extrémně zranitelná. „Já jsem po každém pádu měla strženou kůži na celé dlani, to samé kolena,“ popisuje.

Navzdory chorobě vystudovala hru na saxofon a hudbou se živí. Musí se ale neustále hlídat. „Musím dávat pozor úplně při všem, i při jídle, protože mám zúžený jícen na pět milimetrů, takže ani s polykáním to není úplně jednoduché,“ doplňuje.

Léčba v USA, brzy snad i v Evropě

To všechno by mohl změnit nový přípravek ve formě gelu, jenž je dostupný ve Spojených státech. „Je to výrazný mezník, nebo bych řekla revoluce v té léčbě, protože to už je léčba přímo příčiny toho porušeného genu,“ komentuje výsledky přípravku primářka Hana Bučková z Fakultní nemocnice Brno.  

Pomoci by se už brzy mohli dočkat i evropští pacienti. V druhé polovině tohoto roku by totiž žádost o registraci léku měla posoudit i Evropská léková agentura. Pacientská organizace Debra už oznámila, že bude usilovat, aby se dostal tento přípravek i do Česka. „Zároveň ale zmírňujeme nadšení, protože dobře víme, že je před námi ještě dlouhý kus cesty,“ upozornila.

Nemoc s odborným názvem Epidermolysis bullosa je genetické onemocnění, jehož příčinou jsou změny (mutace) v genech pro specifické bílkoviny pojivové tkáně. Následkem mutací je narušená soudržnost jednotlivých vrstev kůže, sliznic a vnitřních orgánů.

V Česku jí trpí přibližně tři stovky pacientů, v celé Evropě má tuto diagnózu asi třicet tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 15 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 18 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...