Indie chce mít očkování proti koronaviru do půlky srpna. Experti jsou znepokojeni

Spěch, s jakým chce indická vládní agentura testovat a schvalovat domácí očkování proti novému koronaviru, vyvolává u vědců z celého světa obavy. Indie chce podle oficiálních materiálů, které unikly na internet, vakcínu vypustit do světa už 15. srpna –⁠ což je příliš málo času na to, aby prošla správnými testy a kontrolami. Také podle indické akademie věd je tento cíl „nerozumný a bezprecedentní“.

Na očkování proti nemoci covid-19 pracuje v současné době šest indických společností. Před týdnem dala indická vláda povolení dvěma z nich, firmám Bharat Biotech a Zydus Cadila, aby začaly s první a druhou fází klinických testů vakcín –⁠ a to znamená, že očkování covaxin a ZyCov-D se už smí zkoušet na lidech.

Bharat Biotech se pro vývoj vakcíny spojila s indickým Národním virologickým institutem, který je zase součástí Indické rady pro medicínský výzkum. Ředitel této vládní instituce zveřejnil datum, kdy má být očkování dokončeno, v dopise nemocnicím, jež jsou určené k testování covaxinu. „Uvedení vakcíny na trh se předpokládá nejpozději do 15. srpna 2020, po dokončení všech klinických hodnocení,“ cituje tento dopis odborný časopis Science. Ředitel požádal zúčastněné instituce, aby urychlily veškeré fáze schvalování, a současně varoval, že „nedodržení bude vnímáno velmi kriticky“.

Podle expertů oslovených webem Science je ale absurdní si myslet, že je vůbec možné během necelých dvou měsíců zjistit, zda je očkovací látka bezpečná a účinná. „Podle mých poznatků se nikdy u žádného druhu vakcíny takto zrychleným postupem nešlo,“ varoval Anant Bhan, expert z Mezinárodní asociace bioetiky. „Přijde mi to opravdu hodně uspěchané,“ dodal vědec, podle něhož přílišná rychlost může vést k možným zdravotním rizikům.

Stejný názor zastává i další indický odborník, virolog a specialista na vývoj očkování, Thekkekara Jacob John. Uvádí, že i maximálně zrychlené fáze I a II musí trvat nejméně pět měsíců. Trvání fáze III pak záleží na faktorech zjištěných během prvních dvou fází, nicméně nemělo by být kratší než dalšího půl roku. „Záměry mohou být dobré, ale procesy jejího vývoje už jsou narušené a riskujeme, že to může vakcínu poškodit,“ popsal vědec.

Kritici tvrdí, že datum je politická zakázka a není motivované potřebou medicíny. Patnáctý srpen, kdy by měla jít vakcína ven, totiž Indové slaví jako Den nezávislosti. Ministerský předseda Naréndra Módí na tento svátek z Rudé pevnosti v Dillí pronáší dlouhou řeč o úspěších své vlády a informuje o těch nejdůležitějších novinkách a plánech.

Vláda své záměry brání

Vládní agentury v tiskové zprávě svůj postup obhajují tím, že chtějí omezit zbytečné byrokratické překážky a tím celý proces urychlit. „Čelíme bezprecedentní povaze pandemie covidu-19 a následnému narušení normálního života. Všichni ostatní kandidáti na vakcíny po celém světě se urychlují podobně,“ tvrdí. Podle Science ale žádná jiná země postup neurychlila tak moc –⁠ indická agentura navíc ani nepopsala, jakými konkrétními kroky toho chce dosáhnout. Společnost Bharat Biotech se k situaci nijak nevyjádřila.

Seth Berkley, další z expertů na očkování oslovených Science, varuje, že úspěšnost vakcín je poměrně malá: „Normálně se pravděpodobnost úspěchu očkování v preklinické fázi pohybuje kolem sedmi procent; pokud se dostanou do klinické fáze, stoupá tato šance na 15 až 20 procent.“

Nový koronavirus v Indii

V Indii už zemřelo více než 20 tisíc lidí nakažených koronavirem. Nových případů výskytu nemoci covid-19 i nových obětí nyní přibývá nejrychleji za poslední tři měsíce, informovala agentura Reuters s odvoláním na indické úřady. 

V pondělí Indie překonala co do počtu nakažených Rusko a posunula se na třetí příčku nejpostiženějších zemí po Spojených státech a Brazílii. V zemi s 1,3 miliardy obyvatel je ale počet mrtvých s koronavirem v přepočtu na 10 tisíc obyvatel stále nízký –⁠ 0,15 v porovnání s 3,95 ve Spojených státech a 6,65 v Británii.

Na počátku pandemie Indie vyhlásila drastická karanténní opatření, která značně postihla ekonomiku země a desítky tisíc lidí připravila o práci. Právě kvůli ekonomickým dopadům úřady karanténu po dvou měsících uvolnily a počet nakažených začal stoupat.

Během prvního červencového týdne Indie hlásila zhruba 450 mrtvých denně; první červnový týden to bylo průměrně 250 mrtvých a v květnu něco málo přes stovku.

Oficiální činitelé v pondělí zrušili plánované otevření Tádž Mahálu v obavách, že se covid-19 začne šířit mezi obyvateli severoindického města Ágra od návštěvníků mířících k této památce ze 17. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...