Současná koronavirová krize představuje pro lidi dosud nevídanou situaci. To s sebou přináší zvýšený nápor pro lidskou psychiku. Tipy a rady, jak tuto dobu lépe snášet, přináší psycholog Štěpán Vymětal. Nápomocná podle něj může být i bezplatná aplikace.
Jak zvládat stres a kde hledat informace v době koronaviru, radí psycholog Štěpán Vymětal
Zátěž a odolnost
V souvislosti s vývojem epidemie koronaviru SARS-CoV-2 a přísnými preventivními opatřeními prožíváme mimořádně zátěžovou situaci. Její dopady můžeme vnímat sami u sebe, ve své rodině, v blízkých vztazích, práci, sousedství a komunitě, v celé společnosti, ale i v rámci mezinárodních vztahů a na globální úrovni.
Zároveň jsme však i svědky růstu – osobního, v uspořádání hodnot a posílení důležitých vztahů, v orientaci na pomoc druhým a solidaritu, komunitní a společenskou soudržnost, mezinárodní pomoc a spolupráci. Můžeme vnímat i prudký vývoj vědomostí v oblasti vědy a technologického vývoje.
Nejde tedy jen o příběh zátěže a omezení, ale i posilování osobní, komunitní a celospolečenské odolnosti. Současná krize nám odhaluje, že jako národ dovedeme být tvořiví, pomáhající, soudržní i disciplinovaní, a když je to nutné, táhnout za jeden provaz.
Je potřeba uznat, že většina lidí je v době nouzového stavu ve zvýšeném stresu. Pro někoho je velkou zátěží strach z onemocnění a obava o blízké, ztráta soukromí. Pro jiné momentální samota, utlumení kulturního a společenského života či nejistota ohledně uplatnění, zaměstnání a ekonomické situace. Zátěž u některých profesí přináší mimořádné pracovní nasazení, u jiných naopak útlum, snížení výkonu či pocity nudy.
- Autor je psycholog. Zaměřuje se na psychologii mimořádných událostí a krizového řízení. Je členem Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA.
Mohou se u nás objevit pocity nejistoty, obav, strachu, únava i zloba. Je dobré vědět, že to jsou legitimní a běžné emoce, které neplynou z nás samotných, ale jejich zdrojem je mimořádně zátěžová situace, ve které jsme se ocitli.
Také je potřeba poděkovat lidem, kteří v boji s koronavirem stojí v první linii a jejich rodinám, jejich zátěž je mnohdy enormní a výkony jsou mimořádné. Patří sem zejména zdravotnický a pečovatelský personál, nasazení členové složek integrovaného záchranného systému, krizoví manažeři i lidé z mnoha profesí klíčových pro fungování společnosti.
Změny v čase, adaptace
V čase se mění naše postoje k rizikům spojeným s epidemií i postoje k přijímaným opatřením. Mění se zvyklosti, způsoby práce, ale také informace, které dostáváme, naše očekávání, ale i vědomosti ohledně koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19. Odpovědné autority jsou nuceny přizpůsobovat opatření postupně získávaným vědeckým poznatkům, zkušenostem z praxe a vývoji situace.
Jako jedinci, rodiny či skupiny jsme nuceni rychle se přizpůsobovat proměnlivým podmínkám. Vzhledem k časným a přísným opatřením a jejich široké akceptaci veřejností patříme mezi málo zemí, kde není vývoj epidemie tak prudký. Získáváme čas na boj s nemocí a rozložení sil, udržujeme funkční zdravotnický systém.
Tento výsledek není samozřejmý a nesouvisí jen s nařízeními shora, ale i s vůlí občanů dodržovat opatření, soudržností, solidaritou i obětavostí jednotlivců. Nemáme však zatím vyhráno a můžeme v současnosti očekávat spíše jen mírné a pozvolné uvolňování karanténních opatření, aby nedošlo k prudkému zvratu situace.
Zvláštní ohled při tom musíme brát na zvláště zranitelné skupiny, kterými nejsou jen ti starší a zkušenější z nás, ale i lidé s astmatem, oslabenou imunitou či dalším zdravotním či psychosociálním znevýhodněním, včetně lidí, kteří na COVID-19 onemocněli.
Jak vleklý stres zvládat? Co lidem pomáhá?
Mezi faktory podporující odolnost patří optimismus, flexibilita, tvořivost, dobré vztahy s druhými, vzájemná spolupráce a podpora či dobré zvládací strategie k odolávání stresu. Strach, nejistota, napětí či zloba jsou normální reakcí na zátěž, patří k ní a nejsou naším nepřítelem.
Nemusíme s těmito emocemi bojovat, můžeme je akceptovat, pokud nás neohrožují či nezahlcují. Jejich příčinou jsou nastalá omezení a izolace. Když si tyto emoce uvědomíme a vědomě se zaměříme na jiné stránky a činnosti, získáme nad nimi kontrolu. Co cítíme, můžeme probrat s blízkými lidmi nebo s odborníky na linkách krizové pomoci.
Je také dobré udělat si přiměřený plán a strukturu toho, jak budeme fungovat, důležité je zůstat aktivní. Někdo může pracovat z domova, někdo chodí do práce, jiný může dělat dobrovolnické práce. Důležité jsou rutinní činnosti i relaxace. Funguje to nejlíp s tím, s čím už máme dobrou zkušenost z minula. Někomu pomůže jóga, procházka, příroda, sport, někomu horká koupel. Naši imunitu posiluje dostatek spánku, zdravá strava s dostatkem vitamínů, pitný režim, limitace prožívaného stresu.
Člověk by si měl udržovat pozitivní myšlení, nemalovat si černé scénáře, ale mít na vědomí, že společně to zvládneme. Je potřeba mít ve svém životě věci pod kontrolou a k tomu můžeme přispět svým chováním i komunikací s blízkými. Důležitý je přiměřený výběr informací a dodržování zdravotních a hygienických doporučení. Zásadní je také pracovat na udržování dobrých vztahů s druhými. Pomoc druhým pomáhá i nám samotným. Pomáhat můžeme materiálně, vlastní prací, sdílením zkušeností i komunikací s druhými.
Každá krize je i příležitostí k růstu, ke zlepšení vztahů, k přehodnocení věcí. Mohu si uklidit byt a také si uklidit sám v sobě. Současná krize je i příležitostí ke změnám ve společnosti, ozdravení po krizi, zlepšení fungování, vztahů a hodnot.
Jak důležité jsou informace a kde je hledat?
Hlavní protilátkou proti úzkosti a panice jsou informace. Zároveň jde i o to, aby jich nebylo příliš a my nebyli zahlceni, neměli bychom sledovat informace ohledně koronaviru neustále. Také je důležité, aby byly z důvěryhodných zdrojů. Rizikem jsou fámy a dezinformace, ty mohou podkopávat naši psychickou stabilitu nebo vést k bagatelizaci doporučení.
Zdrojem ověřených informací jsou například webové stránky ministerstva vnitra. Je zde i centrální bod pro informace v oblasti psychosociální podpory. Čerpat zde mohou občané i odborníci.
Pokud chceme mít aktuální informace týkající se koronavirové nákazy neustále po ruce (v kapse), můžeme si do svých mobilních zařízení nainstalovat novou aplikaci Koronavirus COVID-19. Ta se stává centrální platformou pro klíčové a aktualizované informace pro občany z důvěryhodných zdrojů (Vláda, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a experti).
Aplikace Koronavirus COVID-19 obsahuje aktuální informace o doporučeních a nařízeních, příznacích, prevenci, krizové připravenosti, odborné psychologické informace pro různé cílové skupiny a situace i adresář dostupných informačních a krizových linek a on-line zdrojů.
Důvodem vzniku aplikace bylo naše přesycení a zahlcení informacemi i fámami z mnoha stran. Příliš velké množství informací totiž omezuje schopnost člověka je vnímat, zpracovávat a racionálně a kriticky vybírat.
Leták
Aplikace je zaštítěna Univerzitou Karlovou a vznikla ve spolupráci řady odborníků: psychologického pracoviště ministerstva vnitra a generálního ředitelství hasičského záchranného sboru, Psychologického ústavu Akademie věd, kateder psychologie FF UK a FSS MUNI, Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, společnosti APPSISTO a dalších. Obsah aplikace je průběžně doplňován a aktualizován.
Aplikace je bezplatná, nekomerční a vznikla na bázi dobrovolnické spolupráce mnoha odborníků. Dostupná je pro mobilní telefony s operačním systémem iOS (iPhone Apple) přes App Store a také pro mobilní telefony s operačním systémem Android prostřednictvím Google Play, kde je však nezbytné ji do mobilního telefonu stáhnout pomocí odkazu nebo QR kódu. Odkazy ke stažení najdeme například na webových stránkách Karlovy univerzity: www.cuni.cz.