Indie chce mít očkování proti koronaviru do půlky srpna. Experti jsou znepokojeni

Spěch, s jakým chce indická vládní agentura testovat a schvalovat domácí očkování proti novému koronaviru, vyvolává u vědců z celého světa obavy. Indie chce podle oficiálních materiálů, které unikly na internet, vakcínu vypustit do světa už 15. srpna –⁠ což je příliš málo času na to, aby prošla správnými testy a kontrolami. Také podle indické akademie věd je tento cíl „nerozumný a bezprecedentní“.

Na očkování proti nemoci covid-19 pracuje v současné době šest indických společností. Před týdnem dala indická vláda povolení dvěma z nich, firmám Bharat Biotech a Zydus Cadila, aby začaly s první a druhou fází klinických testů vakcín –⁠ a to znamená, že očkování covaxin a ZyCov-D se už smí zkoušet na lidech.

Bharat Biotech se pro vývoj vakcíny spojila s indickým Národním virologickým institutem, který je zase součástí Indické rady pro medicínský výzkum. Ředitel této vládní instituce zveřejnil datum, kdy má být očkování dokončeno, v dopise nemocnicím, jež jsou určené k testování covaxinu. „Uvedení vakcíny na trh se předpokládá nejpozději do 15. srpna 2020, po dokončení všech klinických hodnocení,“ cituje tento dopis odborný časopis Science. Ředitel požádal zúčastněné instituce, aby urychlily veškeré fáze schvalování, a současně varoval, že „nedodržení bude vnímáno velmi kriticky“.

Podle expertů oslovených webem Science je ale absurdní si myslet, že je vůbec možné během necelých dvou měsíců zjistit, zda je očkovací látka bezpečná a účinná. „Podle mých poznatků se nikdy u žádného druhu vakcíny takto zrychleným postupem nešlo,“ varoval Anant Bhan, expert z Mezinárodní asociace bioetiky. „Přijde mi to opravdu hodně uspěchané,“ dodal vědec, podle něhož přílišná rychlost může vést k možným zdravotním rizikům.

Stejný názor zastává i další indický odborník, virolog a specialista na vývoj očkování, Thekkekara Jacob John. Uvádí, že i maximálně zrychlené fáze I a II musí trvat nejméně pět měsíců. Trvání fáze III pak záleží na faktorech zjištěných během prvních dvou fází, nicméně nemělo by být kratší než dalšího půl roku. „Záměry mohou být dobré, ale procesy jejího vývoje už jsou narušené a riskujeme, že to může vakcínu poškodit,“ popsal vědec.

Kritici tvrdí, že datum je politická zakázka a není motivované potřebou medicíny. Patnáctý srpen, kdy by měla jít vakcína ven, totiž Indové slaví jako Den nezávislosti. Ministerský předseda Naréndra Módí na tento svátek z Rudé pevnosti v Dillí pronáší dlouhou řeč o úspěších své vlády a informuje o těch nejdůležitějších novinkách a plánech.

Vláda své záměry brání

Vládní agentury v tiskové zprávě svůj postup obhajují tím, že chtějí omezit zbytečné byrokratické překážky a tím celý proces urychlit. „Čelíme bezprecedentní povaze pandemie covidu-19 a následnému narušení normálního života. Všichni ostatní kandidáti na vakcíny po celém světě se urychlují podobně,“ tvrdí. Podle Science ale žádná jiná země postup neurychlila tak moc –⁠ indická agentura navíc ani nepopsala, jakými konkrétními kroky toho chce dosáhnout. Společnost Bharat Biotech se k situaci nijak nevyjádřila.

Seth Berkley, další z expertů na očkování oslovených Science, varuje, že úspěšnost vakcín je poměrně malá: „Normálně se pravděpodobnost úspěchu očkování v preklinické fázi pohybuje kolem sedmi procent; pokud se dostanou do klinické fáze, stoupá tato šance na 15 až 20 procent.“

Nový koronavirus v Indii

V Indii už zemřelo více než 20 tisíc lidí nakažených koronavirem. Nových případů výskytu nemoci covid-19 i nových obětí nyní přibývá nejrychleji za poslední tři měsíce, informovala agentura Reuters s odvoláním na indické úřady. 

V pondělí Indie překonala co do počtu nakažených Rusko a posunula se na třetí příčku nejpostiženějších zemí po Spojených státech a Brazílii. V zemi s 1,3 miliardy obyvatel je ale počet mrtvých s koronavirem v přepočtu na 10 tisíc obyvatel stále nízký –⁠ 0,15 v porovnání s 3,95 ve Spojených státech a 6,65 v Británii.

Na počátku pandemie Indie vyhlásila drastická karanténní opatření, která značně postihla ekonomiku země a desítky tisíc lidí připravila o práci. Právě kvůli ekonomickým dopadům úřady karanténu po dvou měsících uvolnily a počet nakažených začal stoupat.

Během prvního červencového týdne Indie hlásila zhruba 450 mrtvých denně; první červnový týden to bylo průměrně 250 mrtvých a v květnu něco málo přes stovku.

Oficiální činitelé v pondělí zrušili plánované otevření Tádž Mahálu v obavách, že se covid-19 začne šířit mezi obyvateli severoindického města Ágra od návštěvníků mířících k této památce ze 17. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 22 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...