Jak pojmenovat wuchanský koronavirus? WHO i vědci tápou, jak nové nemoci říkat

Nový koronavirus s krkolomným označením 2019-nCoV stále nemá svůj zažitý název, jako tomu bylo v případě dřívějších nových typů virů, které svými epidemiemi zneklidnily veřejnost. Pojmenování virů je citlivou záležitostí, Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje mimo jiné geografická označení. Média přesto často hovoří například o wuchanském viru, upozorňuje agentura AP.

„Nejde to na jazyk, co?“ říká expert na pojmenovávání chorob Trevor Hoppe ze Severokarolínské univerzity v Greensboro. Naráží na nynější označení 2019-nCoV, které je zkratkou pro „nový koronavirus z roku 2019“. Ten se objevil na konci minulého roku v čínském velkoměstě Wu-chan a mezitím způsobil epidemii, jíž se obává celý svět. Vědci vir stále zkoumají, a je tak pro něj obtížné najít vhodný název, říká Hoppe.

Současné označení je pravděpodobně jen dočasné, domnívá se Nancy Messonnierová z amerických center pro kontrolu a prevenci nemocí.

Mnoho médií ignoruje těžkopádné označení 2019-nCoV a hovoří jednoduše o novém viru či novém koronaviru, což není zrovna konkrétní. Koronavirus je přitom zastřešující termín pro velkou skupinu virů, včetně takových, které mohou způsobit běžné nachlazení.

Protože epidemie propukla ve Wu-chanu, mnozí píší o wuchanském viru nebo koronaviru, jiní dokonce o wuchanské chřipce, ačkoli chřipka je zcela odlišný vir.

Jak se pojmenovávají nemoci

Nová onemocnění byla po staletí pojmenovávána po městech, zemích nebo regionech, v nichž byla poprvé zjištěna. Západonilská horečka byla poprvé odhalena v regionu Západní Nil v Ugandě, lymská borelióza v městečku Old Lyme ve státě Connecticut v USA a ebola ve vesnici u řeky Ebola. Často je to ale zavádějící. Pandemie španělské chřipky podle vědců pravděpodobně nevzešla ze Španělska.

„Dnes máme úplně jinou citlivost a toleranci, pokud jde o odkazování k věcem,“ soudí historik lékařství Howard Markel z Michiganské univerzity.

WHO v roce 2015 vydala směrnice odrazující od používání označení po geografických lokalitách (jako virus zika), po zvířatech (prasečí chřipka) nebo po skupinách lidí (legionelóza čili legionářská nemoc).

Hoppe připomněl, že onemocnění AIDS bylo původně označováno jako „imunitní nedostatečnost spojená s gayi“. Od toho se upustilo, jakmile se prokázal přenos viru HIV mezi heterosexuály.

WHO se snaží svými směrnicemi ukončit zbytečné stigmatizování. Poptávka po vepřovém mase v roce 2009 klesla kvůli prasečí chřipce, poprvé detekované u chlapce z mexického vepřína, ačkoli požíváním vepřového se nemoc nešířila.

Markel řekl, že se mu líbí, když jsou choroby pojmenovávány po vědcích, kteří je jako první popsali (Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, Touretteův syndrom). To je dnes ale problematické, protože jednu nemoc zkoumá obvykle mnoho vědců z celého světa najednou.

Nakonec ale podle Markela bude mít WHO možná jen malý vliv na to, jak lidé novému viru budou říkat. Vědec připustil, že Wuchanský virus je velmi chytlavý a nakažlivý název.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 34 mminutami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 2 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 3 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 8 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 20 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 21 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 23 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...