Je tu první lék na nemoc motýlích křídel. Úlevu od bolesti přinese pacientům v USA

2 minuty
Události: Nový lék na nemoc motýlích křídel
Zdroj: ČT

Nemoc motýlích křídel byla až doposud neléčitelná. Naději nyní přináší nový lék, který byl teď schválený ve Spojených státech a brzy zřejmě zamíří i do Evropy.

Neznají jediný den bez bolesti. Lidé s nemocí motýlích křídel trpí a medicína pro ně až doposud neměla řešení.

Toto vzácné genetické onemocnění způsobuje vznik puchýřů a otevřených ran na kůži i sliznicích. Současné metody nemoc neléčí, pouze mírní projevy choroby. Americká léková agentura teď ale schválila přípravek Vyjuvek, který by mohl nabídnout novou formu terapie.

U Kateřiny Vlastové se nemoc projevila hned po porodu, už od raného dětství je její kůže extrémně zranitelná. „Já jsem po každém pádu měla strženou kůži na celé dlani, to samé kolena,“ popisuje.

Navzdory chorobě vystudovala hru na saxofon a hudbou se živí. Musí se ale neustále hlídat. „Musím dávat pozor úplně při všem, i při jídle, protože mám zúžený jícen na pět milimetrů, takže ani s polykáním to není úplně jednoduché,“ doplňuje.

Léčba v USA, brzy snad i v Evropě

To všechno by mohl změnit nový přípravek ve formě gelu, jenž je dostupný ve Spojených státech. „Je to výrazný mezník, nebo bych řekla revoluce v té léčbě, protože to už je léčba přímo příčiny toho porušeného genu,“ komentuje výsledky přípravku primářka Hana Bučková z Fakultní nemocnice Brno.  

Pomoci by se už brzy mohli dočkat i evropští pacienti. V druhé polovině tohoto roku by totiž žádost o registraci léku měla posoudit i Evropská léková agentura. Pacientská organizace Debra už oznámila, že bude usilovat, aby se dostal tento přípravek i do Česka. „Zároveň ale zmírňujeme nadšení, protože dobře víme, že je před námi ještě dlouhý kus cesty,“ upozornila.

Nemoc s odborným názvem Epidermolysis bullosa je genetické onemocnění, jehož příčinou jsou změny (mutace) v genech pro specifické bílkoviny pojivové tkáně. Následkem mutací je narušená soudržnost jednotlivých vrstev kůže, sliznic a vnitřních orgánů.

V Česku jí trpí přibližně tři stovky pacientů, v celé Evropě má tuto diagnózu asi třicet tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 37 mminutami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 3 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 5 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 6 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 8 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...