Indie chce být ve vesmíru bojeschopná, zaměří se na vývoj sofistikovaných zbraní

Indie hodlá v nadcházejících letech vybudovat vesmírnou agenturu, která se bude věnovat především vývoji sofistikovaných zbraní a technologií. Agentura bude podléhat ministerstvu obrany, jejím jádrem se stane tým špičkových vědců spolupracujících s armádními důstojníky. Hlavním cílem je zvýšení bojeschopnosti země ve vesmírných konfliktech.

Agentura ponese název Defense Space Research Agency (DSRO). Podle deníku Business-standard koloval plán na její zřízení v nejvyšších kruzích indické administrativy už delší dobu.  

Hlavním úkolem DSRO bude poskytovat podporu pro Defense Space Agency (DSA), což je již existující agentura s podobnými úkoly. Jejich spolupráce má ve výsledku zvýšit bojeschopnost Indie v kosmických konfliktech.

DSRO by měla stejně jako DSA sídlit v Benaglúru, hlavním městě indického státu Karnátaka. Očekává se od ní, že bude přicházet s nápady i realizacemi nových technologií, jež by se daly využít při bojích ve vesmíru. Indie v poslední době o takové zbraně usiluje čím dál silněji.

Na konci března například vlastní raketou sestřelila testovací satelit z oběžné dráhy. Po Spojených státech, Rusku a Číně se tak stala teprve čtvrtou zemí, jíž se to podařilo. „Indie dosáhla bezprecedentního úspěchu. Zapsala své jméno jako vesmírná mocnost,“ prohlásil tehdy premiér Naréndra Módí. 

Indie, v níž žije 1,3 miliardy obyvatel, buduje vesmírný program již léta. Některé jeho služby díky nižším cenám dokonce konkurují těm západním. Indické satelity například pořizují snímky Země.

V roce 2022, kdy si bude připomínat 75. výročí samostatnosti, chce Indie vypustit do vesmíru jako čtvrtý stát světa vlastní loď s posádkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 3 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 5 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 6 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 23 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...