Jak pojmenovat wuchanský koronavirus? WHO i vědci tápou, jak nové nemoci říkat

Nový koronavirus s krkolomným označením 2019-nCoV stále nemá svůj zažitý název, jako tomu bylo v případě dřívějších nových typů virů, které svými epidemiemi zneklidnily veřejnost. Pojmenování virů je citlivou záležitostí, Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje mimo jiné geografická označení. Média přesto často hovoří například o wuchanském viru, upozorňuje agentura AP.

„Nejde to na jazyk, co?“ říká expert na pojmenovávání chorob Trevor Hoppe ze Severokarolínské univerzity v Greensboro. Naráží na nynější označení 2019-nCoV, které je zkratkou pro „nový koronavirus z roku 2019“. Ten se objevil na konci minulého roku v čínském velkoměstě Wu-chan a mezitím způsobil epidemii, jíž se obává celý svět. Vědci vir stále zkoumají, a je tak pro něj obtížné najít vhodný název, říká Hoppe.

Současné označení je pravděpodobně jen dočasné, domnívá se Nancy Messonnierová z amerických center pro kontrolu a prevenci nemocí.

Mnoho médií ignoruje těžkopádné označení 2019-nCoV a hovoří jednoduše o novém viru či novém koronaviru, což není zrovna konkrétní. Koronavirus je přitom zastřešující termín pro velkou skupinu virů, včetně takových, které mohou způsobit běžné nachlazení.

Protože epidemie propukla ve Wu-chanu, mnozí píší o wuchanském viru nebo koronaviru, jiní dokonce o wuchanské chřipce, ačkoli chřipka je zcela odlišný vir.

Jak se pojmenovávají nemoci

Nová onemocnění byla po staletí pojmenovávána po městech, zemích nebo regionech, v nichž byla poprvé zjištěna. Západonilská horečka byla poprvé odhalena v regionu Západní Nil v Ugandě, lymská borelióza v městečku Old Lyme ve státě Connecticut v USA a ebola ve vesnici u řeky Ebola. Často je to ale zavádějící. Pandemie španělské chřipky podle vědců pravděpodobně nevzešla ze Španělska.

„Dnes máme úplně jinou citlivost a toleranci, pokud jde o odkazování k věcem,“ soudí historik lékařství Howard Markel z Michiganské univerzity.

WHO v roce 2015 vydala směrnice odrazující od používání označení po geografických lokalitách (jako virus zika), po zvířatech (prasečí chřipka) nebo po skupinách lidí (legionelóza čili legionářská nemoc).

Hoppe připomněl, že onemocnění AIDS bylo původně označováno jako „imunitní nedostatečnost spojená s gayi“. Od toho se upustilo, jakmile se prokázal přenos viru HIV mezi heterosexuály.

WHO se snaží svými směrnicemi ukončit zbytečné stigmatizování. Poptávka po vepřovém mase v roce 2009 klesla kvůli prasečí chřipce, poprvé detekované u chlapce z mexického vepřína, ačkoli požíváním vepřového se nemoc nešířila.

Markel řekl, že se mu líbí, když jsou choroby pojmenovávány po vědcích, kteří je jako první popsali (Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, Touretteův syndrom). To je dnes ale problematické, protože jednu nemoc zkoumá obvykle mnoho vědců z celého světa najednou.

Nakonec ale podle Markela bude mít WHO možná jen malý vliv na to, jak lidé novému viru budou říkat. Vědec připustil, že Wuchanský virus je velmi chytlavý a nakažlivý název.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...